Estonský prezident vetoval zákon namířený proti Estonské pravoslavné církvi
Estonská pravoslavná církev, dosud podřízená Moskevskému patriarchát, se ocitla v centru politického a náboženského napětí.
Podle informací ERR News prezident Estonska Alar Karis odmítl podepsat novelu zákona o náboženských organizacích, kterou předtím schválil parlament. Karis své rozhodnutí odůvodnil ústavními důvody a zdůraznil nutnost přesnějšího právního vymezení.
Dne 9. dubna 2025 estonský parlament (Riigikogu) schválil zákon, který zakazuje náboženským organizacím v Estonsku udržovat vazby s cizími subjekty, pokud tyto vazby představují hrozbu pro národní bezpečnost, ústavní pořádek nebo veřejný klid. Zákon se konkrétně zaměřuje na organizace, které podporují vojenskou agresi nebo vyzývají k válce.
Prezident Alar Karis však dnes 24.dubna odmítl zákon podepsat a vrátil ho parlamentu k přepracování s odůvodněním, že navrhované změny jsou v rozporu s estonskou ústavou. Ve svém oficiálním prohlášení uvedl:
„Moskevský patriarchát podkopává svrchovanost a demokracii států, ale v tomto znění je novela zákona v rozporu s články 40, 48 a 11 ústavy, protože nepřiměřeně omezuje svobodu sdružování a náboženského vyznání.“
Tento krok vyvolal různé reakce. Zatímco někteří ocenili prezidentovu snahu chránit náboženskou svobodu, jiní vyjádřili obavy z možného pokračujícího vlivu Moskvy prostřednictvím církevních struktur..
Estonská pravoslavná církev se již v roce 2024 pokusila o získání větší samostatnosti vyhlášením autokefality a změnou názvu na "Estonská křesťanská pravoslavná církev". Tento krok však nebyl estonskými úřady uznán a soudy změnu názvu zamítly.
Situace zůstává napjatá a další vývoj bude záviset na rozhodnutí estonského parlamentu a reakcích církevních autorit. Tento případ odráží širší napětí mezi národní bezpečností a náboženskou svobodou, které je aktuální i v dalších zemích s pravoslavnou komunitou.
