Vánoce ve středověku. Jak je slavili pravoslavní i katolíci?
Vánoce patřily ve středověké Evropě k nejvýznamnějším svátkům roku. Katolíci i pravoslavní je prožívali v duchovní přípravě, liturgii i bohatých lidových zvycích, které se lišily podle prostředí a doby.
Vánoce byly ve středověké Evropě obdobím hluboké duchovní radosti i společenského setkávání. Křesťanství bylo pevně zakořeněno v každodenním životě a svátek Narození Páně se slavil ve městech i vesnicích napříč kontinentem. Přestože se liturgické zvyklosti katolické a pravoslavné církve v některých ohledech lišily, společným jmenovatelem zůstávala víra ve vtělení Božího Syna a radost z jeho příchodu na svět. Připomíná to server Greek Reporter.
Advent a příprava na Narození Páně
Pro křesťany byly dny před Vánocemi obdobím očekávání a duchovní obnovy. Na Západě se postupně ustálilo čtyřtýdenní adventní období, zatímco v pravoslavné tradici se vyvinul čtyřicetidenní půst před Narozením Páně, který začínal již v polovině listopadu. Tento půst byl chápán nejen jako příprava na Kristovo narození, ale také jako připomínka jeho druhého příchodu.
Slavnostní den a dvanáct dní radosti
Svátek Narození Páně, slavený 25. prosince podle nového kalendáře, případně 7. ledna podle starého kalendáře, byl v obou tradicích spojen se slavnostní bohoslužbou, která ukončila období půstu. Následovalo dvanáct dní oslav, trvajících až do svátku Zjevení Páně. Tyto dny byly naplněny hostinami, zpěvem, návštěvami a společným slavením v rodinách i širším společenství.
Vánoční hostiny a dvorský lesk
Středověké prameny popisují bohaté vánoční tabule zejména na královských a šlechtických dvorech. Masité pokrmy, ryby, sladké pečivo a víno patřily k neodmyslitelným součástem svátečních hostin. Podobně okázalé byly oslavy na byzantském císařském dvoře v Konstantinopoli, kde se Vánoce nesly ve znamení ceremoniálního lesku a symboliky křesťanského impéria.
Lidové zvyky a starší tradice
Vedle liturgických oslav se Vánoce staly také časem lidových obyčejů, z nichž mnohé navazovaly na předkřesťanské tradice zimního slunovratu. Maskované průvody, koledování, hry a dočasné obracení společenských rolí byly běžnou součástí vánočního veselí. Tyto zvyky byly církví někdy tolerovány, jindy kritizovány.
Dvanáctá noc a pohled do budoucnosti
Vrchol vánočního období představovala Dvanáctá noc, spojená s hostinami, hrami a symbolickými rituály. Lidé se snažili z počasí a přírodních jevů vyčíst, jaký bude nadcházející rok. V byzantském prostředí se k tomu používaly i zvláštní texty, které vykládaly přírodní úkazy jako Boží znamení.
Středověké Vánoce tak představovaly jedinečné spojení hluboké křesťanské víry, liturgie a lidové kultury. Přestože se zvyky katolické a pravoslavné tradice v mnohém lišily, společným základem zůstávalo radostné slavení narození Krista jako světla, které přichází do temnot světa.
SPN nedávno informoval o tvrzení, že Evropa údajně chrání všechna náboženství kromě křesťanství.
