Přehled církevních struktur: Co je Synod, Eparchiální shromáždění а rada?
Současné dění v Pražské eparchii vyvolává otázky, kdo o čem rozhoduje a jaké jsou pravomoci jednotlivých orgánů církve. Níže najdete přehled vycházející přímo z Ústavy Pravoslavné církve v českých zemích a na Slovensku (PCČZS).
V tomto článku se vám pokusíme přehledně a stručně vysvětlit funkci jednotlivých církevních orgánů a jejich představitelů (kdo za co zodpovídá). Všechny informace. v tomto článku vychází z Ústavy Pravoslavné církve v českých zemích a na Slovensku (PCČZS), kterou si můžete pročíst na stránkach Olomoucko-brněnské eparchie kliknutím na odkaz.
Základní členění
Autokefální církev působí jednotně na území ČR a SR a administrativně se člení na eparchie, dále na arciděkanáty, děkanáty a církevní obce. Zvláštní jednotkou jsou monastýry. (Hlava I, čl. 1 odst. 2–8). Více o autokefalitě, členění eparchií a kdo v jejich čele stojí se můžete dočíst v článku "Jak funguje Pravoslavná církev v českých zemích a na Slovensku?"
Kdo stojí v čele církve
Metropolita PCČZS – volí ho církevní sněm a spolu s Posvátným synodem vykonává plnou duchovní správu církve. Je zároveň arcibiskupem pražské nebo prešovské eparchie.
Pokud nemůže dočasně spravovat církev, synod určí metropolitního správce. Při uvolnění místa připraví synod volbu nového metropolity do 40 dnů. (Hlava II, čl. 2).
Teď je Metropolitou PCČZS Jeho Blaženost Rastislav, arcibiskup prešovský a metropolita českých zemí a Slovenska.
Posvátný synod
Tvoří jej biskupové ve službě. Předsedou je metropolita, který Posvátný synod svolává podle potřeby, nejméně dvakrát do roka. Biskupové projednáví otázky víry a mravů a spolupůsobí při kanonické správě. Rozhoduje také o stížnostech na biskupy a o odvoláních proti rozhodnutím eparchiálních duchovních soudů. (Hlava II, čl. 3)
Dnes jsou členy posvátného synodu: Biskup olomoucko-brněnský Izaiáš, arcibiskup pražský a českých zemí Michal, metropolita českých zemí a Slovenska a zároveň arcibiskup prešovský Rastislav, arcibiskup michalovsko-košický Juraj.
Arcibiskup a eparchiální biskup
Arcibiskup pražský a českých zemí vede část církve v ČR, arcibiskup prešovský a slovenský na Slovensku. Kanonicky také stojí v čele svých eparchií. (Hlava II, čl. 4)
Eparchiální biskup je volen eparchiálním shromážděním a má plnou duchovní správu ve své eparchii. Není-li trvale způsobilý spravovat eparchii, synod rozhodne o volbě nového biskupa. (Hlava II, čl. 5 odst. 1–3)
Správce eparchie (klíčové pro krizové situace)
Uvolní-li se místo biskupa, synod na návrh eparchiální rady jmenuje správce eparchie do volby nového biskupa (volbu má rada připravit do 40 dnů). Nemůže-li biskup z vážných příčin vykonávat správu, zastupuje ho správce eparchie, opět jmenovaný synodem na návrh eparchiální rady. (Hlava II, čl. 7 odst. 1–2)
Sněm PCČZS (nejvyšší správní a ústavodárný orgán)
Tvoří jej metropolita, biskupové, členové metropolitních a eparchiálních rad a delegáti. Svolává se pravidelně každých 6 let, ale metropolita jej musí svolat i na žádost většiny metropolitní rady nebo metropolitní kontrolní a revizní komise.
Volí metropolitu, členy metropolitních rad a kontrolních komisí a rozhoduje o zásadních otázkách, změnách ústavy a o odvoláních proti usnesením synodu ve věci stížnosti na biskupy. (Hlava III, čl. 12)
Metropolitní rada
Výkonný orgán sněmu pro územní správu církve (zvlášť v Praze pro ČR a v Prešově pro SR). Předsedou je příslušný arcibiskup.
Svolává se čtyřikrát ročně. Může zřizovat odbory/komise, školy a charitní instituce a koordinovat církevní tisk. (Hlava III, čl. 13)
Eparchiální shromáždění
Nejvyšší správní orgán eparchie. Volí eparchiálního biskupa, pomocného biskupa, 6 členů eparchiální rady, kontrolní komisi, delegáty na sněm a členy eparchiálního duchovního soudu. Svolává se každé 3 roky, případně i mimořádně na zákonnou žádost. (Hlava III, čl. 14)
Eparchiální rada (praktická správa eparchie)
Výkonný orgán eparchiálního shromáždění. Předsedou je eparchiální biskup. Svolává se minimálně 4× ročně a musí být svolána i na žádost alespoň třetiny členů nebo kontrolní komise.
Rozhoduje o zřizování církevních obcí, může odvolat obecní rady při hrubém porušení ústavy, odvolat duchovního při závažném provinění, volí/odvolává vedení úřadu eparchiální rady a může zřizovat církevní školy či charitu. (Hlava III, čl. 15)
Kontrolní a soudní mechanismy
Komise pro zkoumání kanonických přestupků (eparchiální duchovní soud) – objektivně zkoumá přestupky a jiné kanonické záležitosti duchovních a věřících své eparchie a předkládá svůj nález eparchiálnímu biskupovi, který o věci rozhodne.
Je složená ze tří duchovních; předsedá mu člen svěcením nejstarší. Členy komise (duchovního soudu) a jednoho náhradníka volí eparchiální shromáždění.
O odvolání proti kanonickému rozhodnutí eparchiálního biskupa rozhoduje s konečnou platností Posvátný synod.
Komise pro zkoumání kanonických přestupků (eparchiální duchovní soud) se řídí Jednotným statutem komise pro zkoumání kanonických přestupků vydaným Posvátným synodem. (Hlava II, čl. 11)
Metropolitní kontrolní a revizní komise vykonává pravidelně jednou do roka revizi činnosti metropolitní rady a revizi účtů metropolitní rady. Vyhotoví o tom záznam a podá písemnou zprávu na zasedání metropolitní rady a zvlášť podrobnou zprávu sněmu, který rozhodne o udělení absolutoria metropolitní radě. Zjistí-li komise zvlášť závažné nedostatky v činnosti metropolitní rady, požádá metropolitu o svolání mimořádného sněmu.(Hlava III, čl. 19)
Eparchiální kontrolní a revizní komise vykonává pravidelně, nejméně jednou do roka, revizi činnosti eparchiální rady a revizi účtů úřadu eparchiální rady. Vyhotoví o tom záznam a podá písemnou zprávu eparchiálnímu shromáždění, které rozhodne o udělení absolutoria eparchiální radě. Zjistí-li komise zvlášť závažné nedostatky v činnosti eparchiální rady, požádá předseda eparchiální rady o svolání mimořádného eparchiálního shromáždění.
Revizoři účtů církevní obce každoročně kontrolují hospodaření rady pravoslavné církevní obce a podávají o tom zprávu shromáždění církevní obce a na vědomí úřadu eparchiální rady. V případě zjištění vážných nedostatků upozorní na ně arciděkana nebo děkana, který sám nebo s pomocí hospodářských pracovníků eparchiální rady prověří nedostatky a vysloví opatření na jejich odstranění.
Jednání a hlasování (včetně „per rollam“)
Správní i výkonné orgány jsou svolávány písemně, jednání je neveřejné a členové mají povinnost mlčenlivosti.
Platnost usnesení: u rad a shromáždění je nutná dvoutřetinová účast a dvoutřetinová většina přítomných.
Hlasování oběžníkem (per rollam) je dovoleno jen v naléhavých a neodkladných případech a jen v metropolitní radě, eparchiální radě a radě církevní obce. (Hlava IV, čl. 24 odst. 4–5)
SPN dnes zveřejnil rozhovor s členem Eparchiální rady Pražské eparchie.
