Naděje na znovuotevření semináře na Halki před papežovou cestou do Turecka
Před cestou papeže Lva XIV. do Turecka se zvyšuje očekávání, že by se mohla znovu otevřít řecká pravoslavná teologická škola na ostrově Heybeliada, uzavřená od roku 1971.
Seminář na Halki, který vychoval generace pravoslavných duchovních včetně ekumenického patriarchy Bartoloměje, se stal symbolem boje za náboženskou svobodu v Turecku. Škola byla uzavřena v roce 1971 v rámci omezení soukromého vzdělávání a navzdory opakovaným mezinárodním apelům zůstává dosud neotevřená, informuje agentura AP.
Naděje na změnu vzrostly poté, co turecký prezident Recep Tayyip Erdoğan o otázce jednal s americkým prezidentem Donaldem Trumpem a naznačil ochotu podniknout potřebné kroky. Turecko dosud spojovalo otevření semináře s požadavky na zlepšení postavení muslimských komunit v Řecku. Mezitím probíhá na Halki rozsáhlá rekonstrukce: část pokojů a dvě učebny jsou již připraveny pro budoucí studenty.
Papež Lev XIV. při své návštěvě zahájené ve čtvrtek jedná s prezidentem Erdoğanem a následně se připojí k patriarchovi Bartolomějovi při připomínce 1700. výročí Nikajského koncilu. Poté bude pokračovat do Libanonu. Arcibiskup Elpidoforos, který vede řeckou pravoslavnou archieparchii Ameriky, uvedl, že Turecko je připraveno učinit „velký krok vpřed“ a že seminář by mohl po padesáti letech znovu přijmout studenty již příští akademický rok.
Budoucnost školy je považována za test přístupu Turecka k náboženským menšinám. Navzdory reformám, které vláda zavádí od roku 2002, zůstávají omezení: oficiálně mohou provozovat vlastní instituce pouze Arméni, Řekové a Židé, jak stanovila smlouva z roku 1923. Ostatní křesťanské komunity se potýkají s obtížemi při registraci eparchií a sakrálních objektů. Situaci zhoršují i občasné útoky, například napadení katolického chrámu v Istanbulu v roce 2024.
Diskusi o náboženské toleranci dále ovlivňuje kontroverzní krok z roku 2020, kdy byla chrámová bazilika Hagia Sofia přeměněna zpět na mešitu. Papež Lva ji tentokrát nenavštíví, přestože jde o historicky zásadní místo pro východní i západní křesťanství.
Návštěvníci semináře na Halki vnímají jeho možné znovuotevření jako příležitost ke zlepšení vztahů mezi Tureckem a Řeckem. Podle arcibiskupa Elpidofora představuje škola „ducha otevřenosti, dialogu a soužití“, který je potřebný nejen pro pravoslavné věřící, ale pro celý svět.
Redakce SPN nedávno informovala o reakci viceprezidenta Vance na výroky papeže o migrační politice.
