Jak Rusko verbovalo kněze v Moldavsku. ČT chybně obvinila i vl. Michala
ZVLÁŠTNÍ REPORTÁŽ Reuters odhalila, že moldavští pravoslavní kněží byli zváni na plně hrazené poutě do Moskvy a po návratu měli na sociálních sítích šířit proruskou propagandu. Do příběhu se ale neoprávněně zapletl i pražský arcibiskup Michal, jehož jméno zmiňuje článek ČT24 – podle dostupných faktů neprávem.
Šetření agentury Reuters odhaluje, že stovky moldavských pravoslavných kněží byly v roce 2024 pozvány na plně hrazené poutě do Moskvy. Na první pohled šlo o běžné duchovní cesty k pravoslavným svatyním. Po návratu však duchovní obdrželi debetní karty s finanční odměnou a úkolem: vytvářet kanály na sociálních sítích a ovlivňovat věřící, pomocí propagačních příspěvků, směrem k odmítnutí evropské integrace a k přijetí proruských narativů.
S odkazem na Reuters na toto téma udělali reportáž i ČT24, kde naprosto zbytečně a chybně řekli, že „ruská odnož pravoslavné církve působí v Karlových Varech i Praze“ a že ji „vede Michal Dandár – bývalý agent StB a spolužák patriarchy Kirilla“. Jedná se o vladyku Michala, arcibiskupa pražského a českých zemí. Toto tvrzeni je chybné ,protože je vladyka Michal arcibiskupem autokefální (tedy nezávislé na ruském patriarchátu) pravoslavné církve v českých zemích a na Slovensku, nikoliv duchovním podvorjí ruské pravoslavné církve v ČR. O tomto rozdílu jsme psali v článku "Pravoslaví v ČR: Místní církev vs. Ruská. Nezaměňovat!"
Ruské podvorje v Karlových Varech vedl Nikolaj Lyščeňuk, který byl z Česka vyhoštěn. O podvorji v Praze se ví málo, jelikož se nachází na uzavřeném území ruského velvyslanectví na Praze 6. Vladyka Michal tedy není nijak spojen s Ruskou pravoslavnou církvi, žádné „napojení na Kreml“ mu zatím dokázáno nebylo a věříme, že i žádné nebude.
Pojme se tedy podívat na reportáž od Reuters.
Poutě s politickým podtextem
Podle výpovědi kněze, moldavské pravoslavné církve, Mihai Bicu dostali duchovní při pobytu v Rusku kupóny na nákup ikon a předmětů v kostelních obchodech a absolvovali přednášky, které zdůrazňovaly společnou historii a „posvátné pouto“ Moldavska a Ruska. Nešlo však jen o duchovní zážitek.
Ještě před návratem domů byli někteří kněží osloveni civilními osobami v moskevských monastýrech. Dostali bankovní karty vydané ruskou státní bankou „Promsvyazbank“ a příslib, že po návratu obdrží peníze. Bicu sám uvedl, že mu na kartu dorazilo přibližně 1 200 dolarů, což je více než dvojnásobek průměrného měsíčního příjmu v Moldavsku.
Úkol pro kněze: Telegram místo kazatelny
Výplata byla podle svědectví duchovních podmíněna vytvořením nových kanálů na Telegramu pro jejich farnosti. Tyto účty měly šířit poselství varující před „rozkládající se Evropou“ a odsuzující kroky vlády, která usiluje o vstup do EU.
Analýza Reuters zjistila, že od loňského léta vzniklo téměř 90 nových kanálů, které sdílely obsah z proruského zdroje Sare şi Lumiña („Sůl a světlo“). Mezi květnem a srpnem 2025 tento kanál publikoval více než 600 zpráv, což je trojnásobek oproti předchozím měsícům. Obsah se soustředil na varování před „gay Evropou“, údajnou ztrátou národní identity a ohrožením tradiční rodiny.
Moldavská církev a její vazby na Moskvu
Moldavsko je malá, hluboce věřící země s 2,4 miliony obyvatel. Naprostá většina obyvatel se hlásí k pravoslaví, přičemž dominantní Moldavská pravoslavná církev spadá pod jurisdikci Moskevského patriarchátu. Hlava moldavské církve je dokonce stálým členem Posvatného synodu Ruské pravoslavné církve vedeného patriarchou Kirillem, blízkým spojencem prezidenta Vladimira Putina.
Tato vazba činí z moldavské církve klíčový kanál pro šíření proruských narativů. Jak uvedl Stanislav Secrieru, bezpečnostní poradce prezidentky Maii Sandu:
„Nejvíce nemorálním rysem ruského zasahování do voleb v Moldavsku je využití nejdůvěryhodnější instituce – církve.“
Politické pozadí
V říjnu 2024 Moldavané těsně schválili ústavní referendum, které zakotvilo cíl vstupu do EU. 28. září vyhrála v Moldavsku po sečtení 70 procent hlasů proevropská Strana akce a solidarita (PAS) se 44 procenty hlasů.
Hlas z Moskvy: žádné vměšování
Kreml prostřednictvím mluvčího Dmitrije Peskova odmítl, že by do voleb zasahoval:
„Rusko vždy odsuzuje vměšování do vnitřních záležitostí jiných zemí. Nikdy to samo nedělá.“
Stejně tak arcibiskup Marchel, jedna z nejvýznamnějších postav moldavské církve, označil obvinění za „nesmyslná“ a tvrdil, že kněží jezdili pouze na poutě a karty byly určeny k nákupu liturgických předmětů. V kázání přitom dodal:
„Kulturní, křesťanské Evropě říkám ano. Gay Evropě říkám ne.“
Role politických operativců
Podle Reuters se poutí účastnili i lidé propojení s kremelskými strukturami. Analýza videí a rozhovory s duchovními identifikovaly například Arťoma Starostina, člena Putinovy strany Jednotné Rusko, a další dva ruské politické operativce. Ti se podle zjištění podíleli na organizaci cest i následné koordinaci online kampaní.
Závěr
Zvláštní reportáž Reuters tak ukazuje, jak Moskva využívá nejen tradiční propagandu či kyberútoky, ale i síť pravoslavných duchovních, aby ovlivnila směřování jiné země. Naštěstí v Moldavsku se to nepovedlo.
SPN nedávno psalo o výzvě Jana Graubnera pro věřící k aktivní a odpovědné účasti ve volbách.
