Karpatská dřevěná cesta: nejvyšší hustota dřevěných chrámů východního ritu

Foto SPN.

Oblast severovýchodního Slovenska je v odborných kruzích i v rámci světového dědictví UNESCO ceněna pro mimořádnou hustotu dřevěných chrámů východního ritu. Na relativně malém území se jich dodnes zachovalo kolem šedesáti, římskokatolické kostely, evangelické artikulární chrámy, řeckokatolické chrámy a 4 pravoslavné cerkve. Historické záznamy přitom naznačují, že v minulosti jich v regionu stávalo až 300.

Velká většina z těchto chrámů je tedy východního ritu a používá se pro ně označení cerkev.

Architektonický a liturgický odkaz

Tyto stavby, vznikající převážně v 17. a 18. století, jsou specifické svou třídílnou dispozicí (předsíň, loď, svatyně) a konstrukcí bez použití kovových hřebíků. Dominantou každého interiéru je ikonostas, stěna osazená ikonami podle přesného liturgického kánonu.

Evengelický kostel v Hronseku, jeden ze seznamu Unesco.

Mezi nejvýznamnější zástupce zapsané v seznamu UNESCO patří:

Pravoslavné klenoty na cestě

Ačkoliv všech osm dřevěných cerkví aktuálně zapsaných na seznamu UNESCO náleží řeckokatolické a římskokatolické církvi, širší trasa Karpatské dřevěné cesty zahrnuje i cenné pravoslavné cerkve, které jsou stále živými centry víry.

Příkladem je obec Krajné Čierno, kde se nacházejí hned dva dřevěné chrámy – starší řeckokatolický a mladší pravoslavný chrám sv. Bazila Velikého, vybudovaný v první třetině 20. století. Dalším významným místem je pravoslavná cerkev ve Svidníku, která byla do místního skanzenu přenesena z obce Nová Polianka.

Drevený chrám, Ruský Potok. Zdroj: legendarium.info

Nepřehlédnutelnou zastávkou je pak Ruský Potok, kde stojí dřevěný chrám sv. archanděla Michala z roku 1740. Původně řeckokatolický objekt je od roku 2000 v užívání pravoslavné církve. Má klasickou roubenou konstrukci, kterou doplňuje věž a předsíň se sloupovou konstrukcí. Střecha je zakončena šetrně tvarovanou cibulí s trojramenným křížem. V interiéru chrámu v Ruském Potoku se nachází vzácný čtyřřadý ikonostas z 18. století, který je národní kulturní památkou. 

SPN dříve psal o pravoslavné sakrální architektuře v Česku.

Přečtěte si také

Narození Bohorodice: proč tímto svátkem začíná církevní rok

Dnes, 21. září podle starého kalendáře, slaví pravoslavní Narození Přesvaté Bohorodice – první velký svátek nového církevního roku. Proč právě tímto dnem rok začíná?

Čestný a životodárný Kříž: znamení smrti, které se stalo znamením života

Povýšení čestného a životodárného Kříže patří k velkým svátkům pravoslavného církevního roku. Církev jej slaví 14. září, tedy 27. září podle občanského kalendáře tam, kde se liturgický život stále řídí juliánským kalendářem.

Rozhovor s biskupem Izaiášem: "Sv. mučedník Gorazd je vzorem oběti"

Olomoucko-brněnský biskup Izaiáš v rozhovoru pro SPN hovoří o pouti do Hrubé Vrbky, odkazu sv. Gorazda II. a významu oběti, pravdy a české pravoslavné tradice.

Kdo byl svatý Gorazd II., které ho si dnes připomínáme

Biskup Gorazd II. byl roku 1942 popraven nacisty za ukrytí parašutistů, kteří zabili Heydricha, a stal se jedním z novomučedníků pravoslavné církve.

Církevní nový rok: proč pravoslavný rok začíná 1. září

Podle nového (gregoriánského) kalendáře dnes pravoslavná církev vstupuje do nového církevního roku. Proč právě 1. září a co má toto datum společného s římskými daněmi?

Proces s pravoslavnou církví 1942: cesta ke Kobyliské střelnici

4 a 5. září si připomeneme den, kdy nacisté na Kobyliské střelnici zastřelili představitele české pravoslavné církve. Co všechno předcházelo popravě a jak vypadal samotný proces?