Historie pravoslaví ve 2 minutách: Zkáza Konstantinopole 1204

Foto SPN

Poznámka redakce: Tento text je popularizačním převyprávěním, které slouží k rychlému přiblížení náboženských dějin široké veřejnosti. Vzhledem k rozsahu jde o značně zjednodušenou formu.

Pokud byl rok 1054 rozkolem teologů, pak rok 1204 byl okamžikem, kdy se jednota křesťanstva definitivně utopila v krvi. Čtvrtá křížová výprava, která měla být slavným tažením proti nevěřícím, se změnila v největší loupež středověku, spáchanou křesťany na křesťanech.

Pasti benátských dluhů

Vše začalo špatným plánováním. Rytíři si u Benátské republiky objednali stavbu obrovské flotily pro 30 000 mužů. Když se však vojsko v Benátkách shromáždilo, bylo jich jen 12 000 a neměli na zaplacení astronomické sumy za pronájem lodí.

Benátský dóže Enrico Dandolo, slepý, ale nesmírně ambiciózní stařec, vycítil příležitost. Nabídl křižákům odklad dluhu, pokud pro Benátky dobudou křesťanský Zadar. Navzdory zákazu papeže Inocence III. křižáci na Zadar zaútočili, za což byli papežem hromadně exkomunikováni. Výprava tak ztratila náboženskou legitimitu a stala se žoldnéřským vojskem.

Osudný slib prince Alexia

V té chvíli do hry vstoupil byzantský princ Alexios IV. Angelos, jehož otce sesadili z trůnu. Přišel za křižáky s neuvěřitelnou nabídkou: „Pomozte mi získat trůn v Konstantinopoli a já vám zaplatím váš dluh Benátkám, vyplatím vám dalších 200 000 stříbrných marek a poskytnu vojsko pro tažení do Jeruzaléma.“

Křižáci, vidinou snadného bohatství oslněni, souhlasili. Mnozí lidé ze Západu, zejména Benátčané, navíc vnímali útok jako příležitost k pomstě za Masakr Latinů z roku 1182, kdy byli v Konstantinopoli vyvražděni katoličtí obyvatelé.

V roce 1203 křižáci město skutečně obsadili a Alexia dosadili jako císaře. Brzy se však ukázalo, že byzantská pokladna je prázdná. Alexios nebyl schopen slibům dostát, vlastní lid jím za kolaboraci s křižáky opovrhoval a v lednu 1204 byl při převratu uškrcen a novým císařem se stal Alexios V. Dukas.

Křižáci zůstali před branami hladoví, bez peněz a s pocitem zrady. Když nový císař odmítl vyplatit jakékoli výkupné, rozhodli se v březnu 1204 pro totální útok a dobytí Konstantinopole.

Tři dny apokalypsy

Dne 12. dubna 1204 křižáci po urputných bojích prolomili hradby. To, co následovalo, otřáslo celým tehdejším světem. Tři dny trvalo systematické drancování:

• Hagia Sofia: V nejposvátnějším chrámu pravoslaví vojáci rozbili oltář z drahých kovů, rozdupali svaté dary a na patriarchální trůn posadili nevěstku, která zpívala posměšné písně.
• Krádež památek: Benátčané, kteří měli smysl pro umění, kradli. Odvezli slavné bronzové koně (dnes v Benátkách) a stovky relikvií. Křižáci zbytek Evropy ničili. Roztavili i vzácnou sochu Herkula od Lysippa, jen aby měli bronz na mince.
• Masakr: Bylo zavražděno přes 2 000 civilistů, znásilňovány byly i mnišky v monastýrech a hrobky císařů byly vyrabovány.

Následky, které trvají dodnes

Na troskách Byzance vzniklo Latinské císařství a byzantská elita uprchla do exilu (Nikájské císařství). Ačkoliv Řekové v roce 1261 město dobyli zpět, Byzanc se z této rány nikdy ekonomicky ani vojensky nevzpamatovala. Fatální oslabení o dvě století později využili osmanští Turci.

Pro pravoslavný svět se rok 1204 stal symbolem zrady Západu. K usmíření došlo až po 800 letech, kdy papež Jan Pavel II. prohlásil: „To, co se stalo, naplňuje katolíky hlubokou lítostí. Je to hanebný den pro katolicismus a den soužení pro pravoslaví.“

SPN minule psal o Velkém schizmatu a církevních klatbách z roku 1054.

Zdroje:

• https://cs.wikipedia.org/wiki/Vyplen%C4%9Bn%C3%AD_Konstantinopole
• https://www.orthodoxia.cz/unie/1204-800let.htm
• https://cs.wikipedia.org/wiki/%C4%8Ctvrt%C3%A1_k%C5%99%C3%AD%C5%BEov%C3%A1_v%C3%BDprava

Přečtěte si také