SVR: "Euroantichristi" se snaží vytlačit ruskou církev z Arménie
Ruská rozvědka tvrdí, že Brusel podmiňuje eurointegraci Jerevanu přerušením duchovních vazeb s Moskvou. Podle arménských organizací však Moskva zneužívá církev k předvolebnímu tlaku.
Tiskové byro Služby vnější rozvědky Ruské federace (SVR) obvinilo vedení Evropské unie z agresivní snahy vytlačit Ruskou pravoslavnou církev (RPC) z Arménie. Podle ruské rozvědky je úplné přerušení staletých náboženských a duchovních vazeb s Moskvou stavěno jako povinná podmínka pro evropskou integraci země. Informuje o tom řecký portál Orthodoxia News Agency s odkazem na oficiální zprávu SVR.
Obvinění z infiltrace a fabrikace kompromatů
Podle zjištění SVR podniká Partnerská mise EU v Arménii, založená v dubnu letošního roku, kroky k oslabení ruského pravoslaví v regionu. Tyto snahy mají směřovat k zbavení jerevansko-arménské eparchie RPC práv na užívání církevních nemovitostí a k blokování jejího dialogu s místními náboženskými strukturami, zejména s Arménskou apoštolskou církví.
Rozvědka rovněž poukázala na údajný útok proti jereji RPC Timofeji Ghazaryanovi, duchovnímu chrámu Archanděla Michaela při 102. vojenské základně Ozbrojených sil RF v Gyumri. Bruselem podporované nevládní organizace „Svaz informovaných občanů“ a „Vanadzorská kancelář Helsinského občanského shromáždění“ ho obvinily ze zasahování do arménských parlamentních voleb plánovaných na 7. června 2026. Ruská strana tvrdí, že evropští partneři v současnosti fabrikují kompromitující materiály i na další představitele eparchie s cílem podnítit arménské úřady k rozsáhlému pronásledování.
Tiskové byro SVR ve svém prohlášení uvedlo:
„Chtěl bych v této souvislosti euroúředníkům připomenout, že historie vztahů mezi Arménií a Ruskem je nesrovnatelně starší než historie Evropské unie. Duchovně-náboženské vazby našich bratrských národů jsou hlubší a pevnější než jakékoli politicko-technologické projekty. Přežily mnohé a tím spíše přežijí útoky unijních představitelů, kteří zapomněli na své přízubenství a již dávno zavrhli svou kulturně-historickou identitu.“
SVR již dříve použila rétoriku "antichrista" proti Ekumenickému patriarchovi Bartolomějovi. Tehdy ho ruská rozvědka obvinila z pokusu ovlivnit volbu patriarchy v Gruzie po úmrtí patriarchy Eliáše II. Nebo dříve také Bartoloměje označila za „antikrista v klerice“ a „vtěleného ďábla posedlého myšlenkou vytlačit ruské pravoslaví z území pobaltských států“.
Zjištění Svazu informovaných občanů
Zjištění arménských nevládních organizací však ukazují situaci v diametrálně odlišném světle. Podle zprávy „Svazu informovaných občanů“ a „Vanadzorské kanceláře Helsinského občanského shromáždění“ se kněz Timofej Ghazaryan, který oficiálně působí jako pomocník velitele základny pro práci s věřícími, v pravoslavných chrámech v areálu základny a na „Pahorku cti“ prakticky denně věnuje otevřené propagandě namířené proti arménské státnosti. Zpráva ho označuje za součást širší institucionální sítě ruské „měkké síly“, navázané na vládní finance z Moskvy.
Organizace navíc na základě svědectví arménských občanů pracujících na 102. ruské vojenské základně odhalily systémové volební vydírání. Zaměstnanci, kteří si přáli zůstat v anonymitě z obav před perzekucí ze strany ruského velení, uvedli, že jsou pod hrozbou okamžitého vyhazovu nuceni volit konkrétní politickou stranu. Ruské velení navíc podle nich požaduje, aby tento nátlak zaměstnanci přenášeli i na své rodinné příslušníky a příbuzné. Podle arménských analytiků tím velení základny přímo porušuje volební zákon i trestní zákoník Arménské republiky, což by mělo být předmětem vyšetřování kompetentních orgánů.
Volební kontext a ekonomický tlak Moskvy
Celý spor se odehrává na pozadí zhoršení vztahů mezi Moskvou a Jerevanem před parlamentními volbami vypsanými na 7. června 2026. Rusko dlouhodobě obviňuje arménského premiéra Nikola Pašinjana z prozápadního kurzu a snahy o sblížení s Evropskou unií.
Podle oficiálních podkladů a analýzy Evropského parlamentu (EU Briefing) zahájil Pašinjan po demokratické Sametové revoluci v roce 2018 modernizaci země a od roku 2022 zrychlil postupné odpoutávání Arménie od Ruska, což vyvrcholilo historicky prvním summitem EU–Arménie v Jerevanu 5. května 2026. Domácí i mezinárodní pozorovatelé, včetně nadcházející mise OBSE/ODIHR, však varují, že Rusko v Arménii provádí stále "agresivnější dezinformační a manipulační kampaně podle moldavského scénáře" a otevřeně hrozí Jerevanu tvrdými následky.
V reakci na tyto arménské kroky začala Moskva uplatňovat tvrdé ekonomické páky, když nedávno zavedla drastická omezení na dovoz klíčových arménských produktů do Ruska – včetně květin, minerální vody Jermuk, zeleniny, ovoce a ryb. Tlak vyvrcholil koncem května, kdy lídři Ruska, Běloruska, Kazachstánu a Kyrgyzstánu vydali společné prohlášení, v němž po Arménii požadovali vypsání referenda o tom, zda země zůstane v Eurasijské ekonomické unii (EAEU), nebo bude pokračovat v integraci s EU. Premiér Pašinjan konání takového referenda odmítl.
Pašinjanova strana Civilní smlouva zůstává sice favoritem průzkumů, avšak s klesající podporou kolem 30 %, což by jí znemožnilo vládnout samostatně a prosadit ústavní změny nutné pro mírovou dohodu s Ázerbájdžánem.
Vnitřní střet arménské církve s vládou a obvinění z represí
Spor přichází i v době hluboké vnitřní krize mezi arménským státem a tamní církví, jak dokumentuje zpráva o zatýkání duchovních. Katolikos všech Arménů Karekin II. potvrdil, že vztahy s vládou premiéra Nikola Pašinjana přerostly od konce května 2025 v otevřenou konfrontaci. Vztahy se vyhrotily zejména po územních ústupcích Ázerbájdžánu v letech 2023–2024, které církev ostře kritizovala a podpořila opoziční protesty.
Arménská vláda reagovala tvrdými zásahy proti opozici, přičemž podle zveřejněné zprávy byla zatčena až třetina až polovina všech biskupů Arménské apoštolské církve. Mezi nimi byl v září loňského roku odsouzen ke dvěma letům vězení arcibiskup Mikael Ajapahyan za údajné podněcování k nedemokratickému svržení vlády. Prokuratura se opírala o jeho prohlášení pro News.am, kde uvedl: „Vyzval jsem k převratu, abych zachránil zemi před tímto šílencem.“
Zastánci církve obviňují Pašinjana z politického pronásledování, porušování svobody vyznání a slova a přirovnávají jeho kroky k diktatuře sovětské éry. Britský konzervativní poslanec sir Edward Leigh na zasedání Parlamentního shromáždění Rady Evropy přímo obvinil arménskou vládu z porušování demokratických práv a snahy vytvořit církev, která má zakázáno nesouhlasit se státem.
Arménský ministr zahraničí Ararat Mirzoyan obvinění z perzekuce na půdě Rady Evropy odmítl a označil je za nepřesné fámy. Uvedl však, že někteří arménští občané, včetně bohužel několika duchovních, veřejně vyzývali k násilnému svržení demokraticky zvolené vlády a k atentátům na státní představitele, včetně jeho osoby. Sám premiér Pašinjan tvrdí, že se jeho vláda snaží zachránit církev před „antikřesťanskými“ a „protistátními“ aktivisty a plánuje nad ní posílit státní kontrolu s cílem vytvořit „skutečnou, čistou a na stát orientovanou církev“.
Závěr
Situace v Arménii tak těsně před parlamentními volbami zůstává napjatá a ukazuje, jak hluboko jsou náboženské instituce a duchovní vazby vpleteny do geopolitického zápasu o další směřování země. Zatímco Moskva vnímá kroky Jerevanu jako ohrožení svých historických pozic a tradičního vlivu, arménská strana a nevládní sektor poukazují na nutnost chránit suverenitu státu před vnějšími politickými tlaky a možným hybridním působením.
SPN dříve informoval: Ázerbájdžán srovnal se zemí arménskou katedrálu v Náhorním Karabachu. Satelitní fotografie i zprávy Arménské apoštolské církve potvrzují demolici katedrály Matky Boží v hlavním městě Náhorního Karabachu. Zmizel i další chrám a historické památníky.
