EXKLUZIVNĚ: Arcibiskup Elpidoforos napsal patriarchovi Bartolomějovi dopis o ochraně UPC v USA

Americká redakce SPN získala mnohastránkový dopis hlavy arcibiskupství Konstantinopolského patriarchátu v USA Elpidofora patriarchovi Bartolomějovi z 21. listopadu 2025. Dopis je napsán řecky a byl redakci předán anonymním zdrojem.

Podnětem k napsání dopisu byly události podzimu roku 2025, kdy pravoslavní biskupové, duchovní a laici z několika amerických jurisdikcí, sjednocení v rámci Společnosti svatého Jana Šanghajského a Sanfranciského, začali jednat s americkými kongresmany a představiteli Bílého domu s cílem dosáhnout ochrany Ukrajinské pravoslavné církve.

Zdroj, který dopis redakci předal, označil arcibiskupa Elpidofora přímo za „hlavního a nejnebezpečnějšího nepřítele“ celého amerického pravoslaví a vyzval k jeho „veřejnému odhalení“.

Arcibiskup v dopisu uvádí, že osobně odcestoval do Washingtonu, aby podle svých slov „zabránil vývoji událostí“ a informoval představitele Bílého domu, amerického ministerstva zahraničí a Kongresu o postoji Konstantinopolského patriarchátu k ukrajinské církevní krizi.

V dopise se rovněž zmiňuje role protojereje Alexandra Karloutsosa, který měl podle dokumentu usilovat o zrušení některých setkání delegace pravoslavných představitelů s americkými politiky. Navzdory těmto snahám se však v prosinci 2025 ve Washingtonu uskutečnil takzvaný „Den akce“, po němž byl metropolita Arsenij Svjatogorský propuštěn z vazby do domácího vězení a jeden z kněží byl osvobozen od nucené mobilizace.

Arcibiskup Elpidofor v dopise zároveň kritizuje účastníky delegace, které označuje za „proruské“. Delegace přitom podle dostupných informací zahrnovala představitele několika pravoslavných jurisdikcí, včetně Antiochijské pravoslavné církve, Srbské pravoslavné církve a Pravoslavné církve v Americe. V závěru dokumentu arcibiskup připouští, že ukrajinské úřady podle něj čelí obtížím při přesvědčování mezinárodního veřejného mínění o oprávněnosti kroků namířených proti Ukrajinské pravoslavné církvi.

Arcibiskup Elpidofor zatím situaci nějak neokomentoval a pravost dopisu nezpochybnil. Redakce bude o vývoji okolo dopisu informovat.

Plný text dopisu

Jeho Všesvatosti,
ekumenickému patriarchovi
panu Bartolomějovi,
na Fanaru.

Vaše Všesvatosti, Všesvatý Otče a Vladyko,

Tímto dopisem se obracím na Vaši ctihodnou hlavu ve věci nedávných událostí souvisejících s činností některých osob z pravoslavných přítomností v Americe, jejichž cílem je ovlivnit představitele Bílého domu ve prospěch postojů a názorů Moskevského patriarchátu ohledně církevní situace na Ukrajině.

Článek na webu The Hill

Konkrétně renomovaný americký server The Hill zveřejnil dne 17. listopadu tohoto roku příslušný článek (Příloha 1) pod názvem:
„Bílý dům se setká s duchovenstvem podporujícím vazby na Ruskou pravoslavnou církev vystupující za válku.“

Tentýž server informoval o činnosti „lobbistů a duchovenstva spojeného s Ruskou pravoslavnou církví“, kteří působí v zákulisí Kapitolu s cílem setkat se s oficiálními představiteli prezidenta Trumpa, zejména s Oddělením pro záležitosti víry Bílého domu, což potvrdili pracovníci tohoto úřadu.

Podle dostupných informací byly členům Kongresu rovněž zasílány informační dopisy se zmínkou o plánovaných setkáních se zaměstnanci ministerstva zahraničí.

„Oddělení pro záležitosti víry Bílého domu uspořádá setkání s delegací amerických představitelů pravoslavné církve, aby projednalo pronásledování Ukrajinské pravoslavné církve. Oddělení pro záležitosti víry se pravidelně setkává s organizacemi na ochranu lidských práv a náboženskými představiteli na jejich žádost, aby diskutovalo otázky víry v naší zemi i po celém světě.“

Cílem této činnosti je podle dostupných informací upozornit představitele americké vlády na údajné „náboženské pronásledování pravoslavných křesťanů v Kyjevě“.

V téže publikaci je zmíněno také odvolání několika členů Kongresu z Republikánské strany na generální prokurátorku Pam Bondiovou s žádostí o vyšetření, zda Ruská federace nebo její zpravodajské služby nepodnikly pokusy o nábor, ovlivňování či kompromitaci pravoslavných přítomností v USA, které udržují vazby s Moskvou.

V části návrhu dopisu, připraveného uvedenou skupinou členů Kongresu pod vedením kongresmana Joe Wilsona a adresovaného paní Bondiové, se uvádí:

„Bylo mi sděleno, že RPCZ (Ruská pravoslavná církev v zahraničí) se aktivně snaží rozšířit svůj politický vliv ve Spojených státech, včetně prostřednictvím akce údajně plánované na 18. listopadu 2025, která má za cíl lobovat mezi členy Kongresu a jejich zaměstnanci. Tato skutečnost vyvolává oprávněné obavy, že RPCZ nebo jiné pravoslavné jurisdikce Ruské církve mohou být využívány jako nástroje shromažďování zpravodajských informací nebo zahraničních operací vlivu namířených proti americkým politikům.“

Dále je zmíněna podobná znepokojivá činnost proruských pravoslavných kruhů ve Finsku, která přiměla k zásahu místní zpravodajské služby. Podobné jevy byly zaznamenány také ve Švédsku a Norsku; v listopadu 2024 o tom informoval zpravodajský institut Molfar ve své zprávě, v níž se podrobně hovořilo o „předmostích Ruské pravoslavné církve v blízkosti kriticky důležité a strategické infrastruktury nejméně v pěti evropských zemích“.

Při analýze složení proruských duchovních působících ve Washingtonu článek zmiňuje RPCZ a její úzké vazby na Moskvu, takzvanou „PCA“, která udržuje stálé zastoupení v Moskvě, a také přeosvíceného biskupa Irineje ze Srbského patriarchátu, kterému bylo podle dostupných informací nabídnuto, aby se zúčastnil, avšak nemohl tak učinit kvůli již dříve přijatým závazkům. V této souvislosti jsou podrobně rozebírány úzké vazby srbského patriarchy Porfirije s Moskevským patriarchátem.

Podle dostupných informací skupinu vede tým právních poradců v čele s Peterem Flju, advokátem zastupujícím církevní strukturu na Ukrajině vedenou Onufrijem. Účastní se také Catherine Whitefordová, spolupředsedkyně Republikánské federace mládeže. Kromě toho úsilí podporuje velmi populární bývalý moderátor Fox News Tucker Carlson, který má značný vliv na internetu.

Podle dostupných informací těmto snahám sympatizují viceprezident J. D. Vance a známá frakce Republikánské strany nazývaná MAGA, která má značný vliv mezi voličskou základnou strany.

Podle publikace skupina uvedla, že se snaží diskutovat s vládou a členy Kongresu údajná „narůstající porušování svobody náboženského vyznání, kterých se dopouští ukrajinská vláda vůči Ukrajinské pravoslavné církvi“.

Paní Whitefordovou podle dostupných informací podporuje Robert Amsterdam, známý zástupce pana Onufrije, který vede kampaň zobrazující Kyjev ve Spojených státech jako zemi potlačující náboženskou svobodu. Podle materiálu Washington Post byl Amsterdam najat Vadimem Novinským, rusko-ukrajinským magnátem spojeným s vedením Moskevského patriarchátu, a byl postaven do čela americké lobbistické kampaně ve prospěch pana Onufrije.

Prvotní reakce

Kongresmanka Anna Paulina Luna odpověděla panu Wilsonovi:

„Nesprávná pozice, @CongressmanJoeWilson. Právě jsem se setkala s několika pravoslavnými církevními představiteli (nejen ruskými), kteří žádají o pomoc, protože ukrajinská vláda pronásleduje křesťany za hlásání jejich víry. Prosili vás o pomoc – a vy takto jednáte? Opravdu si myslíte, že peníze daňových poplatníků mají být používány k pronásledování křesťanů?“

Klerik Srbského patriarchátu, protojerej Vasilij Vranic, rovněž odpověděl:

„Nemůže nevyvolávat vážné znepokojení, že kongresman zasedající ve Výboru pro zahraniční věci projevuje tak překvapující neznalost do očí bijících porušení lidských práv a svobody vyznání na Ukrajině, stejně jako to, že zdánlivě autoritativní médium The Hill publikuje otevřenou lež. Jsem hluboce znepokojen budoucností naší země, pokud to bude pokračovat beztrestně.“

Útoky na pana Wilsona se následně zesílily: stal se terčem neetických útoků ze strany zmíněného proruského propagandistického webu.

Biskup Irinej Srbského patriarchátu v exkluzivním prohlášení pro ruské propagandistické médium SPN v Americe vyjádřil protest proti tvrzení serveru The Hill, že se údajně setkal s prezidentem Ruska Vladimirem Putinem při doprovodu blaženého patriarchy Porfirije. Uvedl, že tato zpráva je nepravdivá a pomlouvačná, a trval na tom, aby The Hill provedl opravu, což se nakonec stalo. Na závěr konstatoval:

„Biskup Irinej podporuje úsilí o ochranu základních lidských práv a svobody vyznání kanonické Ukrajinské pravoslavné církve a jejích věřících, kteří jsou na Ukrajině vystaveni bezprecedentnímu pronásledování.“

Po těchto velmi znepokojivých zprávách jsme se po poradě s ctihodným Velkým protpresbyterem Alexandrem Karloutsosem rozhodli v nejbližších dnech odcestovat do Washingtonu, abychom zabránili nežádoucímu vývoji událostí a seznámili představitele Bílého domu, ministerstva zahraničí a Kongresu se skutečnými fakty a stavem věcí na Ukrajině.

Současně jsme podnikli kroky ke zrušení schůzek této proruské skupiny se zmíněnými představiteli.

Přesto se 18. listopadu objevily zprávy o setkání uvedených proruských činitelů ve Washingtonu.

První publikace propagandistického média „Svaz pravoslavných novinářů Ameriky“ byla, jak se dalo očekávat, zavádějící. Byla doprovázena fotografií Bílého domu. Ačkoli se v titulku obecně hovořilo o setkání s „vedením“, hlavní text zmiňoval pouze Oddělení pro záležitosti víry Bílého domu.

Mezi uvedenými účastníky byli zástupci PCA (Pravoslavné církve v Americe), Antiochijského patriarchátu, RPCZ (Ruské pravoslavné církve v zahraničí) a Srbského patriarchátu.

Další publikace téhož propagandistického webu informovala o setkání s paní Annou Paulinou Lunou, členkou Kongresu zastupující stát Florida za Republikánskou stranu.

Podle publikací hlavního orgánu ruské propagandy nazývaného „Svaz pravoslavných novinářů Ameriky“ bylo setkání organizováno Společností svatého Jana Šanghajského a Sanfranciského, popisovanou jako „všepravoslavné bratrstvo pravoslavných křesťanů Ameriky“.

Podle dostupných informací mezi účastníky byli biskupové, kněží, mniši a laici z RPCZ, Pravoslavné církve v Americe (PCO), Antiochijské pravoslavné arcidiecéze Severní Ameriky, Srbské pravoslavné církve a Řecké pravoslavné arcidiecéze Ameriky.

Mezi jmenovitě uvedenými přítomnými byli:

• metropolita Nikolaj (RPCZ)
• biskup Jan Abdalla (Antiochijský patriarchát)
• protojerej David Bozman (PCO)
• protojerej Vasilij Vranic, zastupující biskupa Irineje

V následné reportáži bylo tvrzeno, že se účastnil také „zástupce Konstantinopolské církve“, což je lež a zavádějící tvrzení.

Otázky, které byly podle dostupných informací předloženy k projednání „americké vládě“ (které přesně, když se setkali pouze s jednou kongresmankou?), zahrnovaly:

a) zrušení zákona namířeného proti UPC metropolity Onufrije (zákon 3894);

b) propuštění metropolity Arsenije Svjatogorského a dalších duchovních držených ve vazbě a zajištění lékařské péče pro zadržené v souladu s mezinárodním právem;

c) zastavení odvádění duchovenstva do ozbrojených sil; ti, kteří již slouží, mají být staženi z bojových pozic a převedeni na pomocné funkce;

d) nepožadují zastavení vojenské pomoci Ukrajině, ale požadují záruky, že financování nebude využíváno k pronásledování křesťanů.

Nakonec bylo oznámeno, že zmíněná „Společnost svatého Jana Šanghajského a Sanfranciského“ plánuje v nadcházejícím prosinci přivést na Kapitol několik stovek pravoslavných křesťanů z celé Ameriky, aby se setkali s členy Kongresu a jednali o otázce ochrany proruské církevní přítomnosti na Ukrajině.

Nakonec mi protojerej Alexandr telefonicky sdělil, že díky jeho koordinovanému úsilí byly 19. listopadu schůzky s vládními představiteli zrušeny.

Podporu našemu stanovisku vyjádřil také pastor Mark Burns, poradce prezidenta Trumpa, který označil Moskevský patriarchát za „zdokumentovaný nástroj Kremlu“. Prohlásil:

„S hlubokým znepokojením jsem v tisku četl, že delegace spojená s Ruskou pravoslavnou církví – institucí, která je zdokumentovaným nástrojem Kremlu – se zde ve Washingtonu setkává s americkými představiteli. Řeknu to přímo: když církev stojí ruku v ruce s režimem, který žehná bombám a obchoduje se smrtí, nemůžeme předstírat, že jsme se sešli jen k duchovnímu dialogu. Vedeme boj o duši evangelia. Je to duchovní válka. Ruská pravoslavná církev veřejně žehnala vojenské technice, připojila se k válečnému stroji Vladimira Putina a Kremlu a oblékla si uniformu agrese místo roucha Dobrého pastýře. Jako duchovní diplomat vyzývám naše vůdce, naše církve i každého věřícího: mějme rozlišování, nejen diplomacii. Braňme naši víru, která chrání život, nikoli ideologie, které jej ničí. Evangelium nežehná bombám a neplánuje útoky. Slouží milosrdenství, usiluje o spravedlnost a pozvedá zlomené. Obracím se na představitele vlády USA: jednejte moudře. Na náboženské vůdce: chraňte celistvost našeho svědectví. Na církev po celém světě: měli bychom přemýšlet, s kým usedáme ke stolu. Pokud váš spolustolovník podporuje krutost, vaše učení je ohroženo. Nastal čas pozvednout hlas a modlit se za Ukrajinu, za všechny nevinné duše semleté touto válkou a za církev po celém světě – aby znovu nalezla své povolání být tvůrcem pokoje. Nebuďme zticha, když je víra používána k ospravedlnění násilí. Buďme odvážní, když je pravda napadána.“

Prohlášení Řádu Archontů

Zatímco se věci vyvíjely příznivě, byl mi bez předchozího souhlasu a dokonce i bez prostého projednání nečekaně zaslán návrh prohlášení – v poledne 19. listopadu e-mailem – od hlavy Řádu archontů Ekumenického patriarchátu, ctihodného pana Anthonyho Limberakise.

Dříve než jsem jej stačil přečíst, bylo během dvou hodin již zveřejněno médii Řádu.

Protože publikace Řádu se většinou týkají osobnosti, výroků, projevů a činnosti Vaší Všesvatosti, tisková služba naší Svaté arcidiecéze je obvykle přebírá a znovu publikuje, což se stalo i v tomto případě.

Reakce, kterou vyvolal ostrý tón a obsah prohlášení, byla velmi bolestná a znepokojila hierarchii – členy Pravoslavného biskupského shromáždění, protože prohlášení bez rozdílu označilo všechny za agenty Ruska. Skutečnost, že sociální sítě Svaté arcidiecéze toto prohlášení znovu zveřejnily, byla jimi vnímána jako vyjádření mé osobní pozice a souhlas s ostrými formulacemi, které obsahovalo.

Tato okolnost podle informací Svaté arcidiecéze přiměla zmíněné biskupy, aby se sešli k poradě a projednali další postup. Během těchto konzultací zaznívaly i krajní názory o úplném odchodu nebo dočasném pozastavení účasti v Biskupském shromáždění. Jakmile jsem byl o situaci neprodleně informován, jednal jsem bez odkladu: především jsem jim sdělil, že uvedené prohlášení nevyjadřuje mé pocity ani názory a že bylo znovu publikováno na sociálních sítích Svaté arcidiecéze ze zvyku. Poté byla elektronická přepublikování uvedeného prohlášení odstraněna z platforem Svaté arcidiecéze a zahájil jsem přípravu vlastního osobního prohlášení s cílem situaci uklidnit.

Paní Catherine Whiteford ze zmíněné „Společnosti svatého Jana Šanghajského a Sanfranciského“ rovněž vystoupila s prohlášením, v němž odsoudila komuniké Archontů a vyzvala mě, abych přijal nápravná opatření.

Dnes bylo zveřejněno mé veřejné prohlášení s nadějí, že napětí poleví.

Mezitím byl doručen dopis od vysokopřeosvíceného metropolity Savvy z Antiochijského patriarchátu, v němž zdvořile, avšak jednoznačně vyjadřuje nespokojenost s kroky Řádu archontů Ekumenického trůnu. Domnívám se, že bych mu měl odpovědět v duchu svého příslušného veřejného prohlášení.

Nakonec byla dnes zveřejněna další schůzka ve Washingtonu zmíněné skupiny pravoslavných – tentokrát s kongresmanem Darrellem Issou, pocházejícím z Antiochijské církve, který zastupuje stát Kalifornie za Republikánskou stranu a je místopředsedou Výboru pro zahraniční věci Sněmovny reprezentantů.

Komentáře a pozorování

Mezi mými pozorováními:

1. Z kroků představitelů ruských zájmů je zde zřejmé, že je povzbuzují výkyvy americké zahraniční politiky v ukrajinské otázce, které poskytují příležitosti k využívání vnitropolitických rozporů ve Spojených státech, stejně jako citlivost politických kruhů prezidentství Trumpa na otázky náboženské svobody obecně a pronásledování křesťanů zvláště. Tak se za vedoucím představitelem RPCZ metropolitou Nikolajem řadí jak zástupci Antiochijského a Srbského patriarchátu, tak i takzvané autokefální „Pravoslavné církve v Americe“ (PCA).

2. Je pozoruhodné, že Rumunský, Gruzínský a Bulharský patriarchát se k těmto snahám o politické ovlivňování nepřipojily a nepodílely se na nich.

3. Je známo, že Jeho Přeosvícenost biskup Irinej z místní jurisdikce Srbského patriarchátu je v nemilosti své církevní autority, protože je považován za příliš nakloněného Ekumenickému patriarchátu a helénismu. Tím se vysvětluje, že se osobně neúčastnil delegace ve Washingtonu, ale vyslal jednoho ze svých kněží. Pozoruhodné je také jeho označení tvrzení o údajné schůzce s prezidentem Ruska za „pomlouvačnou lež“ – přestože, jak se očekává, v souladu s politikou své církevní autority prohlásil, že „kanonickou“ církví na Ukrajině je církevní struktura vedená Onufrijem.

4. Bezprecedentní je skutečnost, že skupina pravoslavných křesťanů působící ve Washingtonu vystoupila pod záštitou světské organizace údajně všepravoslavného charakteru s předsedkyní paní Catherine Whitefordovou pod názvem „Společnost svatého Jana Šanghajského a Sanfranciského“ – tou samou, která, jak bylo uvedeno výše, je funkcionářkou vládnoucí Republikánské strany. Zřejmě se to vysvětluje snahou představitelů ruských zájmů vystupovat jako vyjádření obav amerických občanů z domnělého porušování náboženské svobody na Ukrajině a využívat k tomu vazby a kontakty s politickými aktéry.

5. Web, který je dlouhodobě znám svou rolí při šíření ruské propagandy v anglickojazyčném tisku pod názvem „Svaz pravoslavných novinářů“, převzal v tomto případě roli oficiálního orgánu vyjadřujícího názory účastníků hnutí usilujícího o ovlivňování politiků ve Washingtonu proti kanonické pravoslavné církvi na Ukrajině. Poskytuje exkluzivní prohlášení a publikuje zprávy, čímž vytváří komunikační tlak na ty, kteří s ním nesouhlasí, což překračuje rámec objektivní novinářské deontologie a mění se v propagandu a militantní žurnalistiku, diskreditující a kriminalizující představitele druhé strany.

6. Vydání komuniké Řádem archontů, jehož tón a obsah ohrozily soudržnost Pravoslavného biskupského shromáždění v Americe, odhalilo jeho vlastní problém a tendenci jednat samostatně bez koordinace se svým pastýřem – arcibiskupem Ameriky. To by mělo být předmětem znepokojení Matky-církve: možná by bylo vhodné vydat z Fanaru příslušný pokyn k užší spolupráci se Svatou arcidiecézí.

7. Dlouhodobá církevní situace na Ukrajině komplikuje kromě mezicírkevních vztahů na nejvyšší úrovni také spolupráci pravoslavných v diaspoře, zejména v místních biskupských shromážděních. Je známo, že v některých zemích nelze biskupská shromáždění ani svolat, protože místním biskupům některých autokefálních církví dali jejich takzvané „mateřské církve“ jasný pokyn, aby se neúčastnili shromáždění, která jsou podle pořadí předsedána hierarchami Ekumenického patriarchátu, protože ten udělil autokefalii Pravoslavné církvi Ukrajiny, kterou oni považují za „nekanonickou a rozkolnickou“.

Stejné snahy o podkopání biskupského shromáždění se objevují i v Americe, protože Ekumenický patriarchát a jeho představitelé představují překážku pro nároky takzvané autokefální Pravoslavné církve v Americe (PCA) na uznání její „autokefalie“ a pro snahy dalších místních jurisdikcí uzurpovat roli a místo Ekumenického patriarchátu. Nakonec se zdá, že ukrajinská strana není schopna přesvědčit mezinárodní veřejné mínění o oprávněnosti opatření přijatých ukrajinskou vládou proti osobě Onufrije, jeho biskupům, duchovenstvu a celé jeho církevní struktuře v zemi. Druhá strana toho využívá a vykresluje Ukrajinu na mezinárodní scéně jako zemi, která potlačuje náboženské svobody a pronásleduje pravoslavnou církev.

8. Úsilí hierarchů, duchovenstva a laiků zastupujících ruské zájmy o ovlivnění politických aktérů ve Washingtonu – navzdory vzniklému rozruchu – podle mého názoru nepřineslo výsledky, které očekávali a předpokládali. Omezilo se na setkání s velmi malým počtem členů Kongresu, kteří nemají výrazný vliv na americkou politiku. A mělo by minimální dopad na zdejší církevní záležitosti, kdyby nebylo publikováno komuniké Archontů, které nás postavilo do obtížné situace – veřejně vyjádřit postoj Svaté arcidiecéze a přinutilo nás jednat v zákulisí s cílem situaci normalizovat, především pokud jde o zástupce Antiochijského patriarchátu.

Předkládaje tyto záležitosti na vědomí Matce-církvi, zůstávám s nejhlubší úctou a absolutní synovskou oddaností.

New York, 21. listopadu 2025

Váš pokorný služebník,

† Elpidoforos Americký

---

Ještě jednou připomínáme, že arcibiskup Elpidofor zatím situaci nějak neokomentoval a pravost dopisu nezpochybnil. Redakce bude o vývoji okolo dopisu informovat.