Životy svatých: Kdo byl svatý Ivan Český?
Spouštíme novou rubriku „Životy svatých“, ve které si každý týden připomeneme jednoho světce. Dnes začínáme úplně od samotných kořenů českého křesťanství, u poustevníka sv. Ivana Českého.
Postava svatého Ivana patří k nejstarším dochovaným příběhům českého křesťanství. Jeho život stojí na hraně mezi legendami a prvními reálnými historickými událostmi. Ať už šlo o skutečného kralevice z Chorvatska či Obodritského knížectví, nebo asketu, který přišel do Čech z prostředí mnišských komunit, jedno je jisté: jeho příběh je pevně spojen s dobou knížete Bořivoje a začátky křesťanství v Čechách.
Kdo byl svatý Ivan?
Podle staroslověnských legend byl synem křesťanského vladaře Gostomysla. Po smrti svého otce se měl dostat do vyhnanství či zajetí a podle jedné verze žil nějakou dobu v klášteře Corvey. Ve všech pramenech se však objevuje stejný motiv: touha po samotě a modlitbě, která ho přivedla pryč z veřejného života.
Ivan nakonec opustil své prostředí a vydal se na západ do zemí, kde tehdy začínalo pronikat křesťanství. Přes různé kraje došel až do hlubokých lesů nad Berounkou - do místa, které dnes známe jako Svatý Jan pod Skalou.
Poustevník u Loděnického potoka
Sv. Ivan si zde našel jeskyni, kde podle legendy strávil 42 let života. Živil se skromně, především mlékem ochočené laně, která se v příbězích objevuje jako jeho jediný zdroj obživy. Ve staroslověnském textu výslovně říká: „Milost Boží dala mi toto zvíře, z něhož jsem mléka užíval."
Celé toto období žil zcela skrytě a podle světcových slov ho za čtrnáct let neviděl žádný člověk.
Boj s démony v jeskyni
Nejznámější část Ivanova života spojená s duchovním zápasem vypráví, že v první fázi svého pobytu v jeskyni zažíval silná pokušení a útoky zlých sil. Podle legendy na něj „tlačili zlí duchové“, kteří v jeskyni „měli svůj příbytek“.
Ivan měl po dvou letech utrpení dokonce v úmyslu jeskyni opustit. Na cestě ho však podle staré slovanské tradice zastavil sv. Jan Křtitel, který se mu zjevil a řekl mu, aby se nevzdával a vrátil se zpět. Podle legendy mu dal dřevěný kříž, kterým měl démony odehnat.
Když se Ivan vrátil, démoni prý začali naříkat a bránit mu vstoupit. Ivan však držel kříž před sebou a pokušení přestála. Pouze „jeden nejlítější“ prý odmítal ustoupit a otevřel na Ivana tlamu, „jako by jej chtěl pohltit“. Tehdy na něj Ivan podle tradice udeřil křížem – a démon zmizel, přičemž ve stropě jeskyně zůstala díra, která je ještě po staletí poutníkům ukazována.
Po této události měl Ivan říci, že od té chvíle již nikdy nezažil takový nepokoj. Příběh je v pravoslavné tradici chápán především jako obraz jeho vnitřního duchovního boje, nikoliv jen jako doslovná událost.
Setkání s knížetem Bořivojem
Legendární příběh spojuje Ivana s knížetem Bořivojem I., který byl prvním historickým českým panovníkem pokřtěným sv. Metodějem.
Bořivoj při lovu pronásledoval laň až k Ivanově jeskyni. Když zvíře skolil, objevilo se z ní mléko místo krve - motiv, který se v legendě objevuje jako znamení, že laň sloužila poustevníkovi k obživě. Tehdy před knížetem poprvé vystoupil sám Ivan, dlouhovlasý, zarostlý, bosý, oděný v prostém rouše.
Podle legendy Bořivoje oslovil jménem a představil se. Kníže i jeho družina byli jeho zjevem zpočátku vyděšeni, ale sv. Ivan se ukázal jako tichý a moudrý muž, který žil „ve jménu svaté Trojice“. Bořivoj jej pozval na svůj dvorec na Tetín, ale Ivan požádal nejprve o příchod kněze.
Návštěva na Tetíně
Sv. Ivan nakonec navštívil Bořivoje i jeho manželku Ludmilu. Prameny zdůrazňují, že nechtěl jíst ani pít, ale přišel pouze za účelem modlitby a přijetí Eucharistie. Po bohoslužbě se vrátil zpět do své jeskyně.
Ještě před svou smrtí sepsal krátké vyznání svého původu, kde výslovně uvádí, že je synem chorvatského vladaře.
Smrt a úcta
Sv. Ivan zemřel v samotě a podle své prosby byl pohřben přímo v jeskyni, kde žil.
Kníže Bořivoj pak nechal poblíž jeskyně vystavět kapli sv. Jana Křtitele a později zde vznikl klášter benediktinů.
Pozdější antropologické výzkumy kosterních ostatků z jeskyně potvrzují, že šlo o muže robustní postavy, který dlouhodobě žil ve vlhkém prostředí - což vzácně koresponduje s legendou.
Proč je sv. Ivan významný pro pravoslaví?
Pravoslavná církev ho ctí jako prvního poustevníka českých zemí. Na rozdíl od jiných legendárních postav je Ivan přímo propojen s dobou cyrilometodějské misie - tedy s obdobím, kdy slovanské země přijímaly víru ve vlastním jazyce.
Je to tedy světec, který stojí symbolicky přesně mezi dvěma světy: mezi starým pohanským Českem a novým křesťanským obdobím, spojeným s působením sv. Metoděje a prvního pokřtěného knížete
Jednoduše řečeno: Sv. Ivan je nejstarší známý český poustevník, muž, který se vzdal všeho, aby žil v samotě a modlitbě. Jeho příběh patří k úplným počátkům křesťanství u nás a pravoslavná církev si jeho památku zachovala jako památku člověka, který hledal Boha v tichu, ještě dříve než se o křesťanství naplno začalo mluvit v českých zemích.
SPN se nedávno v rubrice "Historie pravoslaví ve 2 minutách" věnoval nicejskému koncilu.
