Historie pravoslaví: Císařovna Theodora a bitva o ikony

Foto SPN

Foto SPN

Poznámka redakce: Tento text je popularizačním převyprávěním pro rychlé přiblížení náboženských dějin.

Doba obrazoborců (730–843)

Více než století otřásal Byzantskou říší tzv. ikonoklasmus neboli obrazoborectví. Toto hnutí oficiálně zahájil císař Leon III. v letech 726–730, kdy nařídil odstranění obrazu Krista z brány paláce. Odpůrci ikon věřili, že uctívání obrazů porušuje biblické přikázání a je formou modloslužby. Drasticky ničili mozaiky, pálili deskové malby a pronásledovali mnichy. První vlna skončila roku 787, ale druhá (814–842) byla neméně krutá. Jedním z nejtvrdších zastánců hnutí byl císař Theofilos (vládl 829–842).

Tajná víra v paláci

Theofilosova manželka, císařovna Theodora, pocházela z aristokratické arménské rodiny a byla tajnou zastánkyní uctívání ikon (ikonodulkou). Zatímco její manžel prosazoval tvrdé zákazy, ona své soukromé ikony skrývala. Situace se změnila v roce 842, kdy císař zemřel a Theodora se ujala vlády jako regentka za jejich nezletilého syna Michala III.

Teologie „Okna do nebe“

Zastánci ikon, v čele se svatým Janem Damašským, tehdy vypracovali klíčovou obhajobu: uctívání se nevztahuje k barvám či dřevu (hmotě), ale k osobě, která je na nich vyobrazena. Jelikož se neviditelný Bůh stal v Ježíši Kristu viditelným člověkem, je možné a správné jej zobrazovat. Ikona se tak stala prostředkem, který věřícího přibližuje k Bohu.

Vítězství zastánců ikon (843)

Krátce po převzetí moci svolala Theodora v březnu roku 843 do Konstantinopole církevní sněm, kterého se zúčastnili zastánci ikon, mniši i nový patriarcha Metoděj I. Tato synoda potvrdila závěry 7. ekumenického koncilu v Nikaie, definitivně odsoudila obrazoborectví a prohlásila uctívání ikon za legitimní součást víry.

Na znamení konce sporů prošel první neděli velkého postu (11. března 843) městem velkolepý průvod, který slavnostně vrátil ikony do chrámů. Tato událost se dodnes slaví jako „Neděle Pravoslaví“ a je vnímána jako vítězství církevního učení nad bludy.

Odkaz svaté císařovny

Theodora vládla patnáct let, stabilizovala říši i státní pokladnu. Svůj život dožila v monastýru, kde se věnovala asketickému životu. Pravoslavná církev ji uctívá jako světici (její svátek připadá na 11. února). Díky ní se pravoslaví nestalo náboženstvím pouhého textu, ale vírou plnou krásy a duchovního umění, které skrze barvy vypráví o věčnosti.

SPN minule psal o Svatém Sávovi a zrodu srbské církve.


Zdroje: 

Přečtěte si také

Osud čestné lebky svatého Václava: příběh nejváženější české relikvie

Přes tisíc let putovala jeho lebka dějinami. Od vraždy ve Staré Boleslavi přes korunovační obřady až po antropologickou pitevnu. Jak se psal příběh nejvzácnější relikvie české státnosti?

Svatá Orosie: Velkomoravská princezna, která nezradila Krista

Při eparchiální slavnosti v brněnské katedrále zazněla homilie o životě a mučednictví svaté Orosie, vychovankyně svaté Ludmily.

Sv. Ludmila - I v Božích očích za velikými muži často stojí veliké ženy

Svátek svaté Ludmily připomíná sílu ženské víry, která může ovlivnit rodinu, budoucí generace i celé dějiny Církve.

Svatý Václav: kníže, mučedník a věčný patron české státnosti

Dnes, 28. září, slaví Česká republika Den české státnosti – státní svátek, který je neoddělitelně spjatý s postavou svatého Václava, knížete a mučedníka, jehož odkaz utváří chápání české státnosti již více než tisíc let. Kým byl člověk, který se za tu dobu proměnil v nadčasový symbol státu?

Čestný a životodárný Kříž: znamení smrti, které se stalo znamením života

Povýšení čestného a životodárného Kříže patří k velkým svátkům pravoslavného církevního roku. Církev jej slaví 14. září, tedy 27. září podle občanského kalendáře tam, kde se liturgický život stále řídí juliánským kalendářem.

Ikonografie svátku Narození Bohorodičky

Ponořte se do hlubokého teologického významu a fascinující ikonografie svátku Narození Přesvaté Bohorodice, který je skutečným počátkem naší spásy.