Pravoslaví jednoduše: Proč mají kněží vousy a dlouhé vlasy?
Pokud potkáte pravoslavného kněze, jednou z prvních věcí, která vás upoutá, jsou jeho dlouhé vousy a často i vlasy stažené do culíku. Zatímco u římskokatolických duchovních je standardem hladce oholená tvář, u pravoslavných kněží to není tak časté.
Proč tomu tak je? Není to jen otázka módy nebo zvyku, ale hluboké biblické symboliky. Píši o tom novináři z portálu greekreporter.
Odkaz na Starý zákon: Nazorejský slib
Základy této tradice sahají až do dob Starého zákona. V knihách Leviticus a Numeri Bůh přikazuje kněžím, aby si „neholili hlavy ani nezkracovali okraje svých vousů“ (Lev 21,5).
Existovala také skupina lidí zvaná Nazorejci (mezi ně patřil například silák Samson nebo prorok Samuel). Ti skládali slib, že se jejich hlavy nedotkne břitva na znamení toho, že jsou „zasvěceni“ nebo „odděleni“ pro Boha. Pravoslavný kněz tím, že se neholí, symbolicky ukazuje, že celý jeho život patří Bohu a že se nepodřizuje světským trendům krásy.
Podoba s Kristem – Nejvyšším Veleknězem
Nejsilnějším argumentem je však samotný Isus Christos. Na téměř všech ikonách je Spasitel vyobrazen s plnovousem a delšími vlasy. Protože kněz při liturgii zpřítomňuje Krista, tradice říká, že by se mu měl podobat i svým zevnějškem.
Boj proti marnivosti
Mnoho církevních otců učilo, že holení a stříhání vlasů podle módy je projevem marnivosti (ješitnosti). První mniši a poustevníci v Egyptě se neholili prostě proto, že se nechtěli starat o svůj vzhled a chtěli veškerý čas věnovat modlitbě.
A co svatý Pavel a „hanba dlouhých vlasů“?
Častou námitkou je citát apoštola Pavla z listu Korintským: „Cožpak vás sama příroda neučí, že pro muže jsou dlouhé vlasy hanbou?“ (1. Kor 11,14).
Odborníci však vysvětlují, že Pavel zde mluví k laikům, nikoliv ke kněžím. Navíc v řeckém originále používá slovo, které označuje vlasy jako „ozdobu“ nebo „stylizovaný účes“. Pavel nekritizoval délku vlasů jako takovou (sám nosil vlasy svázané páskou), ale tehdejší zvyk mužů, kteří si zakládali na přehnaně zdobených a parádnických účesech, což se neslučovalo s křesťanskou skromností.
Rozdíl mezi Východem a Západem
Zvyk holit se se na Západě rozšířil v dobách Římské říše, kde hladká tvář oddělovala „civilizované Římany“ od „barbarů“. Definitivně pak holení u katolických kněží nařídil Karel Veliký v 8. století, aby se jeho duchovní lišili od těch východních. Pro pravoslavné však vousy zůstaly symbolem věrnosti tradici, která se nemění podle toho, co je zrovna v módě.
Jednoduše řečeno
Kněžské vousy nejsou projevem zanedbanosti. Je to symbol duchovního otcovství, zralosti a pokory. Je to připomínka, že kněz nežije pro sebe a svůj vzhled, ale snaží se ve všem – i ve své tváři – odrážet Krista. V běžném životě, ale vídáme i oholené pravoslavné kněze, takže se nejspíš nejedná o striktní pravidlo.
Minule jsem v této rubrice řešili: Proč líbáme ikony?
