Historie pravoslaví ve 2 minutách: Velké Schizma
Den, kdy se křesťanský svět rozdělil na Východ a Západ.
Tento text je popularizačním článkem, který slouží k přiblížení náboženských dějin široké veřejnosti. Z toho důvodu je psán velmi stručně a odlehčenou formou.
Události roku 1054, známé jako Velké schizma, představují klíčový zlom v dějinách křesťanské ekleziologie. Nešlo o izolovaný incident, ale o vyvrcholením dlouhodobého procesu odcizování mezi latinským Západem a řeckým Východem, v němž se střetly odlišné politické, kulturní a věroučné koncepty.
Průběh exkomunikace: Právní a diplomatický rozbor
Vlastní rozkol byl iniciován neúspěšnou diplomatickou misí, kterou do Konstantinopole vyslal papež Lev IX. s cílem vyřešit spory o jurisdikci v jižní Itálii a sjednotit postup proti Normanům.
Akt v chrámu Hagia Sofia: Dne 16. července 1054 položila papežská delegace vedená kardinálem Humbertem de Silva Candida na hlavní oltář katedrály exkomunikační bulu. Tento dokument uvrhl klatbu na patriarchu Michaela Kerullaria a jeho stoupence.
Kanonické pochybnosti: Zpráva uvádí významný právní detail – v době vynesení klatby byl papež Lev IX. již tři měsíce po smrti (zemřel 19. dubna 1054). Mandát legátů tím de iure zanikl, což činí validitu buly z hlediska tehdejšího kanonického práva pochybnou.
Reakce Konstantinopole: Patriarcha Michael Kerullarios reagoval svoláním synodu, který 24. července 1054 vynesl anathemu na samotné legáty. Exkomunikace se tedy původně týkala pouze konkrétních osob, nikoliv celých církevních společenství.
Klíčové teologické a administrativní rozpory - Zdroje uvádějí, že exkomunikační bula obsahovala řadu obvinění, která odrážela hloubku vzájemného nepochopení:
- Filioque: Západní delegace paradoxně obvinila Východ z „vymazání“ dodatku o vycházení Ducha svatého i ze Syna, ačkoliv pravoslavná církev pouze uchovávala původní znění textu schváleného Ekumenickými koncily.
- Eucharistická materie: Spor o používání nekvašeného chleba (azyma) v latinském ritu, což východní teologie interpretovala jako ústupek judaismu.
- Jurisdikční primát: Rozpor mezi západním pojetím papežského primátu (jako přímé právní moci) a východním modelem pentarchie (pěti patriarchátů s čestným prvenstvím Říma – primus inter pares).
Závěr a historický dopad
Ačkoliv byl rozkol v roce 1054 vnímán soudobými kronikáři jako marginální, v církevním vědomí postupně zkrystalizoval v trvalé schizma. Definitivní odcizení obou tradic zpečetilo až vyplenění Konstantinopole vojsky čtvrté křížové výpravy v roce 1204. Vzájemné anathemy z roku 1054 byly symbolicky zrušeny až v roce 1965, dogmatické a ekleziologické rozdíly však přetrvávají.
SPN minule psal o otázce chleba používaného při eucharistii.
Zdroje:
