Estonsko s novým zákonem: Náboženské vazby s Ruskem představují hrozbu pro bezpečnost
SPN v Bulharsku informuje, že dne 17. června 2025 estonský parlament (Riigikogu) přijal zákon, který požaduje, aby církev v Estonsku přerušila veškeré vztahy s Moskevským patriarchátem.
Parlament schválil upravenou verzi novely zákona o církvích a náboženských společnostech, která v praxi znamená povinnost ukončit vztahy mezi Estonskou pravoslavnou církví a samotným Moskevským patriarchátem.
Tato legislativa následovala po rozhodnutí prezidenta Alara Karise z 24. dubna 2025, který odmítl původní návrh zákona podepsat s odkazem na obavy, že omezuje náboženskou svobodu a svobodu sdružování v rozporu s ústavou. Prezident tehdy vyzval k přepracování návrhu, aby byl plně v souladu s estonskou ústavou.
Dne 14. května Riigikogu rozhodl, že původní návrh zákona nebude přijat, a pověřil příslušné výbory jeho přepracováním. Po dalších debatách parlament zákon schválil v nové podobě 68 hlasy pro a 17 proti.
Nová legislativa stanoví, že Estonská pravoslavná církev a Pühtický monastýr (které jsou dosud pod jurisdikcí Moskevského patriarchátu), musí do šesti měsíců ukončit všechny organizační a administrativní vazby s Moskvou – tedy o čtyři měsíce později, než původní návrh předpokládal.
Dle novely církev, náboženská obec, svaz náboženských obcí, monastýr nebo ženský monastýr nesmí být organizačně či finančně napojen na zahraniční náboženské centrum, správní orgán, duchovního vůdce či instituci, která představuje ohrožení národní bezpečnosti, ústavního pořádku nebo veřejné bezpečnosti Estonska. Takové napojení zahrnuje například stanovy, liturgické texty nebo jiné řídící dokumenty.
Zákon nově definuje, co se rozumí pod pojmem „hrozba“. Tou je podle něj například podpora, financování nebo podněcování činnosti, jež směřuje proti nezávislosti, územní celistvosti nebo ústavnímu pořádku Estonska; nebo podpora válečné agrese, vyzývání k válce, terorismu, nezákonnému použití síly či jakékoli formě násilí.
Do zákonného znění byla výslovně doplněna formulace o „podněcování, podpoře či financování činností směřujících proti nezávislosti, územní celistvosti či ústavnímu pořádku Estonské republiky“.
V odůvodnění zákona se zdůrazňuje odhodlání Estonska chránit svobodu vyznání a právo každého jednotlivce svobodně věřit, zároveň však připomíná povinnost státu reagovat na hrozby pro národní bezpečnost a veřejný pořádek.
Zákon rovněž určuje, kdo smí vykonávat duchovní nebo řídící funkce v náboženských organizacích – osoby, kterým byl zakázán pobyt nebo přítomnost v Estonsku, nemohou tyto funkce zastávat.
Dále norma zavádí konkrétní požadavky na stanovy náboženských organizací a vytváří nový mechanismus, který členům umožňuje opustit církev, jejíž činnost, stanovy nebo vedení nejsou v souladu s novým právním rámcem. Organizacím bude umožněno upravit své stanovy bez nutného souhlasu vyšších církevních orgánů, pokud by získání takového souhlasu bylo fakticky nemožné.
Tento zákon představuje zásadní krok v regulaci náboženských institucí v Estonsku a usiluje o vyvážení ochrany náboženských svobod s potřebou zajistit bezpečnost a stabilitu státu.
