Pravoslaví v každodenním životě: Proč se vyhýbat výmluvám jako moru?
Žalmista nazývá výmluvy „slovy zlosti“. Jaký je rozdíl mezi upřímným vysvětlením, omluvou a nebezpečnou výmluvou, která nás vzdaluje od Boha i od bližních?
V každodenním koloběhu povinností se často ocitáme v situacích, kdy selžeme – nepřijdeme na bohoslužbu, nesplníme slib nebo chybujeme v jednání s druhými. Právě v tu chvíli přichází zásadní duchovní zkouška: Jak se k tomu postavíme? Pravoslavná tradice nás varuje, abychom se za každou cenu vyhýbali výmluvám.
Výmluvy jako „slova zlosti“
140. žalm: „Hospodine, volám k Tobě.“ Žalmista v něm, inspirován Duchem Svatým, identifikuje výmluvy jako cosi nebezpečného a prosí: „Nenakláněj srdce mého ke slovům zlosti, k vymýšlení výmluv z hříchů.“ Výmluva se totiž na první pohled může zdát jako vysvětlení, ale chybí jí upřímnost. Je v ní prvek lstivosti – člověk sice přiznává, že se stalo něco špatného, ale odmítá za to převzít plnou odpovědnost.
Vysvětlení, omluva, nebo výmluva?
Je důležité tyto pojmy rozlišovat, abychom neklamali sami sebe:
Vysvětlení je prosté konstatování faktů. Pokud někdo nemůže přijít do chrámu například kvůli nemoci, je to objektivní důvod. Je to upřímná informace, která nevychází ze snahy se „vykroutit“.
Omluva přichází po události. Obsahuje přímé vyznání chyby a prosbu o odpuštění. To je podstata křesťanského života – uznat pád a prosit Boha o milost.
Výmluva je naopak pokusem o klam. Často přichází dokonce „preventivně“ ještě předtím, než k selhání dojde. Je to nástroj „otce lži“, který nás vězní v pocitu viny, kterého se výmluvou stejně nezbavíme.
Komu dlužíme pravdu?
Mnoho lidí má ve zvyku adresovat své výmluvy knězi a hledat u něj potvrzení svých „důvodů“. Ale je to skutečně farář, koho absence věřícího nejvíce bolí? Církev ani Bůh nejsou nijak „zmenšeni“ tím, že někdo v chrámu chybí – Boží milost zůstává plná a Liturgie je stále dokonalá.
Ten, kdo je skutečně zraněn, je sám člověk, který se vymlouvá. To on ztratil dar modlitby v chrámu a užitek, který mu mohl přinést. Výmluvou se snaží ulevit svému svědomí před lidmi, ale před Bohem zůstává břemeno viny. Výmluva je past, která nás okrádá o upřímné pokání.
Rada pro dnešní den: Pokud je to pravda, podejte vysvětlení. Pokud jste pochybili, upřímně se omluvte a proste Boha o odpuštění. Ale výmluvám se vyhýbejte jako moru!
SPN minule psal: Modlitba za zesnulé
