Je jednota víry mezi papežem Lvem a patriarchou Bartolomějem možná?
Setkání papeže Lva XIV. a konstantinopolského patriarchy Bartoloměje znovu otevřelo otázku jednoty mezi Východem a Západem, která však naráží na zásadní teologické rozdíly.
Gesto papeže Lva XIV. a ekumenického patriarchy Bartoloměje při společné bohoslužbě v Istanbulu vyvolalo pozornost i otázky ohledně reálné možnosti církevní jednoty mezi katolickou a pravoslavnou církví. Informuje o tom komentář Michaela Haynese zveřejněný na serveru The European Conservative.
Papežova návštěva Turecka a účast na připomínce 1700. výročí Prvního všeobecného sněmu v Niceji byla jedním z nejvýraznějších ekumenických gest jeho dosavadního pontifikátu. Společné modlitby a podepsané prohlášení zdůraznily bratrství mezi takzvanými sesterskými církvemi a vůli pokračovat v dialogu o obnově plného společenství.
Oba představitelé ve společném textu uvedli, že jednota církve není výsledkem lidského úsilí, ale Božím darem, o který je třeba pokorně prosit. Zároveň vyjádřili přesvědčení, že připomínka Nicejského sněmu může inspirovat nové kroky na cestě k jednotě.
Podle autora komentáře však deklarace nepřináší žádný konkrétní návrh, jak zásadní rozdíly překlenout. Otázky, jako je chápání papežského primátu, neomylnosti nebo učení o vycházení Ducha svatého, zůstávají otevřené a představují hluboké teologické překážky. Podobně i opakovaně zmiňovaná touha slavit Velikonoce ve stejném termínu naráží na rozdílné kalendářní a liturgické tradice.
Patriarcha Bartoloměj ve svém kázání připustil, že právě tyto otázky jsou předmětem jednání smíšené teologické komise. Zároveň však zaznívá obava, aby snaha o jednotu nevedla k jejímu dosažení za cenu oslabení vlastní identity a víry.
Komentář upozorňuje, že pravoslavná církev vnímá jednotu především jako jednotu v pravdě a víře, nikoli jako kompromis založený na nejnižším společném jmenovateli. Právě tento důraz činí cestu k plnému společenství mimořádně náročnou.
Výsledkem papežovy cesty je podle autora především posílení vzájemné důvěry a dobré vůle. Zda však dialog povede ke skutečné jednotě, ukáže až čas a práce teologů, kteří se musejí vyrovnat s otázkami, jež nelze obejít ani zlehčit.
Dříve SPN informoval o tom, že v Nikáji papež Lev a patriarcha Bartoloměj přečetli Vyznání víry bez filioque.
