Historie pravoslaví: Co se stalo po ukřižování Ježíše?

Foto SPN

Poznámka redakce: Tento text je popularizačním převyprávěním pro rychlé přiblížení náboženských dějin.

Prázdný hrob a první svědkové

Vše začalo třetího dne po ukřižování. Když ráno přišly k hrobu ženy (v pravoslavné tradici nazývané Myronosice), nenašly tělo, ale anděla, který jim oznámil: „Vstal z mrtvých!“ Právě tyto ženy byly prvními, kdo uvěřil vzkříšení, a staly se tak „apoštolkami apoštolů“. Tato událost – Pascha – je dodnes absolutním středem pravoslaví a nejdůležitějším okamžikem historie.

Čtyřicet dní zjevení

Bible a církevní tradice uvádějí, že Kristus se po svém vzkříšení zjevoval učedníkům po dobu čtyřiceti dnů. Nebyla to jen náhodná setkání. Během těchto dní Ježíš připravoval apoštoly na jejich budoucí úkol. Učil je chápat písma, stoloval s nimi a vysvětloval jim podstatu Božího království.

Jedním z nejznámějších momentů je setkání s „nevěřícím“ Tomášem, který uvěřil, až když se mohl dotknout Kristových ran. Pro pravoslavnou historii je to klíčový důkaz, že vzkříšení nebylo jen „duchovní vizí“, ale reálnou, tělesnou událostí.

Nanebevstoupení: Konec pozemské přítomnosti

Čtyřicátý den po Pasše vyvedl Ježíš své učedníky na Olivovou horu u Jeruzaléma. Tam jim dal poslední pokyny a před jejich očima vystoupil na nebesa. Tím skončila jeho viditelná, fyzická přítomnost na zemi.

Apoštolové tam stáli a hleděli k nebi, dokud jim andělé neřekli, že se Kristus jednou vrátí stejným způsobem. Toto „loučení“ však nebylo smutné – učedníci se vrátili do Jeruzaléma s velkou radostí, protože věděli, že jejich učitel zvítězil nad smrtí.

Čekání v modlitbě

Po nanebevstoupení se apoštolové spolu s Bohorodici a dalšími následovníky vrátili do horní místnosti jednoho domu v Jeruzalémě. Bylo jich asi 120. Deset dní tam setrvávali v neustálých modlitbách a očekávání. Ježíš jim totiž slíbil, že jim pošle „Utěšitele“. Toto napjaté ticho v Jeruzalémě bylo poslední chvílí předtím, než se církev naplno zrodila a vyrazila do světa.

SPN dříve psal o zradě Jidáše a o selhání ostatních.

Přečtěte si také

Památkář o obnově chrámu sv. Michaela na Petříně

Národní památkový ústav dohlíží na obnovu chrámu sv. Michaela na Petříně. Architekt Ondřej Šefců popsal, čím je stavba unikátní a jak probíhala záchrana trámů.

Architekt Československého pravoslaví: příběh archimandrity Andreje

Legionář, dvakrát ženatý vdovec, malíř i stavitel téměř devadesáti chrámů – to všechno byl archimandrita Andrej. Jeho ostatky byly po čtyřiceti letech v hrobě nalezeny netlející.

Čtvrť čtyř vyznání: vratislavský prostor vzájemné úcty

Ve Vratislavi stojí čtyři chrámy čtyř různých vyznání pár set metrů od sebe. Jak vznikla Čtvrť čtyř vyznání, zvaná také Čtvrť vzájemné úcty, a proč dodnes funguje?

Znamenný zpěv a byzantská tradice liturgického zpěvu

Pravoslavná liturgie se v drtivé většině chrámů zpívá bez varhan i jiných nástrojů a bez vícehlasu, jak ho zná katolická mše. Odkud tato tradice pochází a proč se od západní tak liší?

Monastýr Dochiar: Athoský domov divotvorné ikony Rychleslyšící

Do Prahy míří věrná kopie ikony Rychleslyšící. Objevte bohatou historii monastýru Dochiar, jeho zázraky i slavný dokument Kde jsi, Adame?, který oslovil věřící napříč Českem.

Příběh ikony Bohorodice Rychleslyšící. Její kopie míří do Prahy

Přesná kopie slavné athoské ikony Bohorodice Rychleslyšící obohatí pražskou katedrálu. Poznejte její fascinující historii, symboliku a zázraky.