Monastýr Dochiar: Athoský domov divotvorné ikony Rychleslyšící

Dnes, 30. července, zažije pražská pravoslavná obec mimořádný svátek. Do katedrálního chrámu svatých Cyrila a Metoděje v Praze bude v 18:30 slavnostně přivítána a trvale umístěna přesná kopie jedné z nejvýznamnějších svatyní křesťanského světa — divotvorné ikony Přesvaté Bohorodice „Rychleslyšící“ (Gorgoepikoos).

Než se však věřící v metropoli pokloní této vlídné Tváři, je třeba obrátit zrak k místu, z něhož její požehnání pramení: do starobylého monastýru Dochiar (Docheiariou), který zaujímá desáté místo v hierarchii dvaceti athoských monastýrů.

Od skromného skladu po archandělskou pevnost

Kořeny monastýru Dochiar sahají do druhé poloviny 10. století. Jeho zakladatelem byl svatý Euthymios, blízký žák svatého Athanasia Athonity. Euthymios v tehdejším hlavním monastýru Velká Lavra zastával důležitou službu dochiara— tedy správce zásob, oleje a potravin. Když později odešel založit vlastní mnišskou komunitu v přístavu Dafni, označení jeho původního poslušenství se stalo trvalým názvem celého monastýru.

Dochiar byl původně zasvěcen svatému Mikuláši. Pro neustálou hrozbu pirátských vpádů však mniši pod vedením Euthymia a jeho příbuzného, vznešeného patrika Neofyta, přesunuli sídlo o něco severněji na skalnaté pobřeží, kde Dochiar stojí dodnes.

Klíčový okamžik v historii monastýru se udál za poslušníka Basila. Mladík našel na tamních pozemcích poklad a rozhodl se jej odevzdat monastýru. Jeho průvodci však propadli lakotě, uvázali Basilovi na krk těžký kámen a vrhli ho do mořských hlubin. Podle zachované tradice ho ze dna zachránili sami archandělé Michael a Gabriel a zázračně ho přenesli do monastýrní cely. Zachráněný Basil přijal mnišské postřižení s jménem Barnabáš a za nalezený poklad byl dokončen celý komplex monastýru. Na památku tohoto divu byl hlavní chrám znovu posvěcen Svatým Archandělům.

Architektonický skvost a svatyně plná milosti

Katolikon monastýru Dochiar se pyšní primátem — jeho centrální kopule vybraná do výšky 15 metrů z něj činí nejvyšší chrám na celé Svaté Hoře Athos. Interiér zdobí nádherné fresky krétské školy z roku 1568 z dílny mistra Tzortziho, jež vykazují prvky byzantské renesance i vlivy moldavské architektury.

Kromě vzácných ostatků desítek světců — včetně hlavy svatého Dionýsie Areopagity či šátku s krví svatého Velkomučedníka Dimitrije — se v monastýru nachází také svatý pramen (agiasma). Ten zázračně vytryskl roku 1300 v době panování císaře Andronika II. Paleologa, kdy mniši trpěli nemocemi z nečisté vody.

Srdcem monastýrského života však zůstává samostatná kaple zasvěcená ikoně Rychleslyšící. Původní ikona z roku 1563 je namalována přímo na kamenné zdi u vchodu do starobylé trapezérie (jídelny). Právě zde roku 1664 oslepl nedbalý mnich Nil, když kolem obrazu neuctivě procházel s koptící loučí, a po hlubokém pokání byl Matkou Boží zázračně uzdraven se slibem, že každému, kdo před ní prosí s vírou, se dostane rychlého vyslyšení.

Film „Kde jsi, Adame?“: Monastýr Dochiar na plátnech

Duchovní atmosféru Dochiaru a jeho neopakovatelný životní rytmus měla v nedávné době možnost poznat i česká veřejnost. Dochiar se totiž stal ústředním dějištěm světově úspěšného dokumentárního filmu „Kde jsi, Adame?“, jehož natáčení probíhalo se zvláštním požehnáním tamního bratrstva.

Film zachycuje syrovou, nenásilnou a hluboce pravdivou tvář athoského mnišství pod vedením nezapomenutelného igumena, starce Grigorije (Zumise, †2018). Divák v něm nesledoval naleštěné kulisy, ale těžkou fyzickou práci, neustálou modlitbu, lidskou slabost překonávanou pokáním a nefalšovanou otcovskou lásku starce ke svým mnichům.

Snímku se dostalo ohlasu i u nás. Projekce proběhly například ve farních společenstvích v Brně či Olomouci, kde oslovily mnoho tamních věřících. Snímek nabídl autentický pohled do prostředí, z něhož vychází právě ona duchovní síla, jež v těchto dnech skrze kopii ikony Rychleslyšící přichází přímo do Prahy.

Živý most duchovní jednoty

Příchod věrné kopie ikony z Dochiaru do katedrály svatých Cyrila a Metoděje v Praze tak není pouhým přenesením uměleckého díla. Je to živý most vytvořený modlitbami athoských mnichů, kteří kopii psali v pohnutí mysli, půstu a neustálé modlitbě za věřící v českých zemích.

Od čtvrtka 30. července tak budou moci všichni trápící se, nemocní i hledající nalézt útočiště u stejné Matky Boží, k níž se po staletí utíkají mniši na skalisku athoského Dochiaru.

SPN dříve psal: Zástupci pražské katedrály převzali v athoském monastýru Dochiar požehnanou kopii ikony Rychleslyšící. Slavnostní přivítání v Praze se uskuteční již dnes v 18:30.