Karpatská dřevěná cesta: nejvyšší hustota dřevěných chrámů východního ritu
Slovensko-polské pohraničí ukrývá unikátní soubor sakrální architektury, který svou koncentrací a technickým provedením představuje celosvětový unikát.
Oblast severovýchodního Slovenska je v odborných kruzích i v rámci světového dědictví UNESCO ceněna pro mimořádnou hustotu dřevěných chrámů východního ritu. Na relativně malém území se jich dodnes zachovalo kolem šedesáti, římskokatolické kostely, evangelické artikulární chrámy, řeckokatolické chrámy a 4 pravoslavné cerkve. Historické záznamy přitom naznačují, že v minulosti jich v regionu stávalo až 300.
Velká většina z těchto chrámů je tedy východního ritu a používá se pro ně označení cerkev.
Architektonický a liturgický odkaz
Tyto stavby, vznikající převážně v 17. a 18. století, jsou specifické svou třídílnou dispozicí (předsíň, loď, svatyně) a konstrukcí bez použití kovových hřebíků. Dominantou každého interiéru je ikonostas, stěna osazená ikonami podle přesného liturgického kánonu.
Evengelický kostel v Hronseku, jeden ze seznamu Unesco.
Mezi nejvýznamnější zástupce zapsané v seznamu UNESCO patří:
- Bodružal (Chrám sv. Mikuláše, 1658): Jeden z nejstarších a nejzachovalejších objektů, jehož ikonostas je výjimečný oboustrannou malbou.
- Ladomirová (Chrám sv. Michala archanděla, 1742): Reprezentativní příklad byzantského vlivu, který musel být v historii několikrát náročně restaurován po válečných i živelných škodách.
- Topola (Chrám sv. archanděla Michala, cca 1700): Místo spojené s významným rusínským buditelem Alexandrem Duchnovičem, které uchovává repliku Ostrožnických pergamenových zlomků z 11. až 12. století.
Pravoslavné klenoty na cestě
Ačkoliv všech osm dřevěných cerkví aktuálně zapsaných na seznamu UNESCO náleží řeckokatolické a římskokatolické církvi, širší trasa Karpatské dřevěné cesty zahrnuje i cenné pravoslavné cerkve, které jsou stále živými centry víry.
Příkladem je obec Krajné Čierno, kde se nacházejí hned dva dřevěné chrámy – starší řeckokatolický a mladší pravoslavný chrám sv. Bazila Velikého, vybudovaný v první třetině 20. století. Dalším významným místem je pravoslavná cerkev ve Svidníku, která byla do místního skanzenu přenesena z obce Nová Polianka.
Drevený chrám, Ruský Potok. Zdroj: legendarium.info
Nepřehlédnutelnou zastávkou je pak Ruský Potok, kde stojí dřevěný chrám sv. archanděla Michala z roku 1740. Původně řeckokatolický objekt je od roku 2000 v užívání pravoslavné církve. Má klasickou roubenou konstrukci, kterou doplňuje věž a předsíň se sloupovou konstrukcí. Střecha je zakončena šetrně tvarovanou cibulí s trojramenným křížem. V interiéru chrámu v Ruském Potoku se nachází vzácný čtyřřadý ikonostas z 18. století, který je národní kulturní památkou.
SPN dříve psal o pravoslavné sakrální architektuře v Česku.