SPC odmítla tvrzení o nelegální stavbě chrámu svatého Sávy
Srbská pravoslavná církev odmítla tvrzení o nelegální výstavbě chrámu svatého Sávy v Bělehradě a předložila dokumenty potvrzující stavební povolení.
Článek byl přeložen ze srbské redakce SPN.
Srbská pravoslavná církev (SPC) reagovala na tvrzení teologa Blagoje Panteliće, který 3. listopadu v rozhovoru pro portál Insajder zpochybnil právní status chrámu svatého Sávy v Bělehradě. Církev jeho tvrzení odmítla s odkazem na dokumentaci, podle níž bylo v roce 1986 vydáno stavební povolení k pokračování výstavby a v roce 2003 povolení k užívání konstrukce chrámu.
Pantelić uvedl, že při kontrole elektronického katastru nemovitostí zjistil, že chrám byl v září zapsán podle zákona známého pod neoficiálním názvem „Svoj na svome“ (Na svém).
„Při návštěvě elektronického katastru, což může udělat každý občan, jsem ověřil stav parcely 1918/2, na níž se nachází chrám svatého Sávy. Narazil jsem přitom na pro mě šokující informaci, že objekt byl v září zapsán podle zákona o zvláštních podmínkách evidence a zápisu práv k nemovitostem,“ uvedl Pantelić.
Podle něj by tato skutečnost mohla působit až komicky, pokud by se nejednalo o některá ustanovení zmíněného zákona.
„Zákon stanoví, že vlastník objektu přijímá riziko spojené s užíváním zapsané nemovitosti a odpovědnost za případné škody způsobené třetím osobám. Zároveň uvádí, že Srbská republika nezaručuje bezpečnost užívání objektu zapsaného podle tohoto zákona. Je proto rozumné položit si otázku, zda je chrám svatého Sávy bezpečný. Domnívám se, že by bylo nejvhodnější, aby na místo přišla státní inspekce a bezpečnost objektu prověřila,“ prohlásil.
Srbská pravoslavná církev však zdůraznila, že tvrzení některých médií o výstavbě chrámu bez povolení jsou v rozporu s dostupnou dokumentací.
Podle církve Pantelić během rozhovoru nepředložil žádný odborný posudek, který by upozorňoval na poškození konstrukce nebo konkrétní nebezpečí pro věřící a návštěvníky.
Samotný zápis do katastru nemovitostí podle SPC nepředstavuje odborné posouzení technického stavu budovy a nelze z něj vyvozovat, že chrám není bezpečný.
Stavební povolení k pokračování výstavby chrámu svatého Sávy bylo vydáno v roce 1986. Práce probíhaly na základě technické dokumentace a byly doprovázeny kontrolami kvality použitých materiálů i nosnosti konstrukčních prvků.
V roce 2000 byly provedeny statické zkoušky kupole a v roce 2003 bylo vydáno povolení k užívání konstrukce chrámu.
Technický stav objektu byl sledován i v následujících letech. V roce 2024 společnost Objektiv Geo prováděla měření sedání konstrukce, která zahrnovala hlavní chrámový prostor, kryptu, kupoli i farní budovu.
Podle SPC jsou tyto údaje součástí dokumentace o výstavbě a následném sledování technického stavu chrámu. Při veřejném informování o jeho právním statusu a bezpečnosti by proto neměly být opomíjeny.
Na výstavbě chrámu svatého Sávy se podílelo několik generací architektů, inženýrů a stavitelů. Šlo o rozsáhlý projekt vyžadující složitá technická řešení a dlouholetou odbornou práci.
Mimořádně náročnou součástí stavby bylo zejména vztyčení monumentální kupole, které patřilo k nejsložitějším stavebním operacím v Srbsku.
Církev proto považuje tvrzení o výstavbě bez povolení nejen za nepřesné informování, ale také za zkreslování historie vzniku této významné svatyně a přehlížení práce lidí, kteří její výstavbě věnovali své znalosti a úsilí.
Ve svém oficiálním prohlášení se SPC vyjádřila také k osobě Blagoje Panteliće.
„Blagoje Pantelić není církevní veřejnosti neznámý. Rozhodnutím příslušného církevního soudu byl vyloučen z církevního společenství, přičemž proti tomuto rozhodnutí oznámil úmysl podat odvolání. Jeho veřejná vystoupení týkající se Srbské pravoslavné církve vyvolávala polemiky již v minulosti,“ uvedla církev.
SPC dále zdůraznila, že způsob zápisu do katastru nemovitostí není odborným posouzením bezpečnosti konstrukce a že v rozhovoru pro Insajder nebyl předložen žádný posudek upozorňující na konkrétní nebezpečí.
„Nikdo nezpochybňuje právo klást otázky týkající se právního statusu, výstavby a údržby objektu veřejného významu. Pokud se však hovoří o bezpečnosti místa, kde se shromažďuje velké množství lidí, je nezbytné přesně rozlišovat mezi ověřenými údaji a domněnkami. To je také odpovědností médií,“ stojí v prohlášení.
Podle církve může titulek tvrdící, že chrám byl postaven bez povolení, oslovit velké množství čtenářů a vytvořit dojem, který neodpovídá dokumentaci o pokračování jeho výstavby.
Stejně tak spojování katastrálního zápisu s otázkou bezpečnosti bez předložení odborného posudku může podle SPC vyvolávat zbytečné obavy veřejnosti.
Srbská pravoslavná církev připomněla, že po staletí představuje oporu srbského národa a uchovává jeho víru, svatyně i historickou paměť.
Chrám svatého Sávy je podle ní jedním z nejviditelnějších symbolů trvalého spojení církve a národa. Vznikal po desetiletí díky víře a darům mnoha generací.
Pro řadu věřících představuje místo modlitby, křtů, svateb i zapalování svíček za jejich blízké. Pro další je svatyní, k níž se vracejí ze svých domovů i ze zahraničí.
Církev proto zdůraznila, že všichni tito lidé si zaslouží přesné a ověřené informace o chrámu.
Na závěr SPC uvedla, že stavitelé chrámu svatého Sávy si zaslouží, aby jejich práce nebyla zpochybňována nepravdivými tvrzeními o stavebních povoleních.
Veřejnost by podle církve měla v otázkách bezpečnosti této významné svatyně naslouchat především odborníkům, nikoli domněnkám vycházejícím pouze ze způsobu zápisu do katastru nemovitostí.
SPN již dříve informoval o poselství patriarchy Porfirije, podle něhož náš vztah k bližním odráží naši víru v Boha.
