Médium Konstantinopolského patriarchátu navrhlo zřízení exarchátu na Ukrajině
Podle médií spojených s Konstantinopolským patriarchátem by dočasný exarchát mohl sloužit jako „přechodný prostor“ pro ty, kteří se nechtějí připojit k Pravoslavné církvi Ukrajiny (PCU).
Přeložená zpráva ukrajinské redakce SPN.
Portál Orthodox Times, blízký Konstantinopolskému patriarchátu, zveřejnil rozsáhlý článek teologa Pavla Libermana, který navrhuje vytvoření dočasného exarchátu Ekumenického patriarchátu na Ukrajině jako způsob řešení církevní krize.
Podle autora by takový exarchát byl určen pro Ukrajinskou pravoslavnou církev (UPC), která „z objektivních důvodů zatím nemůže přistoupit k PCU“.
Riziko politizace církevní otázky
Liberman upozorňuje, že „pokud Ekumenický patriarchát nezasáhne včas, situace na Ukrajině se může stát pěšákem v politických hrách“. Připomíná, že ukrajinská vláda prostřednictvím zákona č. 3894 „vyvíjí tlak na Ukrajinskou pravoslavnou církev vedenou metropolitou Onufrijem, aby přerušila vztahy s Moskevským patriarchátem, čímž se církevní otázka řeší politickými prostředky“.
Podle autora se během mírových jednání o ukončení války Rusko snaží prosadit zvláštní status pro struktury podřízené Moskevskému patriarchátu. Liberman varuje, že taková ustanovení by mohla být součástí budoucích mírových dohod, což by však „nevyřešilo církevní problém, ale jen prodloužilo existenci paralelních struktur“.
„Pokud Ekumenický patriarchát nenabídne vlastní kanonické řešení,“ píše Liberman, „vznikne pokušení nahradit církevní uzdravení politickými kompromisy. Tomu je třeba se vyhnout — je to nejen právo, ale i pastýřská povinnost Ekumenického patriarchátu.“
Kritika postupů PCU
Autor kritizuje metody, které Pravoslavná církev Ukrajiny (PCU) použila k dosažení jednoty po udělení tomosu o autokefalii: „Ti, kteří tomos obdrželi, dostali poslání sjednotit ukrajinské pravoslaví, ale jejich postupy často odporovaly duchu křesťanské etiky a pravoslavné eklesiologie.“
Podle Libermana je autokefalie nevratná, ale jednota zatím nebyla dosažena. Uvádí, že nedůvěra a lokální konflikty kolem farností se množí rychleji než skutečné porozumění. Připomíná, že v roce 2018 Svatý synod jasně zdůraznil nepřípustnost násilí a donucování při řešení církevních otázek.
Jak by měl exarchát fungovat
Navrhovaný dočasný exarchát by podle Libermana fungoval na principu dobrovolné účasti a postupně by měl napomáhat integraci s PCU.
„Podstatou návrhu je vytvořit přechodný prostor pro ty, kdo chtějí dobrovolně odejít z Moskevského patriarchátu a přerušit s ním vztahy, ale z osobních nebo historických důvodů nemohou uznat autoritu metropolity Epifanije,“ vysvětluje autor.
Cílem exarchátu má být nejprve teoretická jednota (vzájemné uznání a smíření), následně praktická jednota (eucharistické společenství) a nakonec institucionální sjednocení ukrajinského pravoslaví.
Exarchát by měl být dočasný: „Nejde o trvalou strukturu, ale o přechodné uspořádání, které po splnění svého poslání zanikne.“
Liberman tvrdí, že zřízení takového exarchátu neporušuje tomos o autokefalii a odpovídá pravomocem Ekumenického patriarchátu, jenž má podle tomosu právo zřizovat stavropigiální instituce a exarcháty.
Kritika náboženské politiky Ukrajiny
Liberman odkazuje i na kritiku ukrajinské vlády ze strany mezinárodních organizací. Podle něj zpráva Komise USA pro mezinárodní náboženskou svobodu (USCIRF) za rok 2024 upozornila na „rizika nepřiměřené aplikace zákonů o náboženské svobodě“.
Také Úřad vysokého komisaře OSN pro lidská práva v prosinci 2024 označil některé právní změny za „potenciálně příliš omezující“ a vyzval Ukrajinu, aby uvedla svou legislativu do souladu s mezinárodními standardy.
Autor dodává, že vytvoření exarchátu by mohlo zlepšit obraz Ukrajiny před mezinárodními institucemi sledujícími náboženskou svobodu.
Důsledky pro pravoslavný svět
Liberman varuje, že odkládání řešení ukrajinské církevní otázky může vést k hlubším problémům, které bude později „těžké nebo nemožné vyřešit“. Politizace by podle něj oslabila důvěru mezi pravoslavnými církvemi, způsobila vnitřní rozkoly, podkopala autoritu Ekumenického patriarchátu a omezila možnost svolávat celopravoslavná shromáždění.
„Především by to zanechalo bez podpory tisíce věřících, kteří chtějí vystoupit zpod vlivu Moskvy, ale obávají se ztráty své církevní legitimity,“ uzavírá autor.
Liberman vyzývá Konstantinopolský patriarchát, aby jednal ne jako strana konfliktu, ale jako strážce jednoty a pořádku ve službě míru.
SPN nedávno informoval, že soud o zákazu UPC byl odložen o půldruhého měsíce.
