Chrámy Kolomackého
Jedinečný projekt sedmi nových pravoslavných zděných chrámů ve střední Evropě, který změnil tvář pravoslaví v Československu.
V minulém díle jsem se věnoval životu "architekta československého pravoslaví", Andreji Kolomackému. Dnes se podíváme na 7 sakrální staveb, které archimandrita postavil na našem území.
Historický kontext: Pravoslaví bez domova
V roce 1933 měla pravoslavná eparchie v českých zemích pouhé dva chrámy. Situace se změnila, když biskup Gorazd pověřil Andreje Kolomackého (tehdy ještě světského kněze Vsevoloda) vytvořením sítě nových svatostánků. Cíl byl jasný: posílit pravoslaví a zajistit důstojná místa pro bohoslužby.
Tehdy vznikl projekt sedmi zděných chrámů, které spojovaly byzantské tradice s místními stavebními možnostmi. Pojďme se podívat na ty co jsme ještě nestihli rozebrat.
Pravoslavný chrám sv. Ludmily v Řimicích u Olomouce
Tento skromný, ale historicky významný chrám byl postaven v letech 1933-1934. Po svém příchodu v roce 1933 do Řimic musel nejdřív Andrej Kolomacký zlomit počáteční strach místních věřících, kteří měli obavy z velkého zadlužení církevní obce. Přesto se pustil do stavby chrámu sv. Ludmily, který byl vysvěcen v roce 1934. Chrám představuje zajímavou syntézu byzantských tradic a místní stavební kultury. Jednoduchá hranolová stavba je završena charakteristickou cibulovitou bání, zatímco na průčelí upoutá pozornost freska sv. Cyrila a Metoděje z roku 1972, vytvořená podle kresby Mikoláše Alše.
Dnes je chrám přístupný věřícím během pravidelných bohoslužeb, které se zde konají v církevní slovanštině. Pro návštěvníky představuje nejen místo duchovního rozjímání, ale také připomínku významné kapitoly české pravoslavné tradice.
Pravoslavný chrám sv. Cyrila a Metoděje v Chudobíně
Tento pozoruhodný chrám vznikl z iniciativy faráře Josefa Žídka, který přestoupil z církve husitské k pravoslaví a potřeboval nový svatostán poté, co původní kostel připadl husitům.
Stavba je zapsána na seznamu kulturních památek ČR a nese zajímavý symbolický význam – slouží také jako památník jugoslávského krále Alexandra I.
Historicky chrám zažil pohnuté osudy. Během heydrichiády v roce 1942 byl uzavřen a později, v rámci reorganizace pravoslavné církve, ztratil samostatnost – od roku 2019 funguje jako filiálka církevní obce v Řimicích.
Pravoslavný chrám svatého Václava ve Střemeníčku
Tento menší chrám se nachází v části obce Luká na Olomoucku. Byl postaven v letech 1936-1937 jako filiální chrám Pravoslavné církevní obce v Řimicích.
Chrám vznikl z potřeby místních věřících, pro které byla pravidelná cesta do Řimic na bohoslužby příliš náročná. Při jeho stavbě byl využit materiál zbylý z výstavby chrámu sv. Cyrila a Metoděje v nedalekém Chudobíně. Slavnostní vysvěcení proběhlo 17. května 1937 pod vedením biskupa Gorazda. Interiér zdobí ikonostas a malby, jejichž autorem byl sám Kolomacký.
Chrám zažil pohnuté osudy během druhé světové války, kdy zdejší kněz Josef Mlčoch zahynul v nacistickém vězení. Po válce duchovní správa postupně přecházela mezi různými místy - nejprve z Vilémova, později z Chudobína, až se nakonec vrátila do Řimic.
Dnes již ve Střemeníčku neprobíhají pravidelné bohoslužby, ale každoročně 28. září, na svátek svatého Václava, se zde koná pamětní liturgie, která udržuje duchovní tradici tohoto místa. Ačkoli chrám není památkově chráněn, představuje cenný doklad meziválečné pravoslavné architektury na Moravě a svědectví o životě místní pravoslavné komunity.
Pravoslavný chrám svatého Václava a svaté Ludmily v Třebíči
V samém srdci Moravy, na Gorazdově náměstí v třebíčské čtvrti Horka-Domky, stojí chrám zasvěcený českým národním světcům. Tato architektonická perla, dokončená v roce 1940, nese nezaměnitelný rukopis svého tvůrce – archimandrity Vsevoloda Kolomackého, který zde působil zároveň jako první duchovní správce.
Zlatem pokrytá báň chrámu září do daleka, uvnitř návštěvníky ohromí ikonostas a nástěnné malby, které Kolomacký vytvořil vlastníma rukama. Při vstupu nelze přehlédnout pamětní desku věnovanou vladykovi Gorazdovi, mučedníkovi české pravoslavné církve.
Zajímavostí je, že tento relativně mladý chrám (nejmladší v Třebíči) se stal v roce 2014 místem výrazného společenského gesta – jako reakce na události na Ukrajině zde bylo instalováno 140 symbolických křížů na památku obětí tamních protestů. Tato akce doprovázená přednáškou o "Ukrajinském míru" ukazuje, jak chrám živě reaguje na současné dění.
Dnes pod vedením prot. Mgr. Jakuba Rojka slouží chrám nejen jako místo modlitby, ale také jako živé centrum duchovního a kulturního života. I když byl postaven v turbulentních válečných časech, jeho poselství míru a víry zůstává aktuální. Zapsání na seznam kulturních památek v roce 2015 jen potvrzuje jeho výjimečnou hodnotu pro české kulturní dědictví.
Kaple Svaté Trojice v Čelechovicích na Hané
Tato kaple představuje poslední sakrální stavbu, která byla dokončena před nacistickou perzekucí pravoslavné církve po atentátu na Reinharda Heydricha.
Kaple vznikla v letech 1941–1942 z iniciativy malého místního společenství čítajícího asi deset pravoslavných rodin. Projekt v tzv. staroruském stylu vypracoval archimandrita Andrej Kolomacký, který stavbu realizoval svépomocí za pomoci svého syna a místních věřících. Základní kámen byl posvěcen 22. června 1941, ale kvůli válečným událostem se slavnostní vysvěcení kaple uskutečnilo až 22. června 1947 biskupem Jelevferijem (Voroncovem).
Architektonicky představuje kaple zjednodušenou variantu Kolomackého projektu chrámu sv. Václava ve Střemeníčku. Skládá se z čtvercové lodi s malou věžičkou a nevelkého polygonálního kněžiště. Chybí zde boční apsidy a předsíň, což podtrhuje její intimní charakter.
Po válce kaple zažila období úpadku – v 60. letech byla zabavena místním národním výborem a pravoslavné bohoslužby zde ustaly. Až po roce 1989 byla navrácena církvi. Přestože v roce 2006 zde byla obnovena samostatná církevní obec, kvůli malému počtu věřících byla v roce 2019 opět přičleněna k olomoucké farnosti. Dnes se v kapli konají bohoslužby jen několikrát ročně, vždy po předchozím ohlášení.
Zajímavost: Kaple je jedním z mála Kolomackého děl, kde se výrazně projevuje inspirace staroruským stylem, což ji odlišuje od jeho jiných staveb na Moravě.
Dříve SPN psalo o životě archimandrity Andreje Kolomackého.
