Albánští politici v Černé Hoře požadují odstranění pravoslavného chrámu
Albánští politici v Černé Hoře předložili petici za odstranění pravoslavného chrámu z vrcholu hory Rumija. Stavbu označují za provokaci a „okupaci“.
Představitelé albánské menšinové politické scény v Černé Hoře požadují po státních orgánech zboření či odstranění pravoslavného chrámu Srbské pravoslavné církve, který stojí na vrcholu hory Rumija. Petici s téměř tisícem podpisů předložili čelní představitelé strany „Demokratický svaz v Černé Hoře“ Mehmet Bardhi a Saubih Mehmeti. O petici informuje ukrajinská redakce SPN s odkazem na černohorský deník Vijesti
Dokument, odeslaný 9. srpna, adresovali nejvyšším ústavním činitelům země včetně prezidenta Jakova Milatoviće, premiéra Milojka Spajića a předsedy parlamentu Andrije Mandiče. Požadují v něm, aby úřady zajistily odstranění kovového kostela – obloženého kamenem –, který na vrchol hory nechal v červnu 2005 pomocí vojenské helikoptéry vztyčit tehdejší černohorsko-přímořský metropolita SPC.
Autoři petice tvrdí, že umístění chrámu bylo nezákonné a že tehdejší stavební inspekce vydala příkaz k jeho odstranění, který však nebyl nikdy naplněn. Vrchol Rumije (1 595 m n. m.) podle nich představuje historické a duchovní místo setkávání lidí různých národností a vyznání, kde dříve žádná církevní stavba nestála. Místo toho se zde nacházela pouze hromada kamenů, kterou podle tradice po staletí tvořili poutníci – jak příslušníci místní albánské muslimské menšiny z oblasti Krajina, tak lidé jiných vyznání –, když na vrchol vynášeli po jednom kameni.
Signatáři petice označují přítomnost chrámu za „okupaci“ a cílenou provokaci vůči domovskému albánskému obyvatelstvu žijícímu v podrumijském regionu. V textu se odvolávají také na závazky Černé Hory v rámci přístupových rozhovorů s Evropskou unií, konkrétně na kapitolu 23 týkající se práv menšin, dodržování zákonů a ochrany kulturního dědictví. Podle nich by vyřešení statusu stavby přispělo k posílení mezietnického a mezináboženského smíru.
Iniciativa albánských politiků rovněž připomíná dřívější spory spojené s působením Srbské pravoslavné církve v regionu. V petici se poukazuje na to, že napětí v oblasti Skadarského jezera a v okolí historických míst, jako byl monastýr Prečista Krajinska, narůstalo již od konce 80. let 20. století v období politických změn v Jugoslávii. Autoři kritizují rozmach církevní stavební aktivity na místních ostrovech a starých základech, kterou podle nich státní orgány v minulosti nedostatečně regulovaly.
SPN dříve informoval: Eparchie SPC žádá nezávislé vyšetřování po napadení Srba policií. Raško-prizrenská eparchie požaduje nezávislé vyšetřování surového napadení Nenada Raškoviče kosovskou policií.
