Triumf pravoslaví: Církev si připomíná vítězství ikon
První neděle Velkého půstu je v pravoslavné církvi slavena jako Neděle pravoslaví – památka obnovení úcty k ikonám a vítězství pravé víry.
Tato neděle je od roku 843 spojena s definitivním ukončením ikonoklastických sporů, které s přestávkami otřásaly Byzantskou říší od roku 726. Právě první neděli Velkého půstu byly tehdy ikony slavnostně navráceny do chrámů a jejich úcta byla oficiálně obnovena. Od té doby se tento den připomíná jako „Triumf pravoslaví“. O průběhu a významu tohoto dne přinesl zprávu server Greek City Times.
Klíčovou roli sehrál Sedmý všeobecný sněm, svolaný roku 787 v Nikáji císařovnou Irenou na žádost patriarchy Tarasia. Sněm, jehož se zúčastnilo 367 biskupů, vymezil pravoslavné učení o ikonách a jasně rozlišil mezi úctou (timitiki proskynisis) a klaněním (latreia), které náleží jedině Bohu.
Otcové sněmu zdůraznili, že ikony mají být umístěny v chrámech, na liturgických předmětech i v domácnostech věřících. Úcta prokazovaná ikoně přechází na její předobraz – tedy na Krista, Bohorodici či svaté. Ikona tak není předmětem modloslužby, ale vyznáním víry v pravé vtělení Božího Syna a svědectvím o posvěcení hmoty.
Definitivní obnovení úcty k ikonám bylo slavnostně vyhlášeno roku 843 v chrámu Boží Moudrosti v Konstantinopoli za císařovny Theodory, jejího syna Michaela III. a patriarchy Metodia. Od té doby je každoročně v první neděli Velkého půstu konána slavnostní bohoslužba s procesím ikon, která připomíná vítězství pravoslavné víry nad bludem ikonoklasmu.
Učení o ikonách, jak bylo formulováno na sedmém všeobecném sněmu, je dodnes pevnou součástí pravoslavné tradice a je vyjádřeno v hymnech a textech bohoslužeb Neděle pravoslaví.
SPN nedávno informoval o debatě kolem společného data Paschy, která znovu otevírá otázky kalendáře, tradice i církevní jednoty mezi pravoslavnými a západními církvemi.
