U Chrámu Božího hrobu: Archeologové odhalili antickou krajinu
Archeologové z Říma zrekonstruovali antickou krajinu kolem Chrámu Božího hrobu v Jeruzalémě a potvrdili shodu s evangelii.
Tým archeologů pod vedením Římské univerzity La Sapienza pokročil v rozsáhlém výzkumu podlahy a okolí Chrámu Božího hrobu v Jeruzalémě, kde se jim podařilo detailně rekonstruovat antickou podobu celé lokality, o čemž informoval portál Basilica.ro.
Současná svatyně stojí nad rozsáhlým starověkým lomem na vrchu Gareb. Jakmile těžba kamene skončila, oblast byla využívána dvěma hlavními způsoby: část ploch byla upravena pro zemědělské účely a zbytek sloužil jako pohřebiště nacházející se v 1. století vně tehdejších jeruzalémských hradeb.
Unikátní archeobotanická analýza
Podle vědců z univerzity La Sapienza jde o vůbec první archeobotanickou studii v Jeruzalémě, která pokrývá tak rozsáhlou chronologickou sekvenci – od střední doby železné až po moderní éru. Vědci objevili stopy po nízkých zídkách ohraničujících jednotlivé pozemky, kam byla záměrně dovážena úrodná půda.
Laboratorní rozbory odhalily přítomnost zbytků fíků, vinné révy, olivovníků a obilovin, přičemž tým analyzoval také pylová zrna, dřevěné uhlí a zbytky dřeva. Do dnešního dne se archeologům podařilo prozkoumat přibližně polovinu celkové plochy pod bazilikou, přičemž práce neustále pokračují.
Shoda s evangeliem a proměna místa ve 4. století
Objevené pozemky a skalní hroby vytesané do odhaleného podloží pozoruhodně odpovídají biblickým záznamům. Janovo evangelium totiž výslovně uvádí, že místo ukřižování a hrob Ježíše Krista se nacházely v blízkosti zahrady. Přestože archeologové nemohou s jistotou označit konkrétní hrob za ten, do něhož byl položen Spasitel, výsledky potvrzují, že reálné prvky krajiny popsané v novozákonních textech – tedy obdělávaná půda a hroby za hradbami – na tomto místě prokazatelně existovaly.
Radikální přeměna lokality přišla ve 4. století z podnětu svatého císaře Konstantina, který nechal starší římské stavby odstranit, aby zde mohl vztyčit velkolepou baziliku. Odborníci v rámci výzkumu identifikovali také rozsáhlou kruhovou mramorovou strukturu patřící k nejstarší fázi stavebního vývoje chrámu. Aktuální bádání tak detailně dokresluje historické pozadí místa, které křesťané uctívají již od prvních staletí.
SPN dříve informoval: Nálezy pod Chrámem Božího hrobu odpovídají biblickým popisům
