Roky války. Jak se má pravoslavný křesťan chovat v době války?
Válka je to nejhorší, co může postihnout národ. Dnes, v době všeobecné nestability a probíhajících konfliktů v různých částech světa, stojí pravoslavní křesťané před velkými zkouškami.
Článek byl přeložen ze srbské redakce SPN.
Můžeme se setkat s lidmi, kteří v takových tragických situacích „volí strany“ a přejí si vítězství jedné z nich, jako by šlo o sportovní utkání.
Srbská redakce SPN přináší svým čtenářům část rozhovoru s knězem Ivanem Barajevcem z Opova. Ten se podělil o svůj pohled na to, jak by se měl pravoslavný křesťan stavět k válce.
Každá doba a každé období v životě světa i člověka má svou tíhu, ale i chvíle pokoje a stability. Války byly a budou, ale my jako pravoslavní křesťané máme zůstat klidní a vyrovnaní, s důvěrou v Boží milosrdenství a lásku k tomuto světu, a především k člověku.
S vědomím, že se v tomto životě nic neděje bez Boží vůle a dopuštění, je třeba každou zkoušku přijímat a modlit se k Bohu za pokoj a lepší časy.
Jak říká naše tradice: bez utrpení není modlitby. A skutečně – kdykoli v dějinách přicházely těžké časy, války a pronásledování, víra lidí byla silnější než kdy dříve.
Půst, modlitba, pokora, zkroušenost srdce a láska k Bohu i bližním jsou nejlepšími prostředky v boji s pokušeními tohoto světa. Sám náš Pán a Spasitel Ježíš Kristus řekl, že „tento rod se vyhání jen modlitbou a postem“. A podle slov svatého apoštola Pavla se člověk v utrpení očišťuje a duchovně utváří jako kov v ohni.
Oheň změkčuje kov, aby mohl být vytvarován. Podobně i člověk v utrpení a zkouškách, pokud vytrvá, důvěřuje v Boží pomoc a žije podle Božích přikázání, dosáhne cíle lidského života – věčného života a společenství s živým Trojjediným Bohem skrze našeho Pána Ježíše Krista.
SPN dříve informoval o tom, jak Praha slavila Paschu v ulicích i v chrámu.
