Tajemství athoských kostnic. Co barva kostí prozradí o svatosti?
Otec Jeroným v monastýru Xenofontos. Zdroj: Mauricio Lima pro The New York Times
Na Athosu je pohled na smrt a tělo odlišný od běžné praxe. Zdejší mniši věří, že skutečným znamením Boží přízně je úplné odevzdání těla zemi. Když mnich zemře, jeho tělo není uloženo do rakve. Podle tradice se tělo nemyje, ale je zašito do mnišské mantie (schémy), která slouží jako schránka pro uložení do země. Na hruď je položena ikona Matky Boží, která je na Athosu považována za ochránkyni duší zesnulých.
Důvod dočasného pohřbívání je i praktický. Athos je tvořen převážně skalami a orná půda je zde vzácná. Hřbitovy jsou malé a slouží pro rotaci ostatků. Mnich je pohřben obvykle na dobu tří až pěti let. Po celou tuto dobu je mnich denně připomínán během bohoslužeb.
Zkouška po třech letech
Po uplynutí stanovené doby je hrob otevřen. Pokud jsou kosti čisté, bez zbytků tkání, je to považováno za znamení, že země tělo přijala a duše našla pokoj. Pokud tkáň zůstává, tělo se znovu pohřbí a komunita se za zesnulého modlí ještě intenzivněji. Věří se, že to může značit nečisté svědomí nebo nevyznané hříchy.
Barva kostí jako ukazatel
Očištěné ostatky jsou omyty vodou a vínem a přeneseny do osária (kostnice). Podle odstínu ostatků se pak pozná jak mnich žil:
- Žlutavý (voskový) odstín: Považován za známku svatosti a života milého Bohu. Takové ostatky někdy i příjemně voní.
- Bílá barva: Značí, že mnich čestně plnil své mnišské sliby.
- Tmavá nebo černá barva: Podle tradice může značit hříchy, které nebyly dostatečně očištěny, a je impulsem k dalším modlitbám bratří.
Lebky jsou v kostnicích řazeny na policích a často nesou jméno mnicha a datum úmrtí. Ostatní kosti jsou skládány podél zdí. Tento prostor zůstává pro mnichy otevřený jako místo k rozjímání o pomíjivosti života. Častým nápisem v kostnicích je memento: „Co jste vy, byli jsme i my. Co jsme my, budete i vy.“
SPN dříve psal - Sýropustný týden: Historická odpověď na hereze i duchovní příprava na půst.
Zdroje:
- https://orthodoxcityhermit.com/2017/07/07/in-a-grave-for-three-years/
- https://www.instagram.com/reel/DSU-ak8CNOe/?igsh=OW1icGF4Yzg0Ynpj
Přečtěte si také
Pravoslavná ikonografie: proč se ikony nemalují, ale píší
Ikonopisci ikony nemalují, ale píší – vysvětlujeme, proč a jak pravoslavná tradice čte jejich symbolický jazyk barev, zlata a obrácené perspektivy.
Památkář o obnově chrámu sv. Michaela na Petříně
Národní památkový ústav dohlíží na obnovu chrámu sv. Michaela na Petříně. Architekt Ondřej Šefců popsal, čím je stavba unikátní a jak probíhala záchrana trámů.
Architekt Československého pravoslaví: příběh archimandrity Andreje
Legionář, dvakrát ženatý vdovec, malíř i stavitel téměř devadesáti chrámů – to všechno byl archimandrita Andrej. Jeho ostatky byly po čtyřiceti letech v hrobě nalezeny netlející.
Čtvrť čtyř vyznání: vratislavský prostor vzájemné úcty
Ve Vratislavi stojí čtyři chrámy čtyř různých vyznání pár set metrů od sebe. Jak vznikla Čtvrť čtyř vyznání, zvaná také Čtvrť vzájemné úcty, a proč dodnes funguje?
Znamenný zpěv a byzantská tradice liturgického zpěvu
Pravoslavná liturgie se v drtivé většině chrámů zpívá bez varhan i jiných nástrojů a bez vícehlasu, jak ho zná katolická mše. Odkud tato tradice pochází a proč se od západní tak liší?
Monastýr Dochiar: Athoský domov divotvorné ikony Rychleslyšící
Do Prahy míří věrná kopie ikony Rychleslyšící. Objevte bohatou historii monastýru Dochiar, jeho zázraky i slavný dokument Kde jsi, Adame?, který oslovil věřící napříč Českem.