Svatý kníže Rostislav: panovník, který povolal Cyrila a Metoděje
Dnes slavíme svátek svatého Rostislava Moravského. Naše Církev ho svatořečila v roce 1994 při slavnostech v Prešově a Brně.
Dne 28. října slaví Pravoslavná církev v českých zemích a na Slovensku památku svatého knížete Rostislava, velkomoravského panovníka, který v 9. století povolal na Moravu svaté Cyrila a Metoděje. Den jeho svátku se shoduje s výročím vzniku samostatného Československa v roce 1918. Pravoslavná církev je jedinou církví, která ho jako svatého uctívá. [1]
Rostislav se ujal vlády nad Velkou Moravou kolem roku 846. Jeho země byla pokřtěná, ale působili v ní misionáři z různých zemí, kteří kázali latinsky nebo německy a jimž lid nerozuměl. Kníže chtěl, aby jeho národ přijal víru v jazyce, kterému rozumí, a aby se tak osvobodil i od politického vlivu Franské říše. Podle tradice se nejprve neúspěšně obrátil na Řím a v roce 862 poslal poselstvo do Konstantinopole k byzantskému císaři Michaelovi III. Podle Života Metodějova žádal o učitele, který by jeho lidu vyložil pravou víru v jeho vlastním jazyce. Císař vyslal bratry Konstantina, pozdějšího Cyrila, a Metoděje ze Soluně. Ti v roce 863 přišli na Moravu se slovanským písmem a s bohoslužebnými knihami přeloženými do jazyka Slovanů. [2] [3]
Rostislav misii podporoval, stavěl chrámy a dával šířit křesťanskou vzdělanost. Jeho vláda však skončila tragicky. V roce 870 ho zradil synovec Svatopluk a vydal ho Frankům. Rostislav byl odvlečen do Řezna, odsouzen k smrti, oslepen a uvržen do vězení. Podle všeho zemřel po krutém utrpení ještě koncem roku 870 v některém bavorském vězení. Církev ho proto uctívá nejen jako zakladatele, ale i jako mučedníka. [2] [4]
Na jeho svatořečení musela církev čekat více než tisíc let. V červenci 1994 rozhodl Posvátný Synod PCČZS, že knížete Rostislava kanonizuje. Rozhodnutí odůvodnilo tím, že mu svatost „plně náleží, jako ostatním panovníkům uvádějícím víru Kristovu ke svým národům“. Slavnosti se konaly ve dvou dnech, v obou částech tehdy už rozdělené republiky. V sobotu 29. října 1994 se kanonizace slavila v Prešově a v neděli 30. října v pravoslavném chrámu svatého Václava v Brně. [5] [2] [4]
Brněnské slavnosti se zúčastnil metropolita Dorotej, předstojatel naší Církve, biskup olomoucko-brněnský Kryštof a biskup michalovský. Přijeli také pravoslavní biskupové a zástupci církví z Polska, Rakouska, Maďarska, Ukrajiny, Ruska, Srbska, Řecka a Bulharska i zástupce ekumenického patriarchy Bartoloměje. Průčelí chrámu zdobila česká vlajka, moravská korouhev, žlutá korouhev s černou dvouhlavou byzantskou orlicí a ikona svatého Rostislava od Jana Kellera. Chrám byl zaplněný a bohoslužba s kanonizační liturgií trvala téměř čtyři hodiny. Ekumenický patriarcha Bartoloměj kanonizaci potvrdil oficiálním listem a za den svátku svatého Rostislava natrvalo stanovil 28. říjen. [5]
Svatému Rostislavovi jsou dnes zasvěceny pravoslavné chrámy, například v Bratislavě a ve Snině. Jeho památka připomíná, že víra, kterou naše země přijala od svatých Cyrila a Metoděje, nepřišla náhodou. Stál za ní panovník, který chtěl, aby jeho lid poznal Boha ve svém jazyce, a který za svou zemi nakonec zaplatil vlastním životem.
Prameny a literatura
[1] SITA. Pravoslávni ako jediní uznávajú knieža Rastislava za svätého. sita.sk.
[2] Svatý kníže Rostislav. orthodoxia.cz.
[3] Život Metodějův, kap. 5. In: Magnae Moraviae Fontes Historici, sv. II. Brno, 1967.
[4] Pravoslávna cirkevná obec Bratislava. Životopis sv. Rastislava. pravoslavni.sk.
[5] Encyklopedie dějin města Brna. 30. 10. 1994 – Pravoslavné svatořečení velkomoravského knížete Rostislava. Podle: „K pravoslavnému svatořečení sv. Rostislava v Brně. Moravský král a světec.“ In: Moravský historický sborník, Ročenka Moravského národního kongresu 1993–1994.
