Kontroverzní zákon vstoupil v platnost: Izrael spouští trest smrti
Na Západním břehu vstoupilo v platnost nařízení ukládající hrdelní trest za terorismus s následkem smrti. Diskriminační opatření vyvolalo ostrý odpor křesťanských představitelů.
V neděli večer 17. května 2026 vstoupil v Izraeli v platnost ostře sledovaný zákon o trestu smrti pro palestinské obyvatele Západního břehu Jordánu, kteří byli usvědčeni ze smrtelných teroristických činů. Stalo se tak poté, co velitel centrálního velitelství IDF generálmajor Avi Bluth podepsal nezbytný vojenský rozkaz, který toto opatření na okupovaném území právně ukotvuje. Informuje o tom izraelský deník The Times of Israel.
Nový předpis ukládá vojenským soudům povinnost vynášet za teroristické útoky s následkem smrti výhradně nejvyšší trest. Výjimku tvoří pouze případy, kdy soud shledá zvláštní okolnosti dovolující udělení doživotního vězení. Podle ministra obrany Jisraela Kace a ministra národní bezpečnosti Itamara Ben Gvira jde o jasnou a ostrou změnu politiky po masakru ze 7. října 2023.
„Teroristé, kteří vraždí Židy, už nebudou sedět ve vězení v příjemných podmínkách a doufat v budoucí výměnu vězňů. Zaplatí tu nejvyšší cenu,“ uvedl ministr obrany Izraele.
Legislativa však čelí masivní mezinárodní i vnitřní kritice a je označována za otevřeně diskriminační. Zákon se totiž výslovně nevztahuje na občany nebo rezidenty Státu Izrael, kteří jsou souzeni civilním soudním systémem. Navíc jednou z podmínek pro uplatnění hrdelního trestu je motiv útočníka „popřít existenci Státu Izrael“, což v praxi dopadá výhradně na Palestince. Několik organizací již podalo podnět k Nejvyššímu soudu, který nařídil státu, aby na tyto stížnosti do 24. května odpověděl.
Zavedení poprav, konkrétně formou oběšení, vyvolalo zásadní odpor náboženských představitelů v regionu již při březnovém schvalování v Knesetu. Jeruzalémský kardinál Pierbattista Pizzaballa tehdy jménem katolické církve vyjádřil hluboký zármutek a varoval, že tento krok pouze prohloubí spirálu nenávisti a nedůvěry mezi oběma národy. Podobně se k nepřípustnosti nejvyššího trestu z křesťanského hlediska staví i pravoslavná církev; ekumenický patriarcha Bartoloměj I. již dříve zdůraznil, že odmítnutí trestu smrti je morálním důsledkem věrnosti zásadám lidské důstojnosti, přičemž každému člověku musí zůstat zachována možnost pokání a nápravy.
SPN dříve informoval: Ministr národní bezpečnosti vyvěsil na Chrámové hoře izraelskou vlajku, zatímco jeho spojenci vyzvali ke zbourání mešit a zahájení stavby Třetího chrámu.
