Dnes slavíme Křest páně
V tento den si věřící připomínají evangelijní událost, kdy prorok Jan Předchůdce pokřtil Pána Ježíše Krista v řece Jordánu.
Svátek Křtu Páně, v církevní tradici nazývaný také Bohojevení (Theofanie), patří mezi dvanáct největších svátků liturgického roku. Tento den není jen připomínkou historické události v řece Jordánu, ale oslavou okamžiku, kdy Bůh poprvé lidstvu jasně zjevil svou trojiční podstatu.
Svědectví tří osob
Název Bohojevení odkazuje na zázrak, který doprovázel Kristův vstup do vody. Právě tehdy se lidem zjevila celá Nejsvětější Trojice:
- Syn Boží stál jako člověk v jordánských proudech, aby přijal křest z rukou proroka Jana Předchůdce.
- Duch Svatý sestoupil v podobě holubice a spočinul na Spasiteli.
- Hlas Boha Otce zahřměl z nebes a potvrdil: „Toto je můj milovaný Syn, v němž jsem nalezl zalíbení.“
Tímto aktem Ježíš, ač bezhříšný, posvětil přirozenost vody a připravil cestu pro křesťanský křest, skrze který lidé očišťují svou duši.
Velké svěcení vody a Agiasma
Neoddělitelnou součástí oslav je obřad Velkého svěcení vody, který se koná jak v předvečer svátku, tak v samotný den Bohojevení. Takto posvěcená voda se nazývá Agiasma (v překladu „svatyně“). Věřící si ji odnášejí do svých domovů, kde ji s úctou uchovávají jako lék na duchovní i tělesné neduhy a prostředek k posvěcení svých příbytků.
Symbolika bílé barvy a historické kořeny
Během bohoslužeb je duchovenstvo oděno do bílých rouch, která symbolizují božské světlo a čistotu. Zajímavostí je, že v rané církvi se Narození Páně i Jeho Křest slavily společně v jeden den. K rozdělení těchto svátků došlo až ve 4. století, přičemž dvanáctidenní období mezi nimi (tzv. svátky neboli svjatki) zůstalo dodnes časem radosti a oslav Božího příchodu na svět.
SPN připomíná, že se dnes uskuteční obřad velkého svěcení vody na břehu Vltavy.
