Pravoslavná církev si připomněla sv. Simeona Bohonosce a Annu
Památka starce Simeona a prorokyně Anny, slavená den po svátku Uvedení Páně do chrámu, připomíná setkání člověka s vtěleným Kristem.
Pravoslavná církev si včera, 3. února (podle gregoriánského kalendáře), připomněla svatého Simeona Bohonosce a prorokyni Annu, jejichž památka bezprostředně navazuje na svátek Uvedení Pána do chrámu. Právě tito dva spravedliví podle evangelního svědectví rozpoznali v malém Ježíši zaslíbeného Mesiáše. Informoval o tom zpravodajský server bntnews.bg.
Podle církevní tradice byl svatý Simeon jedním ze sedmdesáti učenců, kteří na žádost egyptského vládce Ptolemaia II. Filadelfa přeložili Starý zákon z hebrejštiny do řečtiny. Když při překladu proroka Izajáše zapochyboval o slovech o panně, která porodí syna, bylo mu zjeveno, že nezemře dříve, než spatří Krista Pána. Toto zaslíbení se naplnilo právě v jeruzalémském chrámu, kde Simeon pronesl chvalozpěv „Nyní propouštíš, Pane, služebníka svého v pokoji“.
Spolu se Simeonem je v tento den připomínána také prorokyně Anna, dcera Fanuelova, která sloužila Bohu posty a modlitbami a vydala svědectví o Kristu všem, kdo očekávali vykoupení Izraele.
V některých pravoslavných zemích se k tomuto dni vážou také lidové zvyky a označení. Například v bulharské tradici je 3. únor znám jako zimní Simeonův den a patří k takzvaným „vlčím dnům“. Tyto lidové představy však stojí vedle církevního významu svátku, který zdůrazňuje především vytrvalé očekávání, pokoru a radost ze setkání s Kristem.
Památka svatého Simeona Bohonosce a prorokyně Anny tak připomíná, že duchovní zrak a pravá moudrost vyrůstají z věrnosti Bohu a trpělivého naslouchání Jeho zaslíbením.
Redakce SPN dříve informovala o životě svatých, konkrétně o svatém Maximu Vyznavači, neústupném obránci učení o „včlověčení“.
