V Lublinu se konala konference kněží Lublinsko-chełmské eparchie
Kněží Lublinsko-chełmské diecéze jednali o kněžské službě, pastoraci ukrajinských migrantů i o získávání prostředků na ochranu tradic.
V pátek 13. listopadu 2026 se v diecézním centru v Lublinu konala konference duchovních pravoslavné Lublinsko-chełmské diecéze. Informuje o tom portál Polské autokefální pravoslavné církve.
Setkání začalo děkovným molebnem v katedrálním chrámu Proměnění Páně v Lublinu, kterému předsedal arcibiskup lublinský a chełmský Ábel. Asistovali mu protojerej Dariusz Wasiluk, duchovní správce farnosti sv. Mikuláše v Tomaszowě Lubelském, protojerej Andrzej Konachowicz, duchovní správce farnosti sv. metropolity Petra Mohyly v Lublinu, a protojerej Paweł Janiel, druhý kněz farnosti Zesnutí Přesvaté Bohorodice v Hrubieszowě. Otec Paweł Janiel v promluvě vycházel z učení církevních otců a mluvil o významu děkovné modlitby v kněžské službě.
Jednání v diecézním centru zahájil arcibiskup Ábel. Přivítal duchovní, zvláště ty, kteří do diecéze nově přišli, a uvedl letošní témata. Protojerej Michał Wasilczyk přednesl referát „Nejlepším kázáním je můj život“, vycházející ze spisu svatého Jana Zlatoústého O kněžství. Protojerej Sergiusz Susidko mluvil o víře současných migrantů z Ukrajiny, o pastoraci mezi nimi a o obraně křesťanské naděje. Tajemník diecéze mitroforní protojerej Andrzej Łoś dal duchovním praktické pokyny k vedení farní kanceláře. Poslední referát „Duchovní dědictví, společná odpovědnost“ přednesl protojerej Jarosław Szczur. Věnoval se získávání prostředků na ochranu tradic a rozvoj duchovně-kulturních iniciativ v diecézi.
Referáty vyvolaly živou diskusi. Na závěr arcibiskup Ábel jednání shrnul a zabýval se otázkami spojenými se současným životem diecéze. Konference skončila společným obědem.
Dříve SPN informoval o tom, že arcibiskup Ábel sloužil v Siedlcích liturgii ke cti Čenstochovské ikony.