Tajemství athoských kostnic. Co barva kostí prozradí o svatosti?

Otec Jeroným v monastýru Xenofontos. Zdroj: Mauricio Lima pro The New York Times

Na Athosu je pohled na smrt a tělo odlišný od běžné praxe. Zdejší mniši věří, že skutečným znamením Boží přízně je úplné odevzdání těla zemi. Když mnich zemře, jeho tělo není uloženo do rakve. Podle tradice se tělo nemyje, ale je zašito do mnišské mantie (schémy), která slouží jako schránka pro uložení do země. Na hruď je položena ikona Matky Boží, která je na Athosu považována za ochránkyni duší zesnulých.

Důvod dočasného pohřbívání je i praktický. Athos je tvořen převážně skalami a orná půda je zde vzácná. Hřbitovy jsou malé a slouží pro rotaci ostatků. Mnich je pohřben obvykle na dobu tří až pěti let. Po celou tuto dobu je mnich denně připomínán během bohoslužeb.

Zkouška po třech letech

Po uplynutí stanovené doby je hrob otevřen. Pokud jsou kosti čisté, bez zbytků tkání, je to považováno za znamení, že země tělo přijala a duše našla pokoj. Pokud tkáň zůstává, tělo se znovu pohřbí a komunita se za zesnulého modlí ještě intenzivněji. Věří se, že to může značit nečisté svědomí nebo nevyznané hříchy.

Barva kostí jako ukazatel

Očištěné ostatky jsou omyty vodou a vínem a přeneseny do osária (kostnice). Podle odstínu ostatků se pak pozná jak mnich žil:

Lebky jsou v kostnicích řazeny na policích a často nesou jméno mnicha a datum úmrtí. Ostatní kosti jsou skládány podél zdí. Tento prostor zůstává pro mnichy otevřený jako místo k rozjímání o pomíjivosti života. Častým nápisem v kostnicích je memento: „Co jste vy, byli jsme i my. Co jsme my, budete i vy.“

SPN dříve psal - Sýropustný týden: Historická odpověď na hereze i duchovní příprava na půst.


Zdroje: 

Přečtěte si také

Co znamená půlměsíc pod křížem

Půlměsíc na církevních kopulích vyvolává řadu otázek. Historická fakta a teologie však ukazují, že tento starobylý symbol nemá s islámem nic společného.

Svatí Cyril a Metoděj: Duchovní otcové slovanského pravoslaví

Dnešní svátek soluňských bratří připomíná základy naší víry i kultury. Pravoslavná církev dnes slaví trojí památku věrozvěstů a rozvíjí jejich živý odkaz.

Historie panychidy za oběti heydrichiády v chrámu sv. Cyrila a Metoděje

Jak vznikla tradice panychidy za oběti heydrichiády a kdo ji po desetiletí udržoval? V tomto článku se věnujeme historii pietního aktu u katedrálního chrámu sv. Cyrila a Metoděje v Praze od konce druhé světové války až do roku 1995.

Uložení roucha Přesvaté Bohorodičky: Svátek zázraků a ochrany

Pravoslavná církev slaví svátek uložení roucha Matky Boží v Blachernách, který je spojen se záchranou Konstantinopole a počátky křesťanství na Rusi.

Sbor apoštolů a prvomučeníků římských: svátky 30. června

Pravoslavná církev včera oslavila hned dva významné svátky: Sbor dvanácti svatých apoštolů a Sbor prvomučeníků římských. Kdo to byli a proč na ně dodnes nezapomínáme?

Pravoslaví jednoduše: Význam a hluboká symbolika řeckého kříže

Rovnoramenný kříž představuje v pravoslavné tradici hlubokou teologii vzkříšení, vesmírný řád, božskou harmonii a konečné vítězství nad smrtí.