Historie pravoslaví: Co se stalo po ukřižování Ježíše?

Foto SPN

Poznámka redakce: Tento text je popularizačním převyprávěním pro rychlé přiblížení náboženských dějin.

Prázdný hrob a první svědkové

Vše začalo třetího dne po ukřižování. Když ráno přišly k hrobu ženy (v pravoslavné tradici nazývané Myronosice), nenašly tělo, ale anděla, který jim oznámil: „Vstal z mrtvých!“ Právě tyto ženy byly prvními, kdo uvěřil vzkříšení, a staly se tak „apoštolkami apoštolů“. Tato událost – Pascha – je dodnes absolutním středem pravoslaví a nejdůležitějším okamžikem historie.

Čtyřicet dní zjevení

Bible a církevní tradice uvádějí, že Kristus se po svém vzkříšení zjevoval učedníkům po dobu čtyřiceti dnů. Nebyla to jen náhodná setkání. Během těchto dní Ježíš připravoval apoštoly na jejich budoucí úkol. Učil je chápat písma, stoloval s nimi a vysvětloval jim podstatu Božího království.

Jedním z nejznámějších momentů je setkání s „nevěřícím“ Tomášem, který uvěřil, až když se mohl dotknout Kristových ran. Pro pravoslavnou historii je to klíčový důkaz, že vzkříšení nebylo jen „duchovní vizí“, ale reálnou, tělesnou událostí.

Nanebevstoupení: Konec pozemské přítomnosti

Čtyřicátý den po Pasše vyvedl Ježíš své učedníky na Olivovou horu u Jeruzaléma. Tam jim dal poslední pokyny a před jejich očima vystoupil na nebesa. Tím skončila jeho viditelná, fyzická přítomnost na zemi.

Apoštolové tam stáli a hleděli k nebi, dokud jim andělé neřekli, že se Kristus jednou vrátí stejným způsobem. Toto „loučení“ však nebylo smutné – učedníci se vrátili do Jeruzaléma s velkou radostí, protože věděli, že jejich učitel zvítězil nad smrtí.

Čekání v modlitbě

Po nanebevstoupení se apoštolové spolu s Bohorodici a dalšími následovníky vrátili do horní místnosti jednoho domu v Jeruzalémě. Bylo jich asi 120. Deset dní tam setrvávali v neustálých modlitbách a očekávání. Ježíš jim totiž slíbil, že jim pošle „Utěšitele“. Toto napjaté ticho v Jeruzalémě bylo poslední chvílí předtím, než se církev naplno zrodila a vyrazila do světa.

SPN dříve psal o zradě Jidáše a o selhání ostatních.

Přečtěte si také

Blahodatný oheň: Největší zázrak pravoslavného křesťanství

Každý rok na Bílou sobotu sestupuje v jeruzalémském chrámu Božího hrobu tajemný oheň. Co o něm říkají prameny a tradice?

Velký pátek: Den, kdy svět zabil svého Vykupitele

Dnes pravoslavní věřící prožívají Velký pátek — den utrpení, nespravedlivého soudu a smrti Ježíše Krista na kříži.

Pomlázka: Lidový zvyk omlazení, nebo přežitek vyžadující diskuzi?

Velikonoční pondělí v českých zemích provází tradice pomlázky. Zatímco historie hovoří o symbolice zdraví, moderní průzkumy i anketa SPN ukazují, že vnímání zvyku se mění.

Vjezd Páně do Jeruzaléma: Král na oslíkovi

V neděli 5. dubna slaví pravoslavní věřící jeden z největších svátků církevního roku — Vjezd Páně do Jeruzaléma, známý také jako Květná neděle. Co se tehdy vlastně stalo a co nám tento den říká dnes?

Lazarova sobota: Přítel Kristův a předzvěst Vzkříšení

Dnes slavíme Lazarovu sobotu — den, který stojí na prahu Svatého týdne a připomíná největší Kristův zázrak před Jeho utrpením.

Pravoslaví jednoduše: Proč mniši nosí černou a co mají na hlavě?

Černé roucho a vysoký klobouk bez krempy jsou nejvýraznějšími znaky pravoslavného mnišství. Černá barva je spojená se smutkem, ale v tomto případě jde o hlubokou duchovní symboliku.