Nigerijští křesťané pomáhají s deradikalizací teroristů
Vládní amnestie pro extremisty v Nigérii čelí kritice. Křesťanští lídři proto otevírají rehabilitační centra, kde radikálům nabízejí biblické učednictví, řemeslo a naději.
Nigérie se dlouhodobě potýká s ničivou vlnou islámského terorismu a násilí, které v zemi šíří skupiny jako Boko Haram či odnože Islámského státu (ISWAP). Podle aktuálního Global Terrorism Indexu pro rok 2026 drží Nigérie čtvrté místo v celosvětovém žebříčku terorismu, přičemž počet obětí loni vzrostl o více než 45 %. O situaci a zapojení křesťanských komunit do rehabilitačních procesů informoval magazín Christianity Today.
Zatímco vládní snahy o reintegraci extremistů, včetně červnové amnestie pro stovky bojovníků Boko Haram ve státě Borno, vyvolaly v zemi vlnu pobouření a vedly nigerijský parlament k ostré kritice a volání po zrušení těchto programů, křesťanské církve a organizace volí jiný přístup založený na duchovní nápravě.
Křesťanská rehabilitační centra: Naděje i rizika
Jedním z příkladů je roční učednický program, který v severonigérijském Josu vede pastor Ibrahim Alhassan. Program, spuštěný v roce 2017 pod záštitou církve Evangelical Church Winning All, poskytuje útočiště a formaci bývalým teroristům a radikálům.
Účastníci zde kromě duchovního růstu a studia apologetiky získávají také praktické dovednosti – učí se číst a psát, nebo získávají základy podnikání v oblasti šití, pečení, výrobě mýdla či krémů, aby se po návratu do běžného života dokázali uživit.
Práce s bývalými extremisty je však spojena s obrovským rizikem. Vedení center musí přísně prověřovat zájemce, protože v minulosti čelila zařízení falešným přihláškám, pokusům o infiltraci ze strany radikálních muslimských skupin, a dokonce i zátahům bezpečnostních složek na základě vykonstruovaných obvinění. Navíc tito lidé narážejí na hlubokou nedůvěru ze strany samotných křesťanských sborů. Mnozí bývalí radikálové, kteří upřímně opustili teroristické struktury a přijali křesťanství, nejsou místními sbory vnímáni jako bratři ve víře, ale jako hrozba, které je třeba se vyhnout.
Úloha mezináboženského dialogu a svědectví
Do státních struktur pro deradikalizaci byl jmenován také pastor James Wuye, spoluzakladatel Mezináboženského mediálního centra. Wuye upozorňuje, že čistě sekulární či západní metody selhávají, pokud nejsou postaveny na hlubokých morálních a biblických základech. Křesťanská odpověď podle něj nesmí spočívat v odplatě, ale v obraně spojené s transformací srdcí.
Svědectvím o síle této změny je příběh Ismaile Almasihe, bývalého radikálního muslima, který kdysi snil o tom, že se stane džihádistou po vzoru Usámy bin Ládina. Po osobním setkání s křesťanskou láskou v těžkém životním období však přijal křesťanství a dnes sám působí jako misionář. Pravidelně se setkává s dezertéry z řad teroristů, kterým rozdává audio-bible a šíří poselství evangelia.
„To je to, co zachránilo mě, a to je to, co zachrání i je,“ říká Almasih.
SPN dříve informoval: V Nigérii byl brutálně zavražděn katolický kněz.
