Tajemství athoských kostnic. Co barva kostí prozradí o svatosti?
Otec Jeroným v monastýru Xenofontos. Zdroj: Mauricio Lima pro The New York Times
Na Athosu je pohled na smrt a tělo odlišný od běžné praxe. Zdejší mniši věří, že skutečným znamením Boží přízně je úplné odevzdání těla zemi. Když mnich zemře, jeho tělo není uloženo do rakve. Podle tradice se tělo nemyje, ale je zašito do mnišské mantie (schémy), která slouží jako schránka pro uložení do země. Na hruď je položena ikona Matky Boží, která je na Athosu považována za ochránkyni duší zesnulých.
Důvod dočasného pohřbívání je i praktický. Athos je tvořen převážně skalami a orná půda je zde vzácná. Hřbitovy jsou malé a slouží pro rotaci ostatků. Mnich je pohřben obvykle na dobu tří až pěti let. Po celou tuto dobu je mnich denně připomínán během bohoslužeb.
Zkouška po třech letech
Po uplynutí stanovené doby je hrob otevřen. Pokud jsou kosti čisté, bez zbytků tkání, je to považováno za znamení, že země tělo přijala a duše našla pokoj. Pokud tkáň zůstává, tělo se znovu pohřbí a komunita se za zesnulého modlí ještě intenzivněji. Věří se, že to může značit nečisté svědomí nebo nevyznané hříchy.
Barva kostí jako ukazatel
Očištěné ostatky jsou omyty vodou a vínem a přeneseny do osária (kostnice). Podle odstínu ostatků se pak pozná jak mnich žil:
- Žlutavý (voskový) odstín: Považován za známku svatosti a života milého Bohu. Takové ostatky někdy i příjemně voní.
- Bílá barva: Značí, že mnich čestně plnil své mnišské sliby.
- Tmavá nebo černá barva: Podle tradice může značit hříchy, které nebyly dostatečně očištěny, a je impulsem k dalším modlitbám bratří.
Lebky jsou v kostnicích řazeny na policích a často nesou jméno mnicha a datum úmrtí. Ostatní kosti jsou skládány podél zdí. Tento prostor zůstává pro mnichy otevřený jako místo k rozjímání o pomíjivosti života. Častým nápisem v kostnicích je memento: „Co jste vy, byli jsme i my. Co jsme my, budete i vy.“
SPN dříve psal - Sýropustný týden: Historická odpověď na hereze i duchovní příprava na půst.
Zdroje:
- https://orthodoxcityhermit.com/2017/07/07/in-a-grave-for-three-years/
- https://www.instagram.com/reel/DSU-ak8CNOe/?igsh=OW1icGF4Yzg0Ynpj
Přečtěte si také
Blahodatný oheň: Největší zázrak pravoslavného křesťanství
Každý rok na Bílou sobotu sestupuje v jeruzalémském chrámu Božího hrobu tajemný oheň. Co o něm říkají prameny a tradice?
Velký pátek: Den, kdy svět zabil svého Vykupitele
Dnes pravoslavní věřící prožívají Velký pátek — den utrpení, nespravedlivého soudu a smrti Ježíše Krista na kříži.
Pomlázka: Lidový zvyk omlazení, nebo přežitek vyžadující diskuzi?
Velikonoční pondělí v českých zemích provází tradice pomlázky. Zatímco historie hovoří o symbolice zdraví, moderní průzkumy i anketa SPN ukazují, že vnímání zvyku se mění.
Vjezd Páně do Jeruzaléma: Král na oslíkovi
V neděli 5. dubna slaví pravoslavní věřící jeden z největších svátků církevního roku — Vjezd Páně do Jeruzaléma, známý také jako Květná neděle. Co se tehdy vlastně stalo a co nám tento den říká dnes?
Lazarova sobota: Přítel Kristův a předzvěst Vzkříšení
Dnes slavíme Lazarovu sobotu — den, který stojí na prahu Svatého týdne a připomíná největší Kristův zázrak před Jeho utrpením.
Pravoslaví jednoduše: Proč mniši nosí černou a co mají na hlavě?
Černé roucho a vysoký klobouk bez krempy jsou nejvýraznějšími znaky pravoslavného mnišství. Černá barva je spojená se smutkem, ale v tomto případě jde o hlubokou duchovní symboliku.