Estonský soud: Estonská pravoslavná církev musí přerušit vazby s Moskvou
Estonská křesťanská pravoslavná církev má šest měsíců na přerušení vztahu k Moskevskému patriarchátu – jinak hrozí soudní rozpuštění.
Nejvyšší soud Estonska potvrdil ústavnost novel zákona o církvích a farnostech, které zavazují náboženská sdružení působící v zemi přerušit správní a jiné podřízené vazby na zahraniční náboženské instituce ospravedlňující nebo podporující válku.
Soudci rozhodli, že nové normy nepředstavují svévolné ukončení činnosti náboženských sdružení a neporušují svobodu vyznání informuje o tom portál news.err.ee. Zákon bezprostředně po vyhlášení verdiktu podepsal prezident Alar Karis, který ho přitom dvakrát předtím odmítl podepsat a požadoval odstranění nepřiměřených omezení práv občanů. Poslanci však jeho návrhy ignorovali a text opětovně schválili v původní podobě.
Zákon byl iniciován s cílem vyvinout tlak na Estonskou křesťanskou pravoslavnou církev. Estonský ministr vnitra Igor Taro po vyhlášení verdiktu prohlásil, že zákon neznamená zákaz pravoslaví v Estonsku ani zavírání chrámů.
„Účelem novel je ochrana svobody vyznání v Estonsku. To znamená, že náboženská sdružení působící v Estonsku nesmějí mít správní ani jiné podřízené vazby na náboženské instituce sídlící v zahraničí, které ospravedlňují nebo podporují válku, agresi nebo terorismus," uvedl ministr.
Odpovědnost za tuto situaci podle něj leží výhradně na ruském vedení, které využívá Moskevský patriarchát jako spojence při ospravedlňování války na Ukrajině.
Estonská křesťanská pravoslavná církev má nyní šestiměsíční přechodné období, během něhož musí uvést své stanovy do souladu se zákonem a přerušit vztah k Moskevskému patriarchátu. Ministerstvo vnitra Estonska avizovalo, že bude s dotčenými náboženskými sdruženími aktivně komunikovat a v případě potřeby nabídne pomoc při aktualizaci stanov. Pokud však církev vazby nepřeruší, může být jako krajní řešení navrženo její nucené rozpuštění – o němž by rozhodoval výhradně soud.
Vikář tallinnské eparchie biskup Daniel k situaci poznamenal, že tak závažná rozhodnutí nemohou být v církvi přijata rychle. „Mnoho církevních procesů, i když jsou zahájeny a prováděny s cílem dosáhnout nějakého nového statutu, nelze rychle vyřešit," řekl.
Rozhodnutí Nejvyššího soudu nebylo jednomyslné – šest ze sedmnácti soudců vyjádřilo zvláštní stanovisko a uvedlo, že zákon neodpovídá zásadě právní jasnosti. Předseda Strany centrum Mihhail Kõlvart upozornil, že zákon vytváří prostor pro interpretaci a lze očekávat další soudní řízení v konkrétních případech. Předseda Nejvyššího soudu Villu Kõve zdůraznil, že svoboda vyznání i svoboda sdružování jsou zaručeny ústavou a žádnou organizaci nelze uzavřít jinak než soudním rozhodnutím na základě porušení zákona.
„Ani parlament nemůže jednoduše rozhodnout o zavření církve – vždy musí existovat soudní rozhodnutí," řekl Kõve a připomněl, že po celou dobu od obnovení estonské nezávislosti nebyla žádná organizace z bezpečnostních důvodů nuceně rozpuštěna.
Dříve SPN informoval o tom, že experti OSN kritizují Estonsko kvůli zásahům do náboženského života.
