Zítra 111 let od genocidy Arménů: zákaz připomínky v Istanbulu výzva WCC
Katolikos Karekin II. zítra slouží za mučedníky v Ečmiadzinu. WCC dnes vydalo výzvu ke spravedlnosti. Istanbul pietní akci zakázal popáté. Církev k tomu čelí tlaku vlastní vlády.
Zítra 24. dubna navštíví patriarcha a katolikos všech Arménů Karekin II. spolu s duchovenstvem Prvostolního svatého Ečmiadzinu památník genocidy Cicirnakabert v Jerevanu, kde bude sloužena přímluvná bohoslužba za svaté mučedníky arménské genocidy. Na pietní místo bude přinesena schránka s ostatky těchto mučedníků.
V 11 hodin dopoledne bude následně v katedrále svatého Ečmiadzinu sloužena Božská liturgie. Po jejím skončení bude před Chačkarem modlitby a slibu vykonán přímluvný obřad za mučedníky. Informuje o tom na svém webu AAC.
Co se tehdy stalo
V letech 1915–1923 bylo za vlády Osmanské říše systematicky vyvražděno odhadem 600 000 až 1,5 milionu Arménů. Arméni, arménská diaspora a většina historiků tyto události označují za genocidu. Turecko tento termín dodnes odmítá. Každoročně 24. dubna si Arméni po celém světě připomínají Den památky obětí – zítra již po jedenácté desítce let.
Světová rada církví: výzva ke spravedlnosti a solidarita s Artsachem
Světová rada církví (WCC) vydala dnes, 23. dubna, prohlášení, v němž se připojuje k „slavnostní vzpomínce a modlitbě" arménského lidu. Generální tajemník WCC rev. prof. Jerry Pillay vyjádřil soustrast nad životy ztracenými, zničenými komunitami a bolestí přenášenou napříč generacemi.
WCC zároveň připomněla nucené vysídlení Arménů z Arcachu/Náhorního Karabachu v roce 2023, které vedlo k masovému exodu celého obyvatelstva z jejich dávné vlasti. Organizace vyzvala k propuštění všech vězňů stále zadržovaných v Ázerbájdžánu a zdůraznila, že „spravedlivý a trvalý mír musí být zakotven v plném respektu k mezinárodnímu právu."
Istanbul: pátý rok zákazu
Zatímco přípravy na zítřejší pietní akce v Jerevanu i ve světě vrcholí, Istanbul opět zůstane bez veřejné vzpomínky. Turecké úřady včera zakázaly pietní shromáždění ke Dni arménské genocidy 24. dubna již popáté za sebou, jak informoval list Gazette Agos.
Platforma 24. dubna požádala o povolení konat pietní akci před Divadelním domem Süreyya v istanbulské čtvrti Kadıköy – žádost byla zamítnuta bez udání důvodu, stejně jako v předchozích čtyřech letech. Přitom v letech 2010 až 2019 se veřejné vzpomínkové akce v tureckých městech konaly pravidelně. Zákazy začaly s příchodem pandemie covid-19 a od té doby se nepřetržitě opakují.
„Připomínat si 24. dubna je demokratické právo," uvedla platforma ve svém prohlášení. „Chceme vyjádřit úctu stovkám tisíc zabitých a dát najevo, že na ty, kteří byli násilně odtrženi od svých rodin, živobytí a komunit, nezapomínáme."
Arménská církev stále čelí konfliktu s vlastní vládou
Zítřejší výročí se odehrává na pozadí bezprecedentního napětí mezi Arménskou apoštolskou církví a vládou premiéra Nikola Pašinjana. SPN o situaci informoval opakovaně: v říjnu 2025 Pašinjan veřejně zpochybnil legitimitu Karekina II., několik hierarchů čelí trestnímu stíhání a v únoru 2026 se biskupský sněm církve konal v Rakousku, protože Karekin II. má od arménské prokuratury zakázán výjezd ze země.
SPN dříve informoval: Arménští biskupové jednali v Rakousku bez Katolikose
