Jak pravoslavné farnosti u nás pomáhají chudým a uprchlíkům
Služba potřebným je přirozenou součástí víry. Připomeňme si, jak pravoslavné farnosti a eparchie u nás nezištně pomáhají chudým, nemocným, seniorům i uprchlíkům.
Diakonie, tedy služba potřebným, patří k pravoslavné víře stejně samozřejmě jako liturgie. Ostatně samo řecké slovo diakonia znamená prostě „služba“ a v raně křesťanské církvi jím byla označována právě péče o chudé, nemocné a vdovy, kterou organizovali první jáhnové. V českém a slovenském pravoslaví dnes tuto službu nesou jak celé eparchie s vlastními charitativními organizacemi, tak jednotlivé farnosti, které v době potřeby zorganizují sbírku během pár dní. SPN se rozhodl připomenout alespoň část z těchto aktivit, o kterých jsme informovali my nebo jiná média.
Filantropia na východním Slovensku
Nejrozvinutější a asi i institucionálně nejpevněji ukotvenou "diakonickou strukturu" má v rámci Pravoslavné církve v českých zemích a na Slovensku Michalovsko-košická eparchie. Její Filantropia je samostatným účelovým zařízením církve, které provozuje na farnostech eparchie charitativní sbírky, organizuje charitativní prodeje ošacení a sociální a komunitní programy a v terénu poskytuje i přímou pomoc jednotlivcům, jako donášku obědů a léků, doprovod k lékaři či na úřady, běžné nákupy a úklid v domácnostech lidí se zdravotním postižením, seniorů a nemocných věřících odkázaných na péči jiné osoby.
Za posledního půl roku Filantropia i jednotlivé farnosti eparchie stihly hned několik aktivit. V prosinci v Michalovcích zahájily výdej teplých polévek pro lidi bez domova, do této zimní potravinové sbírky se zapojili i prvoligoví fotbalisté MFK Michalovce, kteří sami nakupovali potraviny pro potřebné. Eparchie také vyhlásila samostatnou potravinovou sbírku pro lidi v nouzi. Provoz celé sítě je do velké míry financovaný i z darů veřejnosti – Filantropia Charis sv. Jána Milostivého v Košiciach každoročně vyzývá věřící, aby jí věnovali 2 % ze zaplacené daně.
V prosinci dorazili farníci do Michalovské nemocnice, která kvůli nim tradičně ožila vánočními koledami pravoslavného sboru. Farnost v Medzilaborcích v listopadu vyzvala k pomoci pro těžce nemocného věřícího. V Košicích pak při místní církevní obci působí jako součást téže eparchiální Filantropie zařízení nazvané Gregor Nysský Filantropia Charis sv. Jána Milostivého, které se do budoucna chce vedle krizových center a útulků pro bezdomovce zaměřit i na dětské domovy a speciální školy a podporovat u dětí sport a zdraví.
Sbírky na Moravě a v Čechách
Diakonie nezůstává jen na Slovensku. Pravoslavná obec ve Svitavách každoročně mezi svátkem sv. Mikuláše a Obětováním Páně pořádá potravinovou sbírku pro seniory a rodiče samoživitele – vybrané potraviny a potřeby směřují do Potravinové banky Pardubice. Podle organizátorů se na potravinové banky obrací stále více seniorů, kteří přišli o životního partnera, i osamělých rodičů bez širšího rodinného zázemí.
Pomoc uprchlíkům z Ukrajiny
Po začátku ruské invaze na Ukrajinu v únoru 2022 zareagovaly pravoslavné farnosti stejně rychle jako ostatní křesťanské církve v Česku. Pravoslavná církevní obec v Praze 2, sídlící u katedrálního chrámu sv. Cyrila a Metoděje, vyhlásila materiální i finanční sbírku pro lidi, kteří se stali oběťmi válečné agrese a byli nuceni opustit svou zemi – věřící mohli do chrámu nosit ošacení, hygienické potřeby, trvanlivé potraviny, léky i hračky a knihy v ukrajinštině, vybrané finanční prostředky obec následně předala prověřeným humanitárním organizacím.
Uprchlíky přijaly i pravoslavné farnosti na Hané, podle reportáže CNN Prima News tehdy ubytoval pravoslavný monastýr ve Vilémově přes dvacet uprchlíků a olomoucko-brněnská eparchie zřídila pro ně funkci koordinátora pomoci. Podobně o pomoci ukrajinským věřícím i o roli místních duchovních psal v souvislosti s Plzeňským krajem server iDNES.cz, který přinesl reportáž o otci Janu Polanském a jeho farnosti při chrámu svaté Anny v Plzni. Farnost tehdy bezprostředně po vypuknutí konfliktu postavila u chrámu přístřešek a začala organizovat rozsáhlou materiální i finanční sbírku.
Sám otec Jan po nedělních bohoslužbách opakovaně usedal za volant plně naloženého vozu a humanitární pomoc vozil přímo na Ukrajinu. Věřící a dárci ze západních Čech shromáždili přes 1,6 milionu korun a za pouhý měsíc vybrali 600 tisíc korun na nákup dodávky, kterou na Ukrajině ponechali tamním pravoslavným kaplanům pro rozvoz zásob, převoz raněných do nemocnic i převoz padlých k důstojnému pohřbení. Do pomoci se zapojila také pravoslavná církevní obec v Mariánských Lázních, jež pořídila elektrocentrály a servisní nářadí, i řada dobrovolníků vyrábějících zákopové svíčky a darujících teplé oblečení či elektroniku.
Pravoslavná církev se zároveň až do loňského pozastavení svého členství zapojovala i do celocírkevní, ekumenické pomoci uprchlíkům, kterou koordinovala Ekumenická rada církví v ČR společně se zástupci židovské, muslimské a dalších náboženských obcí. Podle usnesení rady však zůstává i přes pozastavení členství nedotčené vysílání stávajících pravoslavných kaplanů v rámci dohod o duchovní službě.
Deky a pomoc pro frontové lékaře na Ukrajině
Zvláštní kapitolou je dlouhodobá podpora ukrajinských polních lékařů, kterou vede pravoslavná obec ve Františkových Lázních u chrámu sv. Olgy. Farnost v únoru zahájila sbírku na elektrické vyhřívací deky pro raněné vojáky – opakovaně tak reagovala na přímou prosbu polních lékařů z praporu Hospitallers, pro které je teplo v extrémních podmínkách fronty často otázkou přežití. Sbírka byla úspěšná: věřící nakonec vybrali prostředky na 33 vyhřívacích dek a pomoc následně skutečně dorazila k ukrajinským lékařům přímo na frontu.
Péče o nemocné, umírající a lidi ve výkonu trestu
Vedle velkých eparchiálních struktur a jednorázových sbírek zůstává diakonie součástí i běžného farního a kaplanského života. Pražská pravoslavná eparchie se věnuje mimo jiné katechezi dospělých, výchově dětí a přípravě věřících k přijetí svátostí, ale výslovně i „službě nemocným i dalším potřebným lidem“. Konkrétním příkladem je spolupráce Pravoslavné církevní obce ve Františkových Lázních s chebským hospicem sv. Jiří – otec Metoděj Kout zde působí jako nemocniční kaplan a díky spolupráci s hospicem, Potravinovou bankou Karlovarského kraje a Farní charitou Cheb může hospic poskytovat rodinám svých klientů cílenou podporu, od dovozu potravin po nákup školních potřeb pro děti.
Řada pravoslavných duchovních podobně slouží jako kaplani v nemocnicích, hospicích i ve věznicích, kde doprovázejí umírající, nemocné i odsouzené a jejich rodiny v těžkých životních chvílích – jde o formu diakonie, která zůstává mimo pozornost médií, přestože je součástí kaplanské služby zajišťované ve spolupráci s Ekumenickou radou církví.
Křesťanská romská mise
Na slovenském Gemeri už devět let žije a pomáhá romským rodinám v pěti osadách Martin Halík, bývalý pracovník IT firmy z Brna, který se rozhodl pro duchovní povolání pravoslavného kněze poté, co založil Kresťanskú rómsku misiu v osadě Klenovec. Spolu s manželkou se věnuje evangelizaci a vzdělávání místních Romů a v rámci přípravy na kněžství překládá liturgii svatého Jana Zlatoústého do romského dialektu.
Diakonie jako přirozená součást farního života
Společným jmenovatelem všech těchto aktivit - od velkých eparchiálních zařízení přes jednorázové sbírky po drobnou sousedskou výpomoc na malých farnostech - je, že se v pravoslavném prostředí obvykle nechápou jako samostatná „charitativní“ agenda oddělená od bohoslužebného života, ale jako jeho přirozené pokračování mimo chrámové zdi. Ať už jde o rozvoz obědů starším farníkům v Michalovcích, sbírku pro uprchlíky u pražské katedrály, deky pro frontové lékaře nebo kaplanskou službu v nemocnicích a věznicích, jde v jádru o totéž: praktické naplnění evangelijního přikázání lásky k bližnímu, které pravoslavná tradice od svých počátků řadí vedle modlitby a svátostí jako nedílnou součást křesťanského života.
Cílem tohoto článku bylo připomenout službu církve a lidi, kteří v ní nezištně pomáhají. Zdaleka jsme přitom nemohli obsáhnout všechno, řadu příkladů diakonie jsme nedokázali dohledat, jelikož se o nich v médiích mluví jen málo. Pokud znáte další konkrétní příběhy pomoci ve vaší farnosti nebo eparchii, napište nám je prosím do komentářů. Dejme tak prostor dobrým skutkům, o kterých se jinak společnost nedozví.
