Opisy Kosmovy kroniky poprvé vystaveny pohromadě v Klementinu
V Klementinu se od 25. září představují jedinečné rukopisy Kosmovy kroniky, zapůjčené z českých i zahraničních knihoven. Výstava potrvá čtyři týdny.
Podle informací ČTK zahájila dnes Národní knihovna v pražském Klementinu výstavu k 900. výročí úmrtí kronikáře Kosmase. Poprvé v historii se na jednom místě sešly opisy jeho slavné Kroniky Čechů z období 12. až 17. století. Návštěvníci mohou originály spatřit od 25. září do 23. října.
Mezi nejvzácnější exponáty patří Lipský rukopis z konce 12. století s vyobrazením samotného Kosmase nebo nově objevený raně barokní Šternberský rukopis. Zapůjčeny byly i další významné texty – Budyšínský rukopis, Vídeňský rukopis či opisy z Brna, Třebíče a Mnichova. Stockholmský rukopis, součást známé Ďáblovy bible, je vystaven alespoň v podobě makety.
Kosmas (1045–1125), děkan pražské svatovítské kapituly, začal svou latinskou kroniku psát kolem roku 1120. Zachytil v ní mytické počátky českého národa, vládu Přemyslovců i šíření křesťanství. Originál se nedochoval, jeho dílo však přežívalo v četných rukopisných opisech a mělo zásadní vliv na českou historiografii.
Podle ministra kultury Martina Baxy jde o text, který pomohl formovat českou národní identitu. Ředitel Národní knihovny Tomáš Foltýn připomněl, že Kosmas byl cenným zdrojem pro své následovníky, a historik Tomáš Klimek dodal, že ke vzniku kroniky mohl Kosmase přimět i dramatický vývoj jeho doby.
Výstava v Klementinu nabízí návštěvníkům nejen unikátní rukopisy, ale také možnost nahlédnout do dějin jednoho z nejvlivnějších děl české kultury.
SPN nedávno informovalo, že čeští Romové žádají papeže o odvolání staleté exkomunikace
