Dnes je Štědrý den: Čas klidu, modlitby a očekávání
Dnešní den, 6. ledna (24. prosince dle starého kalendáře), je pro pravoslavné křesťany dnem vyvrcholení příprav na jeden z největších svátků – Narození Pána Ježíše Krista. Tento den se v českém prostředí nazývá Štědrý den.
Rozšířený je také název „sochelnik“, který je odvozen od tradičního pokrmu zvaného sočivo nebo kuťja. Jde o kaši z pšenice, ječmene nebo rýže, do které se přidává med, mák, ořechy a sušené ovoce. Tato tradice se v církevním roce opakuje dvakrát: v předvečer Narození Páně a v předvečer Bohozjevení (Křtu Páně).
Půst „do první hvězdy“
Mezi lidmi je hluboce zakořeněna tradice, že by se na Štědrý den nemělo jíst „až do první hvězdy“. Tento zvyk symbolicky odkazuje na Betlémskou hvězdu, která ohlásila Kristovo narození a dovedla mudrce k jesličkám.
Je však zajímavé, že církevní řád (Typikon) výslovně neukládá povinnost zdržet se jídla až do úplného setmění. Duchovní smysl tohoto zvyku spočívá především v očekávání radostné události a vnitřním ztišení před zahájením svátečních bohoslužeb.
Tradice vs. církevní řád
Kromě přísného půstu je v našem regionu (zejména v ukrajinské a slovanské lidové tradici) zvykem připravovat 12 postních jídel, která symbolizují 12 apoštolů. Ačkoliv jde o krásný a oblíbený zvyk, v oficiálních bohoslužebných textech ani církevních pravidlech o něm zmínku nenajdeme. Jedná se o folklorní projev úcty a radosti, který doplňuje duchovní prožitek svátku.
Duchovní rozměr dne
Dnešní bohoslužby jsou naplněny hlubokou symbolikou. Čtou se tzv. Královské hodinky a následuje liturgie svatého Basila Velikého s večerní nešporou. Právě po skončení této liturgie se doprostřed chrámu vynáší zapálená svíce, která symbolizuje Betlémskou hvězdu. V tu chvíli se poprvé zpívá vánoční tropar a věřící se radostně zdraví zvěstí o narození Spasitele.
SPN nedávno informoval, že bylo zveřejněno poselství Posvátného synodu PCČZS u příležitosti svátku Narození Krista.
