Притча: про найправильнішу молитву

Одного разу прийшла до мене одна жінка, з побожних, і запитала:

- Що мені робити, отче? Я неписьменна і не знаю молитов. Чт спасусь я без молитов?

Я сказав їй:

- А ти зовсім не молишся?

- Та я молюся!

- А як же ти молишся?

А вона каже мені:

- Так ось як я молюся: коли підмітаю будинок, молю Бога: Боже, вичисти бруд з душі моєї, як я вичищаю цей бруд з дому, і нехай подобається вона Тобі, як мені подобається чистий будинок. А коли перу білизну, то теж кажу: Господи, змий зло з душі моєї, щоб і я була чистою, як чиста ця сорочка. І так говорю в усьому, що б я не робила. Чи добре так робити?

- Живи так все своє життя!

*   *   *

Це безперервна молитва розуму. Тоді розум вже не буде допитливим, він уже не хоче що-небудь побачити, тому що у нього вже немає на це часу. Він уже не хоче побачити що-небудь інше, тому що весь час зайнятий священними і високими речами, духовними, а все інше залишає його байдужим.

Уривок з інтерв'ю з протосингелом Петронієм (Тенасе)

порталу Православие.ru

Přečtěte si také

Pravoslavná církev slaví Antipaschu

Svátek Antipaschy slouží jako završení Světlého týdne a zároveň jako obnovení velikonoční radosti.

Životy svatých: Zázračné odhalení mučedníků z ostrova Lesbos

Příběh svatých Rafaela, Nikolaose a Ireny zůstal pět století skryt pod zemí. Teprve zázračná zjevení v 60. letech 20. století vynesla jejich osud na světlo.

Blahodatný oheň: Největší zázrak pravoslavného křesťanství

Každý rok na Bílou sobotu sestupuje v jeruzalémském chrámu Božího hrobu tajemný oheň. Co o něm říkají prameny a tradice?

Velký pátek: Den, kdy svět zabil svého Vykupitele

Dnes pravoslavní věřící prožívají Velký pátek — den utrpení, nespravedlivého soudu a smrti Ježíše Krista na kříži.

Pomlázka: Lidový zvyk omlazení, nebo přežitek vyžadující diskuzi?

Velikonoční pondělí v českých zemích provází tradice pomlázky. Zatímco historie hovoří o symbolice zdraví, moderní průzkumy i anketa SPN ukazují, že vnímání zvyku se mění.

Vjezd Páně do Jeruzaléma: Král na oslíkovi

V neděli 5. dubna slaví pravoslavní věřící jeden z největších svátků církevního roku — Vjezd Páně do Jeruzaléma, známý také jako Květná neděle. Co se tehdy vlastně stalo a co nám tento den říká dnes?