Ministerstvo kultury chystá změny, stát by mohl zasahovat do vedení církví
Navrhované změny mohou umožnit odvolání „rizikových“ osob z čela církví.
Připravovaná novela zákona o církvích, kterou avizovalo Ministerstvo kultury vedené Oto Klempířem, vyvolává otázky ohledně možného zásahu státu do vnitřního života církví, informuje server Novinky.
Podle dostupných informací by změna legislativy měla posílit pravomoci státu v případech, kdy by církev nebo náboženská společnost ohrožovala bezpečnost. Jedním z diskutovaných opatření je i možnost odvolat z vedení církve osobu, kterou stát označí za bezpečnostní riziko. Podle návrhu by se toto opatření týkalo především cizinců stojících v čele církví či náboženských společností. Tato pravomoc však vyvolává obavy, že by mohla vést k situaci, kdy stát nepřímo ovlivňuje, kdo může stát v čele církve, a tím zasahuje do její autonomie, která je chráněna principem oddělení církve od státu.
Hrozí také, že by zákon mohl být v praxi vykládán velmi široce. Pokud by stát označil určitou osobu za „rizikovou“, mohlo by to vytvářet tlak na církevní struktury, aby takového kandidáta do vedení vůbec nezvažovaly – bez ohledu na vlastní rozhodování.
Takový přístup by mohl vytvořit precedent, kdy by státní orgány fakticky určovaly hranice přijatelnosti kandidátů na vedoucí pozice v církvích. V krajním případě by označení určité osoby státem – například z bezpečnostních nebo politických důvodů – automaticky ovlivnilo její možnost působit v církevních funkcích.
Mohl by se tím i otevřít prostor pro selektivní uplatňování zákona. Pokud nebudou jasně stanovena kritéria, podle nichž je osoba považována za bezpečnostní riziko, může docházet k nejednotnému nebo účelovému výkladu.
Dalším rizikem je tlak na výběr statutárních orgánů církví. I bez přímého zásahu by samotná existence takového nástroje mohla vést k tomu, že církve budou při volbě svých představitelů zohledňovat očekávání státních orgánů, aby se vyhnuly možným komplikacím.
V krajním případě by to mohlo vést i k bizarním situacím, kdy by si církev fakticky zvolila do svého čela jednu osobu, kterou by však stát označoval za bezpečnostní riziko, a jako oficiální statutární orgán by byla vedena jiná osoba, odpovídající požadavkům státu.
Média zároveň poukazují na to, že novela by mohla být zacílená především na podvorje Ruské pravoslavné církve v České republice. V čele její struktury, sídlící v Karlových Varech, totiž stále formálně stojí duchovní Nikolaj Liščenjuk, který byl již v roce 2024 českými úřady označen za nežádoucí osobu a vyhoštěn ze země.
Ministerstvo kultury zatím konkrétní podobu novely nepředstavilo a uvádí, že návrh je ve fázi příprav a bude předmětem další diskuse. Podle plánů by měl být zákon předložen vládě v příštím roce a účinnosti by mohl nabýt od roku 2028.
Dříve SPN napsal článek na téma, zda je pravoslavná církev opravdu bezpečnostním rizikem pro Českou republiku?
