Moderní sakrální architektura v Česku
Nové chrámy a duchovní stavby v České republice dokazují, že sakrální architektura nemusí patřit jen minulosti. Čeští architekti dokážou spojit tradici, duchovní hloubku i současný design – od minimalistických chrámů z betonu po stavby, které pracují se světlem jako symbolem víry.
Začal bych stavbou, kterou jsem zmínil v článku o Dni architektury 2025 – kostelem blahoslavené Marie Restituty v Brně-Lesné. Sídliště Lesná čekalo na svůj kostel od roku 1968. Tehdy by jistě nikdo nečekal, že výsledkem bude futuristická kruhová stavba s prstencem z barevného skla. Architekt Marek Štěpán se projektu věnoval téměř třicet let a právě jeho návrh nakonec Biskupství brněnské vybralo.
Nejvýraznějším prvkem kostela je duhový prstenec, který proměňuje interiér podle pohybu slunce. Světlo zde hraje klíčovou roli – symbolizuje Boží přítomnost a vytváří atmosféru duchovního klidu. Stavba stojí na půdorysu kruhu, který odkazuje na nebe a věčnost, a je postavena z pohledového betonu, jenž propojuje moderní architekturu s okolní zástavbou.
Interiér působí jako uzavřený vesmír určený pro rozjímání a modlitbu. Dominantou je horní kruhové okno v barvách duhy, přezdívané „nebe nad Brnem“. Ke kostelu patří i věž se spirálovým schodištěm, která má z každé strany jiný tvar a doplňuje symboliku celého prostoru.
Ateliér Štěpán, který kostel navrhl, se dlouhodobě věnuje sakrální architektuře a jeho projekty patří k nejvýraznějším ukázkám moderního duchovního stavitelství v Česku. Kromě Lesné stojí za návrhem menzy pro katedrálu sv. Petra a Pavla v Brně, úpravou krypty baziliky Navštívení Panny Marie ve Frýdku a několika drobnými kaplemi po celé republice.
Jednou z nich je Kaple Lesní vzpomínka ve Střelicích u Brna – drobná, ale mimořádně působivá stavba, kterou architekti vytvořili na přání investora jako památku na jeho zesnulou manželku. Objekt stojí uprostřed lesa, kde působí jako tichý, téměř nadpozemský solitér. Má devět stěn a dvě z nich tvoří otevřené trojúhelníky – západní slouží jako vstup, východní pak symbolicky směřuje k věčnému životu.
Interiér je celý laděn do modré barvy, která evokuje klid, hloubku a duchovní rozměr. Světlo zde proniká skrze otvory a vytváří jemné přechody, které mění atmosféru prostoru během dne. Architekt Marek Štěpán ji popisuje jako rozhraní mezi materiálním a duchovním světem – místo, kde se člověk setkává se vzpomínkou a nadějí.
Moderní sakrální architektura však není jen doménou katolických staveb. Nové projekty vznikají také v rámci Pravoslavné církve.
Jedním z nejzajímavějších připravovaných projektů je plánovaný pravoslavný chrám Nanebevstoupení Páně v Milovicích (Pražská eparchie). Architekti ze studia Stempel & Tesař navrhli stavbu s centrálním půdorysem inspirovaným byzantskou architekturou, avšak v moderním, minimalistickém pojetí. Vnější podoba působí čistě a stroze, zatímco interiér má nést tradiční výzdobu s ikonami a liturgickými prvky.
Kostel bude stát v parku, oddělený betonovým prstencem, který chrání prostor bohoslužeb a zároveň vytváří atria se zahradami pro tichý odpočinek a modlitbu. Dominantou stavby se stane zlatá koruna, symbolizující nebeskou důstojnost chrámu.
Podle pravoslavného duchovního otce Volodymyra Felcana je záměr reakcí na rostoucí počet věřících v regionu. Po začátku války na Ukrajině a příchodu uprchlíků se pravoslavná komunita v Milovicích výrazně rozrostla. „Máme hodně věřících a chtěli bychom mít vlastní kostel,“ uvedl pro ČTK otec.
Projekt podpořilo i město Milovice, které schválilo směnu pozemků s eparchií. Náklady budou z větší části hrazeny ze sbírek věřících. Bohužel jsem více informací nedokázal zjistit, Otec Volodymyr Felcan zatím neupřesnil, v jaké fázi se projekt aktuálně nachází, a tak je stavba prozatím pouze ve fázi plánování.
