Historie pravoslaví: Císařovna Theodora a bitva o ikony

Foto SPN

Poznámka redakce: Tento text je popularizačním převyprávěním pro rychlé přiblížení náboženských dějin.

Doba obrazoborců (730–843)

Více než století otřásal Byzantskou říší tzv. ikonoklasmus neboli obrazoborectví. Toto hnutí oficiálně zahájil císař Leon III. v letech 726–730, kdy nařídil odstranění obrazu Krista z brány paláce. Odpůrci ikon věřili, že uctívání obrazů porušuje biblické přikázání a je formou modloslužby. Drasticky ničili mozaiky, pálili deskové malby a pronásledovali mnichy. První vlna skončila roku 787, ale druhá (814–842) byla neméně krutá. Jedním z nejtvrdších zastánců hnutí byl císař Theofilos (vládl 829–842).

Tajná víra v paláci

Theofilosova manželka, císařovna Theodora, pocházela z aristokratické arménské rodiny a byla tajnou zastánkyní uctívání ikon (ikonodulkou). Zatímco její manžel prosazoval tvrdé zákazy, ona své soukromé ikony skrývala. Situace se změnila v roce 842, kdy císař zemřel a Theodora se ujala vlády jako regentka za jejich nezletilého syna Michala III.

Teologie „Okna do nebe“

Zastánci ikon, v čele se svatým Janem Damašským, tehdy vypracovali klíčovou obhajobu: uctívání se nevztahuje k barvám či dřevu (hmotě), ale k osobě, která je na nich vyobrazena. Jelikož se neviditelný Bůh stal v Ježíši Kristu viditelným člověkem, je možné a správné jej zobrazovat. Ikona se tak stala prostředkem, který věřícího přibližuje k Bohu.

Vítězství zastánců ikon (843)

Krátce po převzetí moci svolala Theodora v březnu roku 843 do Konstantinopole církevní sněm, kterého se zúčastnili zastánci ikon, mniši i nový patriarcha Metoděj I. Tato synoda potvrdila závěry 7. ekumenického koncilu v Nikaie, definitivně odsoudila obrazoborectví a prohlásila uctívání ikon za legitimní součást víry.

Na znamení konce sporů prošel první neděli velkého postu (11. března 843) městem velkolepý průvod, který slavnostně vrátil ikony do chrámů. Tato událost se dodnes slaví jako „Neděle Pravoslaví“ a je vnímána jako vítězství církevního učení nad bludy.

Odkaz svaté císařovny

Theodora vládla patnáct let, stabilizovala říši i státní pokladnu. Svůj život dožila v monastýru, kde se věnovala asketickému životu. Pravoslavná církev ji uctívá jako světici (její svátek připadá na 11. února). Díky ní se pravoslaví nestalo náboženstvím pouhého textu, ale vírou plnou krásy a duchovního umění, které skrze barvy vypráví o věčnosti.

SPN minule psal o Svatém Sávovi a zrodu srbské církve.


Zdroje: 

Přečtěte si také

Co znamená půlměsíc pod křížem

Půlměsíc na církevních kopulích vyvolává řadu otázek. Historická fakta a teologie však ukazují, že tento starobylý symbol nemá s islámem nic společného.

Svatí Cyril a Metoděj: Duchovní otcové slovanského pravoslaví

Dnešní svátek soluňských bratří připomíná základy naší víry i kultury. Pravoslavná církev dnes slaví trojí památku věrozvěstů a rozvíjí jejich živý odkaz.

Historie panychidy za oběti heydrichiády v chrámu sv. Cyrila a Metoděje

Jak vznikla tradice panychidy za oběti heydrichiády a kdo ji po desetiletí udržoval? V tomto článku se věnujeme historii pietního aktu u katedrálního chrámu sv. Cyrila a Metoděje v Praze od konce druhé světové války až do roku 1995.

Uložení roucha Přesvaté Bohorodičky: Svátek zázraků a ochrany

Pravoslavná církev slaví svátek uložení roucha Matky Boží v Blachernách, který je spojen se záchranou Konstantinopole a počátky křesťanství na Rusi.

Sbor apoštolů a prvomučeníků římských: svátky 30. června

Pravoslavná církev včera oslavila hned dva významné svátky: Sbor dvanácti svatých apoštolů a Sbor prvomučeníků římských. Kdo to byli a proč na ně dodnes nezapomínáme?

Pravoslaví jednoduše: Význam a hluboká symbolika řeckého kříže

Rovnoramenný kříž představuje v pravoslavné tradici hlubokou teologii vzkříšení, vesmírný řád, božskou harmonii a konečné vítězství nad smrtí.