Estonský prezident opět odmítl zákon o církvích – považuje ho za protiústavní
Estonský prezident Alar Karis znovu odmítl podepsat novelu zákona o církvích a náboženských obcích, která má podle předkladatelů zamezit vlivu cizích mocností na náboženský život v zemi, informuje o tom web news.err.ee.
Prezident však varuje, že zákon v aktuální podobě porušuje ústavní práva, zejména svobodu náboženského vyznání a sdružování.
Karis již podruhé vrátil novelu zpět parlamentu (Riigikogu) a dal jasně najevo, že úpravy, které zákonodárci mezitím provedli, jsou nedostatečné. Zákon podle něj stále odporuje článkům 11, 40 a 48 estonské ústavy, které chrání základní lidská práva.
„Zahraniční vliv je třeba regulovat, ale nikoliv prostřednictvím vágních a široce vyložitelných ustanovení, která otevírají dveře svévolným zásahům do činnosti církví a mohou vést k rozsáhlým právním sporům,“ uvedl prezident.
Zejména kritizoval, že zákon nerozlišuje, jaké zahraniční vazby jsou skutečně nebezpečné. Problematické je podle něj i to, že vysvětlivky k zákonu výslovně hovoří o záměru regulovat nejen administrativní vztahy, ale i samotné náboženské učení a obřady. „Takový zásah je nepřiměřený a ohrožuje základní svobody,“ dodal.
Obavy prezidenta vyvolal i široce definovaný pojem „hrozba“. Podle návrhu zákona by mohla být za potenciální riziko považována i náboženská organizace, která třeba jen v minulosti vyjádřila pochopení pro násilí – byť i před desítkami let.
Pokud estonský parlament zákon znovu schválí beze změn, prezident ho podle ústavy zřejmě předloží Nejvyššímu soudu, aby přezkoumal jeho ústavnost.
Zákon o církvích tak zůstává předmětem ostré debaty mezi potřebou ochrany národní bezpečnosti a zachováním náboženské svobody. Prezident Karis zatím trvá na tom, že bezpečnostní opatření nesmí být záminkou pro nepřiměřené zásahy do duchovní a náboženské autonomie občanů.
SPN dříve psal, že Estonský parlament přijal nový zákon o církvích.
