Česko 2025: Nejméně narozených dětí v historii měření
Počet narozených dětí v České republice klesl na historické minimum od roku 1785. Přestože populace díky migraci mírně vzrostla, demografická data vykazují varovné trendy.
V České republice se v loňském roce narodilo přibližně 77 600 dětí, což představuje nejnižší počet od začátku statistického zjišťování v roce 1785. Porodnost v zemi klesá již čtvrtým rokem v řadě. I přes tento propad se celkový počet obyvatel zvýšil o zhruba 6 300 na celkových 10,916 milionu lidí, a to výhradně díky zahraniční migraci. Informuje o tom ČTK s odkazem údaje Českého statistického úřadu (ČSÚ).
Statistiky za uplynulý rok ukazují hluboký nepoměr mezi počtem narozených a zemřelých. V Česku zemřelo o 35 700 lidí více, než se narodilo, což je největší přirozený úbytek obyvatelstva od konce první světové války v roce 1919. Celkovou bilanci zachránilo stěhování ze zahraničí, díky kterému přibylo přibližně 42 000 osob.
Kromě nízké porodnosti zaznamenal ČSÚ také výrazný pokles počtu sňatků. Do manželství loni vstoupilo pouze 42 500 párů, což je o 1 900 méně než v předchozím roce. „Bylo tak překonáno dosavadní minimum 43 500 z roku 2013,“ uvedla Michaela Němečková z oddělení demografické statistiky ČSÚ. Zároveň mírně vzrostl počet rozvodů a úmrtí, což dále podtrhuje nepříznivý demografický vývoj země.
Proč?
Aktuální data ze studie demografek Evy Waldaufové a Anny Šťastné s názvem „Mezi ideálem a realitou: Současný pokles porodnosti očima české populace“ jako důvody nízké porodnosti uvádí:
Ekonomická trojice bariér
- Nedostupné bydlení: Celkem 89 % dotázaných vnímá drahou a špatnou dostupnost bydlení jako klíčovou překážku. Pro generaci Z (18–26 let) je to dokonce absolutně nejdůležitější faktor.
- Ekonomická nejistota a inflace: Finanční náklady na výchovu dítěte a celková nejistota spojená s krizemi posledních let (pandemie, válka na Ukrajině, energetická krize) odrazují 88 % lidí.
- Nedostatečná podpora státu: 77 % respondentů kritizuje systémovou pomoc rodinám a nedostatek flexibilních pracovních úvazků, které by umožnily skloubit kariéru s péčí o dítě.
Subjektivní nejistoty mladších generací
Studie Waldaufové a Šťastné upozorňuje, že zatímco ideální věk pro vstup do rodičovství lidé stále vnímají kolem 26 let u žen a 29 let u mužů, realita je kvůli odkládání zcela jiná.
Mladší generace (Z a mileniálové) navíc častěji zmiňují individuální bariéry:
- Absence vhodného partnera: Pro 83 % mladých z generace Z je těžké najít stabilitu ve vztahu.
- Strach ze ztráty svobody: Časová náročnost péče o děti a touha po seberealizaci v jiných oblastech života jsou faktory, které u bezdětných hrají stále významnější roli.
Autorky studie uzavírají, že rozhodnutí nemít dítě dnes v Česku není dáno ztrátou hodnoty rodiny, ale spíše vnímanou nejistotou a pocitem, že vnější podmínky, formované státem a trhem, nejsou pro založení rodiny příznivé.
SPN se pokusil zjistit: Proč je česká společnost tak sekulární?
