Karpatská dřevěná cesta: nejvyšší hustota dřevěných chrámů východního ritu

Foto SPN.

Oblast severovýchodního Slovenska je v odborných kruzích i v rámci světového dědictví UNESCO ceněna pro mimořádnou hustotu dřevěných chrámů východního ritu. Na relativně malém území se jich dodnes zachovalo kolem šedesáti, římskokatolické kostely, evangelické artikulární chrámy, řeckokatolické chrámy a 4 pravoslavné cerkve. Historické záznamy přitom naznačují, že v minulosti jich v regionu stávalo až 300.

Velká většina z těchto chrámů je tedy východního ritu a používá se pro ně označení cerkev.

Architektonický a liturgický odkaz

Tyto stavby, vznikající převážně v 17. a 18. století, jsou specifické svou třídílnou dispozicí (předsíň, loď, svatyně) a konstrukcí bez použití kovových hřebíků. Dominantou každého interiéru je ikonostas, stěna osazená ikonami podle přesného liturgického kánonu.

Evengelický kostel v Hronseku, jeden ze seznamu Unesco.

Mezi nejvýznamnější zástupce zapsané v seznamu UNESCO patří:

Pravoslavné klenoty na cestě

Ačkoliv všech osm dřevěných cerkví aktuálně zapsaných na seznamu UNESCO náleží řeckokatolické a římskokatolické církvi, širší trasa Karpatské dřevěné cesty zahrnuje i cenné pravoslavné cerkve, které jsou stále živými centry víry.

Příkladem je obec Krajné Čierno, kde se nacházejí hned dva dřevěné chrámy – starší řeckokatolický a mladší pravoslavný chrám sv. Bazila Velikého, vybudovaný v první třetině 20. století. Dalším významným místem je pravoslavná cerkev ve Svidníku, která byla do místního skanzenu přenesena z obce Nová Polianka.

Drevený chrám, Ruský Potok. Zdroj: legendarium.info

Nepřehlédnutelnou zastávkou je pak Ruský Potok, kde stojí dřevěný chrám sv. archanděla Michala z roku 1740. Původně řeckokatolický objekt je od roku 2000 v užívání pravoslavné církve. Má klasickou roubenou konstrukci, kterou doplňuje věž a předsíň se sloupovou konstrukcí. Střecha je zakončena šetrně tvarovanou cibulí s trojramenným křížem. V interiéru chrámu v Ruském Potoku se nachází vzácný čtyřřadý ikonostas z 18. století, který je národní kulturní památkou. 

SPN dříve psal o pravoslavné sakrální architektuře v Česku.

Přečtěte si také

Monastýr Dochiar: Athoský domov divotvorné ikony Rychleslyšící

Do Prahy míří věrná kopie ikony Rychleslyšící. Objevte bohatou historii monastýru Dochiar, jeho zázraky i slavný dokument Kde jsi, Adame?, který oslovil věřící napříč Českem.

Příběh ikony Bohorodice Rychleslyšící. Její kopie míří do Prahy

Přesná kopie slavné athoské ikony Bohorodice Rychleslyšící obohatí pražskou katedrálu. Poznejte její fascinující historii, symboliku a zázraky.

Pamiatka sv. Jova Uhoľského: Od gulagu k svätosti

Dnes si pripomíname pamiatku sv. Jova Uhoľského. Jeho život je neuveriteľnou cestou od tajného kňazského odboja cez sovietske lágry až po dar starcovstva a liečenia.

Člověk, který tvoří ikony ze skla

Kyperský umělec Yorgos Papadopoulos spojuje pravoslavnou tradici s moderním uměním. Pomocí kladiv a prasklého skla vytváří fascinující skleněné ikony.

Bienále Benátky 2026: Stopy víry v moři současného umění

Třetí díl cyklu o Benátkách: jak letošní Bienále umění reflektuje víru, duchovno a pravoslavnou ikonografii mezi pavilony a paláci.

Pravoslavný průvodce Benátkami

Vydejte se s námi po stopách pravoslavných relikvií v Benátkách. Poznejte chrám San Giorgio dei Greci, vzácné ikony i místní duchovní poklady. 2. díl cyklu o Benátkách.