Životy svatých: Jan Křtitel – Anděl v těle a hlas volajícího na poušti
Dnes slaví pravoslavná církev Sbor sv. Jana Křtitele. Svátek navazuje na Bohozjevení, neboť právě Jan byl tím, kdo v Jordánu pokřtil Spasitele světa.
Dnes, 20. ledna (7. ledna), si pravoslavný svět připomíná „Sbor svatého slavného proroka, Předchůdce a Křtitele Páně Jana“. Tento svátek bezprostředně navazuje na včerejší oslavy Zjevení Páně, neboť právě Jan byl hlavním aktérem a svědkem Kristova křtu v řece Jordánu.
Jan Předchůdce zaujímá v křesťanském nebi zcela výjimečné místo. Po přesvaté Bohorodici je nejuctívanější postavou pravoslaví. Písmo jej nazývá „andělem“, nikoliv pro jeho podstatu, ale pro neuvěřitelnou morální čistotu a způsob života, který připomínal spíše nebeské mocnosti než smrtelného člověka.
Zázračné zrození a život v ústraní
Jan se narodil postarším rodičům, knězi Zachariášovi a Alžbětě. Jeho příchod zvěstoval archanděl Gabriel. Jako mladý odešel do judské pouště, kde se v extrémní askezi připravoval na své poslání. Oděn jen v velbloudí kůži, živil se divokým medem a kobylkami.
Když ve věku třiceti let vystoupil jako kazatel u řeky Jordán, nezískal si lidi líbivými slovy, ale nekompromisní pravdou a výzvou k pokání. Stal se mostem mezi Starým a Novým zákonem – posledním prorokem, který již na Spasitele nečekal v dálce, ale mohl na něj ukázat prstem: „Hle, Beránek Boží, který snímá hříchy světa.“
Tajemství prorokovy ruky
K dnešnímu svátku se váže fascinující tradice spojená s pravicí svatého Jana – rukou, která se dotkla Kristovy hlavy při křtu. Evangelista Lukáš si přál přenést Janovo tělo do Antiochie, ale podařilo se mu získat právě jen tuto pravou ruku.
Ta byla po staletí uctívána jako zázračná relikvie. Traduje se, že v den Janovy památky ji archijerej vynášel před věřící. Pokud byla ruka roztažená, věštilo to rok hojnosti a bohaté úrody. Avšak pokud byla skrčená, lidé se připravovali na těžké časy a neúrodu.
Tragická smrt za pravdu
Jan Křtitel se nebál mocných. Veřejně odsoudil krále Heroda Antipu za jeho nelegální sňatek s bratrovou ženou Herodiadou. Za svou odvahu zaplatil životem. Na popud nenávistné Herodiady a její dcery Salomé byl Jan ve vězení sťat. Jeho hlava, sťatá na příkaz krále, byla později uctívána v Konstantinopoli, než ji roku 1203 uloupili křižáci.
Proč jej oslavujeme právě dnes?
Den po Zjevení Páně je tedy zasvěcen tomu, kdo svou službou toto zjevení umožnil. Jan není jen historickou postavou, ale pro pravoslavné věřící zůstává věčným vzorem pokání. Je patronem mnoha profesí – od krejčích a kožešníků až po hudebníky a architekty.
SPN minule napsal článek o životě svatého Basila Velikého.
