Česká justice chce napravit křivdy nacistů a komunistů vůči arcibiskupovi
Pražské státní zastupitelství zahájilo kroky k soudní rehabilitaci Josefa Berana, někdejšího pražského arcibiskupa římskokatolické církve, který byl perzekvován nacistickým i komunistickým režimem a zemřel v nuceném exilu.
Obvodní státní zastupitelství pro Prahu 1 podalo návrh na soudní rehabilitaci Josefa Berana, tehdejšího pražského arcibiskupa římskokatolické církve, jenž byl v době komunistického režimu v Československu internován bez soudního rozhodnutí a bez možnosti obhajoby. Podnětu předcházelo několikaměsíční studium archivních materiálů Úřadem dokumentace a vyšetřování zločinů komunismu a návrh nyní projedná Obvodní soud pro Prahu 1 podle zákona o soudní rehabilitaci z roku 1990, informuje o tom agentura Catholic World Report.
Josef Beran se narodil roku 1888 a za druhé světové války byl vězněn v nacistickém koncentračním táboře Dachau. Po válce se stal pražským arcibiskupem, avšak po převzetí moci komunisty odmítl projevit loajalitu ateistickému státu. V letech 1951–1965 byl následně internován na různých místech republiky, často v úplné izolaci od veřejnosti a bez základních osobních práv.
V roce 1965 byl jmenován kardinálem římskokatolické církve a bylo mu umožněno vycestovat do Říma, návrat do vlasti mu však již povolen nebyl. Zbytek života strávil v exilu, kde se věnoval duchovní službě krajanům v Evropě i ve Spojených státech. Zemřel v roce 1969. Jeho ostatky byly do České republiky převezeny až v roce 2018 a uloženy v katedrále svatého Víta.
Podle historika Jaroslava Šebka z Akademie věd ČR by soudní uznání nezákonnosti Beranovy internace mohlo představovat důležitý krok k pojmenování bezpráví, kterého se komunistická moc dopustila na představitelích církví. Návrh na rehabilitaci podal právník Lubomír Müller na základě žádosti Muzea českého, slovenského a rusínského exilu 20. století v Brně, přičemž se opíral o podobné případy perzekvovaných duchovních z počátků komunistického režimu.
Proces blahořečení Josefa Berana v rámci římskokatolické církve nadále pokračuje. Jeho životní příběh zůstává svědectvím o pronásledování křesťanů ve 20. století a o zápase za náboženskou svobodu v prostředí totalitních ideologií.
SPN nedávno informoval o účasti katolického arcibiskupa Okola, který doprovodil českou delegaci na kongresu ve Fátimě.
