Historie pravoslaví: Co se stalo po ukřižování Ježíše?

Foto SPN

Foto SPN

Poznámka redakce: Tento text je popularizačním převyprávěním pro rychlé přiblížení náboženských dějin.

Prázdný hrob a první svědkové

Vše začalo třetího dne po ukřižování. Když ráno přišly k hrobu ženy (v pravoslavné tradici nazývané Myronosice), nenašly tělo, ale anděla, který jim oznámil: „Vstal z mrtvých!“ Právě tyto ženy byly prvními, kdo uvěřil vzkříšení, a staly se tak „apoštolkami apoštolů“. Tato událost – Pascha – je dodnes absolutním středem pravoslaví a nejdůležitějším okamžikem historie.

Čtyřicet dní zjevení

Bible a církevní tradice uvádějí, že Kristus se po svém vzkříšení zjevoval učedníkům po dobu čtyřiceti dnů. Nebyla to jen náhodná setkání. Během těchto dní Ježíš připravoval apoštoly na jejich budoucí úkol. Učil je chápat písma, stoloval s nimi a vysvětloval jim podstatu Božího království.

Jedním z nejznámějších momentů je setkání s „nevěřícím“ Tomášem, který uvěřil, až když se mohl dotknout Kristových ran. Pro pravoslavnou historii je to klíčový důkaz, že vzkříšení nebylo jen „duchovní vizí“, ale reálnou, tělesnou událostí.

Nanebevstoupení: Konec pozemské přítomnosti

Čtyřicátý den po Pasše vyvedl Ježíš své učedníky na Olivovou horu u Jeruzaléma. Tam jim dal poslední pokyny a před jejich očima vystoupil na nebesa. Tím skončila jeho viditelná, fyzická přítomnost na zemi.

Apoštolové tam stáli a hleděli k nebi, dokud jim andělé neřekli, že se Kristus jednou vrátí stejným způsobem. Toto „loučení“ však nebylo smutné – učedníci se vrátili do Jeruzaléma s velkou radostí, protože věděli, že jejich učitel zvítězil nad smrtí.

Čekání v modlitbě

Po nanebevstoupení se apoštolové spolu s Bohorodici a dalšími následovníky vrátili do horní místnosti jednoho domu v Jeruzalémě. Bylo jich asi 120. Deset dní tam setrvávali v neustálých modlitbách a očekávání. Ježíš jim totiž slíbil, že jim pošle „Utěšitele“. Toto napjaté ticho v Jeruzalémě bylo poslední chvílí předtím, než se církev naplno zrodila a vyrazila do světa.

SPN dříve psal o zradě Jidáše a o selhání ostatních.

Přečtěte si také

Osud čestné lebky svatého Václava: příběh nejváženější české relikvie

Přes tisíc let putovala jeho lebka dějinami. Od vraždy ve Staré Boleslavi přes korunovační obřady až po antropologickou pitevnu. Jak se psal příběh nejvzácnější relikvie české státnosti?

Svatá Orosie: Velkomoravská princezna, která nezradila Krista

Při eparchiální slavnosti v brněnské katedrále zazněla homilie o životě a mučednictví svaté Orosie, vychovankyně svaté Ludmily.

Sv. Ludmila - I v Božích očích za velikými muži často stojí veliké ženy

Svátek svaté Ludmily připomíná sílu ženské víry, která může ovlivnit rodinu, budoucí generace i celé dějiny Církve.

Svatý Václav: kníže, mučedník a věčný patron české státnosti

Dnes, 28. září, slaví Česká republika Den české státnosti – státní svátek, který je neoddělitelně spjatý s postavou svatého Václava, knížete a mučedníka, jehož odkaz utváří chápání české státnosti již více než tisíc let. Kým byl člověk, který se za tu dobu proměnil v nadčasový symbol státu?

Čestný a životodárný Kříž: znamení smrti, které se stalo znamením života

Povýšení čestného a životodárného Kříže patří k velkým svátkům pravoslavného církevního roku. Církev jej slaví 14. září, tedy 27. září podle občanského kalendáře tam, kde se liturgický život stále řídí juliánským kalendářem.

Ikonografie svátku Narození Bohorodičky

Ponořte se do hlubokého teologického významu a fascinující ikonografie svátku Narození Přesvaté Bohorodice, který je skutečným počátkem naší spásy.