Metropolita Saba: Církev nabízí autentickou mužskost a ženskost
Metropolita Saba zdůrazňuje, že pravoslaví nestaví muže a ženy do soupeření, ale k doplňování se v duchovním životě.
Přeložená zpráva americké redakce SPN.
Podle metropolity Saby z Antiochijské pravoslavné archieparchie v Severní Americe zkreslují nedávné mediální popisy pravoslaví jako „ženského“ či nově „mužského“ náboženství skutečnou pastorační zkušenost napříč tamními eparchiemi.
Hierarcha připomíná, že zprávy o přílivu mladých mužů do Církve nepodávají úplný obraz. Ve své nedávné úvaze „Stvořil je muže a ženu, v komplementaritě“ uvádí, že ačkoli některé farnosti skutečně přijímají více svobodných mužů, duchovní napříč archieparchií pozorují především celé rodiny, otce, matky i děti, které přijímají pravoslavnou víru stejnou či ještě větší měrou.
„Církev nahlíží muže a ženu nikoli prizmatem nadvlády či kontroly, ale prizmatem komplementarity,“ píše metropolita Saba a zdůrazňuje, že pravoslaví nabízí mužům i ženám „hluboké duchovní prostředí, jednotný způsob života a pokoj, který touží předat svým dětem“.
Metropolita varuje před interpretací demografických proměn skrze kulturní nebo ideologické filtry. Připomíná, že různé epochy a politické kontexty formují účast na církevním životě rozdílně, například v komunistických zemích převažovali starší věřící. „Je rozumné,“ ptá se, „spoléhat se na toto jediné pozorování a tvrdit, že křesťanství je náboženství ‚pro staré‘?“
Současně zdůrazňuje, že pravoslavná antropologie zachovává důstojnost obou pohlaví. Vyzdvihuje rodiny, které žijí „zralé vědomí komplementarity mezi mužem a ženou, nikoli konflikt, nikoli soupeření“, a připomíná biblické přikázání, aby muži milovali své manželky „jako Kristus miloval Církev“.
Skutečný duchovní život, uvádí, vyžaduje, aby muži i ženy zápasili s vášněmi, které zkreslují jejich identitu: „Muž nezíská svobodu tím, že bude dominovat ženě, ani tím, že se zženští… Žena nezíská svobodu tím, že se stane druhým mužem.“
Z pastorační zkušenosti také upozorňuje, že obě pohlaví hledají formu ujištění, které současná kultura často neposkytuje. „Muž hledá ve své manželce něhu matky, která mu chybí,“ píše, zatímco mnoho žen hledá v manželovi „jistotu otce, který jim chybí“.
Metropolita dodává, že mladí lidé vyrůstající v prostředí „pohodlí, měkkosti a neschopnosti čelit těžkostem“ přicházejí do Církve právě kvůli jejímu asketickému životu, půstu, metaniím, zpovědi a nezkreslenému čtení Evangelia. Především pak nacházejí duchovní otcovství, které dnešní společnost často nenabízí.
A i když některé farnosti přitahují více mužů než žen, podle metropolity Saby by tyto trendy neměly Církev znepokojovat ani ji definovat. „Duch svatý vane, kde chce,“ připomíná. Úkolem Církve je přijmout všechny, kdo přicházejí, a věrně o ně pečovat.
V závěru vyzývá odborníky, aby tento jev studovali „profesionálně a do hloubky“, protože seriózní výzkum „by prospěl současné i budoucí generaci, i celé Církvi“.
SPN nedávno informoval o vyjádření amerického velvyslance, podle něhož jsou katolíci ve střední Evropě klíčem k míru.
