Historie pravoslaví: Císařovna Theodora a bitva o ikony

Foto SPN

Poznámka redakce: Tento text je popularizačním převyprávěním pro rychlé přiblížení náboženských dějin.

Doba obrazoborců (730–843)

Více než století otřásal Byzantskou říší tzv. ikonoklasmus neboli obrazoborectví. Toto hnutí oficiálně zahájil císař Leon III. v letech 726–730, kdy nařídil odstranění obrazu Krista z brány paláce. Odpůrci ikon věřili, že uctívání obrazů porušuje biblické přikázání a je formou modloslužby. Drasticky ničili mozaiky, pálili deskové malby a pronásledovali mnichy. První vlna skončila roku 787, ale druhá (814–842) byla neméně krutá. Jedním z nejtvrdších zastánců hnutí byl císař Theofilos (vládl 829–842).

Tajná víra v paláci

Theofilosova manželka, císařovna Theodora, pocházela z aristokratické arménské rodiny a byla tajnou zastánkyní uctívání ikon (ikonodulkou). Zatímco její manžel prosazoval tvrdé zákazy, ona své soukromé ikony skrývala. Situace se změnila v roce 842, kdy císař zemřel a Theodora se ujala vlády jako regentka za jejich nezletilého syna Michala III.

Teologie „Okna do nebe“

Zastánci ikon, v čele se svatým Janem Damašským, tehdy vypracovali klíčovou obhajobu: uctívání se nevztahuje k barvám či dřevu (hmotě), ale k osobě, která je na nich vyobrazena. Jelikož se neviditelný Bůh stal v Ježíši Kristu viditelným člověkem, je možné a správné jej zobrazovat. Ikona se tak stala prostředkem, který věřícího přibližuje k Bohu.

Vítězství zastánců ikon (843)

Krátce po převzetí moci svolala Theodora v březnu roku 843 do Konstantinopole církevní sněm, kterého se zúčastnili zastánci ikon, mniši i nový patriarcha Metoděj I. Tato synoda potvrdila závěry 7. ekumenického koncilu v Nikaie, definitivně odsoudila obrazoborectví a prohlásila uctívání ikon za legitimní součást víry.

Na znamení konce sporů prošel první neděli velkého postu (11. března 843) městem velkolepý průvod, který slavnostně vrátil ikony do chrámů. Tato událost se dodnes slaví jako „Neděle Pravoslaví“ a je vnímána jako vítězství církevního učení nad bludy.

Odkaz svaté císařovny

Theodora vládla patnáct let, stabilizovala říši i státní pokladnu. Svůj život dožila v monastýru, kde se věnovala asketickému životu. Pravoslavná církev ji uctívá jako světici (její svátek připadá na 11. února). Díky ní se pravoslaví nestalo náboženstvím pouhého textu, ale vírou plnou krásy a duchovního umění, které skrze barvy vypráví o věčnosti.

SPN minule psal o Svatém Sávovi a zrodu srbské církve.


Zdroje: 

Přečtěte si také

Sázavský klášter zaznamenal nárůst návštěvníků, pomohla i hra Kingdom Come

Návštěvnost kláštera vzrostla o šest procent, zájem přilákali i fanoušci populární hry.

Metropolita Rastislav slúžil liturgiu na 20. výročie zosnutia vladyky Nikolaja

Bohoslužba v Nedeľu mýtnika a farizeja bola spojená so spomienkou na vladyku Nikolaja.

Ukradené ikony se po 14 letech vrátily do albánské pravoslavné církve

Deset ukradených ikon se po čtrnácti letech vrátilo do rukou albánské pravoslavné církve. Úspěšná akce podtrhla význam spolupráce státu a církve při ochraně kulturního dědictví.

Historie pravoslaví: Císařovna Theodora a bitva o ikony

Věděli jste, že ikony byly kdysi zakázány? Dnešní díl vypráví o císařovně, která ukončila ničení posvátných obrazů a zajistila církvi její dnešní tvář.

Tvorba reportáže o olšanském chrámu pokračuje: Jak žije farnost?

Kvůli opravám chrámu na Olšanech se věřící scházejí v náhradních prostorách. Od února zahájila obec otce Romana nedělní liturgie v kapli sv. Karla Boromejského v Karlíně.

Kdo je novým katolickým arcibiskupem pražským?

Papež Lev XIV. jmenoval novým pražským arcibiskupem Mons. Stanislava Přibyla.