USA a Izrael chtějí zbavit Jordánsko správy nad mešitou Al-Aksá
Podle informací z diplomatických kruhů pracují Spojené státy americké a Izrael na plánu, který má ukončit historickou jordánskou správu nad jeruzalémským komplexem mešity Al-Aksá.
Podle zdrojů, britského zpravodajského portálu Middle East Eye (MEE), z USA, Jordánska i Palestiny je cílem této iniciativy, kterou v americké administrativě prosazují zejména vládní emisar Jared Kushner a velvyslanec v Izraeli Mike Huckabee, transformovat jedno z nejposvátnějších míst islámu. Plán předpokládá zánik současné johanitské nadace (Waqf), která je pod patronátem jordánské královské rodiny. Místo ní by nový orgán zřízený izraelskou vládou prohlásil komplex za „mezináboženské centrum“.
Nový režim by legálně umožnil hromadné židovské modlitby a garantoval stejný přístup pro vyznavače všech tří abrahámovských náboženství, čímž by místo fakticky ztratilo svou výhradně muslimskou identitu. Izrael by navíc získal zásadní vliv na jmenování imámů a kontrolu nad obsahem pátečních kázání. Podle amerických představitelů by se areál měl proměnit v turistickou atrakci. Návrh byl již představen arabským státům jako SAE, Bahrajn, Egypt a Maroko, přičemž se uvažuje o rotačním systému dohledu.
Proti plánu se naopak ostře staví Saúdská Arábie, která v něm vidí hrozbu pro stabilitu regionu. Oficiální místa ve Washingtonu po zveřejnění informací reagovala prohlášením, ve kterém zprávu označila za "zcela nepravdivou."
Co je Chrámová hora a mešita Al-Aksá?
Jeruzalémská Chrámová hora (arabsky Al-Haram al-Šaríf – Vznešená svatyně) je rozsáhlý obezděný komplex v historickém jádru Jeruzaléma, který představuje jedno z "nejvýbušnějších" míst globální geopolitiky. Pro židy je to nejposvátnější místo jejich víry, kde stály První (Salomonův) a Druhý jeruzalémský chrám, zničený Římany v roce 70 n. l.
Pro muslimy je totožné území třetím nejposvátnějším místem islámu po Mecce a Medíně. Podle islámské tradice odtud prorok Mohamed vykonal svou noční cestu do nebe. V jižní části plošiny se nachází samotná mešita Al-Aksá s charakteristickou olověnou kopulí a v jejím sousedství stojí světoznámý Skalní dóm se zlatou kopulí.
Od roku 1967 platí v oblasti mezinárodní dohoda o zachování takzvaného statusu quo: vnitřní náboženskou správu vykonává jordánským státem financovaný Waqf, zatímco Izrael zajišťuje vnější bezpečnost. Nemuslimové mohou na plošinu vstupovat jako turisté, mají zde však přísný zákaz provádět jakékoli náboženské rituály či modlitby.
Historická role Jordánska jako strážce jeruzalémských svatyní (včetně křesťanského chrámu Božího hrobu) datuje svůj počátek do roku 1924 a je klíčovým pilířem legitimity tamní hášimovské monarchie. Tento zvláštní status byl mezinárodně uznán i v článku 9 mírové smlouvy mezi Izraelem a Jordánskem z roku 1994. Navrhovaný americko-izraelský model podle palestinských činitelů nápadně připomíná situaci v Hebronu, kde byla po masakru v Ibrahímově mešitě v roce 1994 tamní svatyně administrativně rozdělena na židovskou a muslimskou část.
SPN dříve informoval: „Chrámová hora je v našich rukou,“ prohlásil izraelský ministr. Dne 15. května 2026 navštívili ministr národní bezpečnosti Izraele Itamar Ben Gvir a poslanec Jicchak Krojzer Chrámovou horu v Jeruzalémě, kde rozvinuli státní vlajku Izraele. Během návštěvy šéf resortu prohlásil, že díky politice rozhodnosti a odstrašování se úřadům podařilo „obnovit správu“ nad tímto svatým místem. Jicchak Krojzer, který ministra doprovázel, zveřejnil na sociálních sítích fotografii své modlitby na území svatyně a připojil prohlášení: „Nastal čas zbavit se všech mešit a začít pracovat na stavbě Chrámu!“ napsal zákonodárce.
Tento incident z poloviny května, kdy izraelský ministr vstoupil do komplexu mešity Al-Aksá v doprovodu skupiny osadníků, okamžitě ostře odsoudilo Ministerstvo zahraničních věcí Turecka. Ankara označila celou akci za "nebezpečnou provokaci", která podkopává důvěru v mechanismy ochrany svatyně, ohrožuje stávající status quo na posvátném území a může vyvolat vážné napětí na úrovni náboženských komunit i diplomatických kanálů. Turecká diplomacie proto naléhavě vyzvala k dodržování pravidel přístupu a k zamezení jakýchkoliv kroků, které zasahují do práv muslimských věřících.
