Čína zvyšuje tlak na křesťanskou menšinu
Mezi čínskými křesťany narůstají obavy z tvrdých vládních represí.
Před dvěma týdny bezpečnostní složky zadržely přibližně třicet členů podzemní protestantské Sionské církve, která není oficiálně registrována státem. Zásah, uskutečněný navzdory ústavně deklarované svobodě vyznání, vyvolal ostré reakce nejen mezi čínskými věřícími, ale i v zahraničí.
Podle ČT24 vznikla Sionská církev v roce 2007 a od té doby čelila tlaku ze strany státu opakovaně. Přesto dokázala získat asi deset tisíc členů, zejména během pandemie covidu. Právě její rostoucí vliv a odmítání registrace u státních orgánů jsou podle odborníků důvodem současných represí.
Americký ministr zahraničí Marco Rubio zásah ostře odsoudil a vyzval čínskou vládu k okamžitému propuštění zadržených duchovních. „Tento tvrdý zásah znovu dokazuje, jak nepřátelská je Čínská komunistická strana vůči křesťanům, kteří odmítají její vměšování do víry,“ citovala ČT24 jeho prohlášení.
Mluvčí čínského ministerstva zahraničí Lin Ťiang obvinění odmítl a uvedl, že „vláda v Pekingu chrání svobodu vyznání svých občanů a všechny normální náboženské aktivity v mezích zákona“. Zároveň označil americkou kritiku za „vměšování do vnitřních záležitostí Číny pod záminkou náboženských práv“.
V pořadu Horizont ČT24 analytička projektu Sinopsis Simona Fantová připomněla, že čínské úřady perzekvují křesťany už od vzniku komunistického režimu. „Politbyro nedávno rozhodlo, že represivní politika vůči náboženským skupinám bude pokračovat – a to ještě přísněji,“ uvedla.
Fantová dodala, že čínská vláda uznává pouze pět registrovaných náboženství, která jsou plně pod kontrolou státu. „Neregistrované komunity, jako je Sionská církev, odmítají podřídit svou víru ideologickému vedení Komunistické strany, a proto jsou terčem zásahů,“ vysvětlila.
Cílem Pekingu je podle ní donutit věřící, aby přijali státní dohled a kontrolu. „Čína ví, že křesťanství nemůže zakázat, proto se ho snaží rozložit zevnitř a využít k propagandě,“ uvedla Fantová pro ČT24.
Ačkoli čínská ústava formálně garantuje svobodu vyznání, její uplatňování v praxi zůstává omezené. Jak dodává ČT24, věřící nesmějí mít zahraniční kontakty ani přijímat finanční podporu ze zahraničí. Stát dohlíží na jejich činnost, obsazování duchovních funkcí i obsah kázání.
Dříve SPN informoval o tom, že z Turecka vyhošťují křesťany pod záminkou „národní bezpečnosti“.
