Karpatská dřevěná cesta: nejvyšší hustota dřevěných chrámů východního ritu

Foto SPN.

Oblast severovýchodního Slovenska je v odborných kruzích i v rámci světového dědictví UNESCO ceněna pro mimořádnou hustotu dřevěných chrámů východního ritu. Na relativně malém území se jich dodnes zachovalo kolem šedesáti, římskokatolické kostely, evangelické artikulární chrámy, řeckokatolické chrámy a 4 pravoslavné cerkve. Historické záznamy přitom naznačují, že v minulosti jich v regionu stávalo až 300.

Velká většina z těchto chrámů je tedy východního ritu a používá se pro ně označení cerkev.

Architektonický a liturgický odkaz

Tyto stavby, vznikající převážně v 17. a 18. století, jsou specifické svou třídílnou dispozicí (předsíň, loď, svatyně) a konstrukcí bez použití kovových hřebíků. Dominantou každého interiéru je ikonostas, stěna osazená ikonami podle přesného liturgického kánonu.

Evengelický kostel v Hronseku, jeden ze seznamu Unesco.

Mezi nejvýznamnější zástupce zapsané v seznamu UNESCO patří:

Pravoslavné klenoty na cestě

Ačkoliv všech osm dřevěných cerkví aktuálně zapsaných na seznamu UNESCO náleží řeckokatolické a římskokatolické církvi, širší trasa Karpatské dřevěné cesty zahrnuje i cenné pravoslavné cerkve, které jsou stále živými centry víry.

Příkladem je obec Krajné Čierno, kde se nacházejí hned dva dřevěné chrámy – starší řeckokatolický a mladší pravoslavný chrám sv. Bazila Velikého, vybudovaný v první třetině 20. století. Dalším významným místem je pravoslavná cerkev ve Svidníku, která byla do místního skanzenu přenesena z obce Nová Polianka.

Drevený chrám, Ruský Potok. Zdroj: legendarium.info

Nepřehlédnutelnou zastávkou je pak Ruský Potok, kde stojí dřevěný chrám sv. archanděla Michala z roku 1740. Původně řeckokatolický objekt je od roku 2000 v užívání pravoslavné církve. Má klasickou roubenou konstrukci, kterou doplňuje věž a předsíň se sloupovou konstrukcí. Střecha je zakončena šetrně tvarovanou cibulí s trojramenným křížem. V interiéru chrámu v Ruském Potoku se nachází vzácný čtyřřadý ikonostas z 18. století, který je národní kulturní památkou. 

SPN dříve psal o pravoslavné sakrální architektuře v Česku.

Přečtěte si také

Historie pravoslaví: Kdo byly ženy myronosice a proč na ně nezapomínáme

Zatímco apoštolové se skrývali, ony přišly ke hrobu s vonnými mastmi. Kdo byly ženy-myronosice a co o nich víme?

Životy svatých: Ctihodný starec Josef Hesychasta – poustevník Svaté Hory

František Kottis z ostrova Paros se vzdal všeho a odešel na Athos. Stal se jedním z největších asketů 20. století a jeho duchovní odkaz žije dodnes.

Historie pravoslaví: Tomášova neděle – příběh pochybnosti, která se stala vírou

V první neděli po Pasše se apoštol Tomáš setkal se Vzkříšeným Kristem. 

Pravoslavná církev slaví Antipaschu

Svátek Antipaschy slouží jako završení Světlého týdne a zároveň jako obnovení velikonoční radosti.

Životy svatých: Zázračné odhalení mučedníků z ostrova Lesbos

Příběh svatých Rafaela, Nikolaose a Ireny zůstal pět století skryt pod zemí. Teprve zázračná zjevení v 60. letech 20. století vynesla jejich osud na světlo.

Blahodatný oheň: Největší zázrak pravoslavného křesťanství

Každý rok na Bílou sobotu sestupuje v jeruzalémském chrámu Božího hrobu tajemný oheň. Co o něm říkají prameny a tradice?