"Nebylo dodrženo ani to nejmenší z předepsaného předběžného řízení" Odvolání metropolity Tychika
SPN disponuje úryvky ze stížnosti adresované Ekumenickému patriarchátu, které odhalují celý postup jako nezákonný a nekanonický.
„Postup, který vedl k mému odvolání, nemá nic společného s ‚spravedlivým rozsudkem‘ podle Mojžíšova zákona ani se ‚spravedlivým procesem‘, jaký vyžaduje moderní právní civilizace.“
SPN v Řecku zveřejnilo úryvky ze stížnosti metropolity Tychika adresované Ekumenickému patriarchátu, v nichž je celý proces jeho sesazení odhalen jako nezákonný a nekanonický.
„Soudit ve Skýtech a v Samosatě“…
Metropolita Tychikos podal odvolání k Ekumenickému patriarchátu na základě článku 81 Ústavní listiny proti rozhodnutí Posvátného Synodu ze dne 22. 5. 2025, která ho prohlásila za sesazeného.
Podle exkluzivních informací obdrželi odvolání všichni metropolité a většina z těch, kteří metropolitu Tychika odsoudili, je znepokojena a lituje způsobu, jakým celý proces probíhal a jaký trest mu byl uložen. Jak vyplývá z úryvku, který nám byl důvěrně poskytnut, metropolita se ve svém odvolání zaměřuje především na nekanonický a nezákonný postup, kterým měl arcibiskup usilovat o jeho sesazení z Metropole Pafos.
Podle církevního procesního řádu Kyperské církve (Ústavní listiny), stejně jako ve všech soudech právně civilizovaného světa, musí předcházet hlavnímu soudnímu jednání zásadní fáze předběžného řízení, která zahrnuje: podání konkrétních obvinění Synodě, jejich postoupení pětičlenné vyšetřovací komisi (tři biskupové a dva kněží), jmenování vyšetřovatele, provedení hlavního vyšetřování s důkladným přezkumem obvinění, předvolání a výslech žalobců a svědků obžaloby, přezkum důkazů, předvolání a výslech svědků obhajoby, vyhotovení závěrečné zprávy vyšetřovatelem, rozhodnutí vyšetřovací komise o postoupení k soudu nebo ne. Pokud dojde k postoupení, vyšetřovací komise zvolí církevního žalobce, žalobce sepíše obžalobu s konkrétním obsahem a formou, obžalovaný obdrží obžalobu spolu s výpověďmi svědků, důkazy a celým spisem, je mu doručeno předvolání k soudu na konkrétní den a čas. Teprve poté začíná samotné soudní řízení.
Co z toho bylo učiněno v případě Tychika?
Podle odvolání „bývalého“ pafoského metropolity Synod neudělal NAPROSTO NIC! ŽÁDNÉ PŘEDBĚŽNÉ ŘÍZENÍ.
Ve svém odvolání k Ekumenickému patriarchátu metropolita Tychikos v této části výslovně uvádí:
„Nebylo dodrženo ani to nejmenší z předepsaného předběžného řízení podle církevního a trestního řádu. Správněji řečeno, žádné předběžné řízení vůbec neproběhlo, čímž došlo k porušení všech zásad práva a morálky.
a) Synoda byla povinna ihned po obdržení oznámení (12. 9. 2024 a 3. 2. 2025) – pokud se domnívala, že si zasluhují další vyšetřování – je postoupit vyšetřovací komisi k důkladnému a podrobnému přezkumu, jak stanoví Ústavní listina (čl. 2 § 1 a 12 § 1, Příloha). … Arcibiskup tedy neměl právo znovu předložit stejná obvinění proti mně na zasedání 22. 5. 2025.
b) Vyšetřovací komise se obviněními proti mně nezabývala, v rozporu s Ústavní listinou (čl. 2 § 1 a 12 § 1, Příloha).
c) Nebyl jmenován vyšetřovatel, jak stanoví Ústavní listina (čl. 14 § 1, Příloha).
d) Neproběhlo vyšetřování, které má za cíl „nalezení podstatné pravdy“ podle Ústavní listiny (čl. 14 § 1, Příloha B, II). Nebyla prověřena pravost dopisů a dokumentů, ani to, zda žalobci spadají pod vyloučené osoby (kánon 6 2. všeobecného sněmu), nebyli předvoláni svědci obžaloby ani obhajoby a obvinění nebyla vůbec prozkoumána, jak to požaduje církevní a trestní řízení právně civilizovaných států.
e) Nebyla vyhotovena žádná zpráva vyšetřovatelem, ani nebyla předložena vyšetřovací komisi, jak stanoví Ústavní listina (čl. 14 § 6, Příloha).
f) Nebylo provedeno hodnocení vyšetřovacího spisu ze strany komise, v rozporu s Ústavní listinou (čl. 15 § 1, Příloha).
g) Vyšetřovací komise proti mně NEVZNESLA OBVINĚNÍ (čl. 15 § 1, 3, Příloha). Byl jsem souzen a odsouzen bez jakéhokoliv formálního obvinění.
h) Ani vyšetřovací komise [ani jiné – nepříslušné – těleso] neurčila žalobce, aby mohl být sepsán obžalovací spis, v rozporu s Ústavní listinou (čl. 15 § 2, Příloha).
i) Nebyla sepsána obžaloba, v rozporu se všemi principy spravedlivého procesu. Byl jsem souzen bez existence obžaloby, v rozporu s výslovnými ustanoveními Ústavní listiny (čl. 16 a 17, Příloha).
j) Obžaloba nebyla podána sekretariátu Svaté Synody, který je příslušným soudním orgánem, jak stanoví Ústavní listina (čl. 15 § 1, 3, Příloha).
k) Obžaloba mi nebyla doručena, navzdory výslovným ustanovením Ústavní listiny (čl. 19, Příloha).
l) Nebyla mi doručena svědecká svědectví (čl. 19, Příloha).
m) Nebyly mi doručeny žádné jiné dokumenty, dopisy apod., ani celý spis s obviněními (čl. 19, Příloha).
n) Nakonec jsem nedostal předvolání jako obviněný „abych se v určený den a hodinu dostavil před církevní soud“ (čl. 19, Příloha).“
Ve skutečnosti vůbec neproběhlo žádné předběžné řízení k přezkumu obvinění. Obvinění nebyla vyšetřena.
Podobné pohrdání Ústavní listinou a trestním řízením právně civilizovaných států nastalo i při soudním jednání před Synodou dne 22. 5. 2025, jak dále uvidíme.
Na jiném místě odvolání zdůrazňuje:
„Je zřejmé nejen pro ty, kteří se zabývají kanonickým nebo světským právem, ale i pro každého, kdo má základní smysl pro spravedlnost, že proces, který vedl k mému sesazení z Metropole Pafos, nemá nic společného s ‚spravedlivým soudem‘ požadovaným Mojžíšovým zákonem (Dt 16,18) nebo s ‚spravedlivým procesem‘, který požaduje moderní právní kultura (čl. 6 EÚLP). Spíše připomíná proces, který řecký antický jazyk ironicky označoval frází ‚soudit ve Skýtech a v Samosatě‘!“
Spravedlivý proces (nebo férové řízení) není milost nebo dobrá vůle soudní moci a jejích orgánů, ale základní lidské právo a klíčový pilíř právní ochrany v každé právně uspořádané společnosti, zároveň i součást světové právní kultury.
Na základě tohoto je nyní na Ekumenickém patriarchovi, aby odpověděl na otázku:
Může být tak přísné odsuzující rozhodnutí, které je založeno na hrubém porušení Ústavní listiny a všech procesních záruk, považováno za platné a mít tak vážné důsledky pro život jedné metropole, jako je sesazení jejího metropolity?
Má právo arcibiskup a náhodná synodální většina ignorovat a porušovat celou Ústavní listinu a posvátné kánony, a má být takovéto nezákonné a nekanonické chování přijatelné?
