Vatikán brzdí sankce proti Kirillovi: Itálie a Bulharsko jsou proti
Snaha Evropské unie uvalit sankce na moskevského patriarchu Kirilla naráží na odpor. Itálie jedná pod vlivem Vatikánu, výhrady má i pravoslavné Bulharsko.
Vatikán se postavil do pozadí diplomatického odporu proti plánovanému zařazení moskevského patriarchy Kirilla na unijní sankční seznam. Evropská unie v rámci připravovaného jedenadvacátého balíku protiruských sankcí zvažuje zákaz udělování víz pro nejvyššího představitele ruské pravoslavné církve za jeho schvalování invaze na Ukrajinu.
Podle informací serveru Politico, který se odkazuje na tři unijní diplomaty, narazil tento krok na námitky Bulharska, které se opírá o svou početnou pravoslavnou populaci, a diplomatickou výhradu ze strany Itálie, jejíž postoj je motivován právě obavami Svatého stolce ze sankcionování lídra křesťanské denominace.
Mluvčí stálého zastoupení Itálie při Evropské unii odmítl situaci komentovat, avšak diplomatické zdroje potvrzují hluboké znepokojení Říma pramenící z neochoty trestat hlavu křesťanské církve. Návrh předložený šéfkou unijní diplomacie Kajou Kallasovou přitom čelí i dalším vnitřním rozporům, které se netýkají pouze náboženských představitelů. Francie a Itálie vyjádřily nesouhlas s plánovaným plošným zamezením vstupu pro bývalé ruské vojáky na území Unie. Výrazné neshody panují také kolem návrhu na odložení poloviny červencové revize cenového stropu na ruskou ropu, který je v současnosti stanoven na 44 dolarů za barel, což by bez unijního zásahu vedlo k jeho automatickému navýšení.
Proti záměru odložit revizi ropného stropu se ostře ohradily také Řecko, Malta a Kypr, tedy státy s rozsáhlým námořním sektorem zajišťujícím dopravu a servis pro ruská plavidla. V minulosti již Řecko s Maltou úspěšně zablokovaly dřívější unijní návrh na zákaz poskytování námořních služeb ruským lodím, což vedlo k úplnému stažení tehdejšího opatření. Přestože jednání o finální podobě balíku sankcí z 9. června 2026 stále probíhají, dosavadní ekonomický tlak spojený s ukrajinskými dálkovými údery již způsobuje, že dvě třetiny z celkových 83 ruských regionů se potýkají s vážnými výpadky v dodávkách pohonných hmot.
SPN dříve informoval: Vatikán obvinil Evropskou unii z dvojího metru při hodnocení válek. Šéf vatikánské doktríny kardinál Fernández zkritizoval EU za selektivní uplatňování mezinárodního práva a sankcí podle politických zájmů.
